Politický comeback tak slaví bývalý prezident Alí Akbar Hášimí Rafsandžání. Relativně umírněný Rafsandžání povede 86členné shromáždění, které vybírá nejvyššího íránského ajatolláha a dohlíží na jeho vládu.
Shromáždění znalců sice přímo neovlivňuje každodenní politiku - tu vykonává prezident volený přímo lidem, přesto má ale značný vliv. „Shromáždění znalců by mělo být jedním z hlavních pilířů země, protože dohlíží na výběr vůdce,“ prohlásil Rafsandžání. Důvěru nakonec dostal od 41 členů shromáždění, které lze s nadsázkou přirovnat k vatikánskému sboru kardinálů.
Rafsandžání je považován za politického pragmatika a na rozdíl od Ahmadínežáda je více ochotný ke kompromisům ve vztazích se Západem. Právě Ahmadínežád ho však před dvěma lety překvapivě porazil v prezidentských volbách. Od té doby se vztahy Íránu a západních států prudce zhoršily, zejména po Ahmadínežádových slovech o tom, že by Izrael měl být vymazán z mapy světa.
Návrat Rafsandžáního proto pokrokoví Íránci vítají, i když i jemu vyčítají korupci a porušování lidských práv. „Pro Ahmadínežáda je to rána, přesně tohle si zastánci tvrdé linie nepřáli,“ řekl listu The Guardian Alí Ansarí, analytik a historik z britského institutu Chatham House. V 80. letech také Rafsandžání usiloval o to, aby Teherán přestal užívat svůj oblíbený slogan „Smrt Americe“.
Důkazem Rafsandžáního pragmatismu je i jeho předvolební projev - bývalý prezident v něm nabádal k opatrnosti vůči hrozbě ze Spojených států. „Neměli bychom se nechat vyprovokovat a dát záminku nepříteli,“ řekl hlasitý Ahmadínežádův kritik.
Od současného prezidenta se kromě zahraničněpolitické orientace liší i svými názory na ekonomiku: zatímco Ahmadínežád je zastáncem státních intervencí, Rafsandžání dává přednost tržní ekonomice. Díky obchodům s realitami přitom patří k nejbohatším lidem v celém Íránu - jeho majetek je odhadován na několik miliard dolarů.
Post hlavy státu zastával 73letý Rafsandžání v letech 1989 až 1997. V 80. letech hrál klíčovou roli ve válce s Irákem, ajatolláh Chomejní ho dokonce jmenoval vrchním velitelem íránské armády. Krátce poté uzavřel Rafsandžání, kterému v Íránu přezdívají žralok, se Saddámem Husajnem příměří. V roce 1989 vyzýval Palestince k teroristickým útokům na cizince, později to však popřel.
Shromáždění znalců sice přímo neovlivňuje každodenní politiku - tu vykonává prezident volený přímo lidem, přesto má ale značný vliv. „Shromáždění znalců by mělo být jedním z hlavních pilířů země, protože dohlíží na výběr vůdce,“ prohlásil Rafsandžání. Důvěru nakonec dostal od 41 členů shromáždění, které lze s nadsázkou přirovnat k vatikánskému sboru kardinálů.
Rafsandžání je považován za politického pragmatika a na rozdíl od Ahmadínežáda je více ochotný ke kompromisům ve vztazích se Západem. Právě Ahmadínežád ho však před dvěma lety překvapivě porazil v prezidentských volbách. Od té doby se vztahy Íránu a západních států prudce zhoršily, zejména po Ahmadínežádových slovech o tom, že by Izrael měl být vymazán z mapy světa.
Návrat Rafsandžáního proto pokrokoví Íránci vítají, i když i jemu vyčítají korupci a porušování lidských práv. „Pro Ahmadínežáda je to rána, přesně tohle si zastánci tvrdé linie nepřáli,“ řekl listu The Guardian Alí Ansarí, analytik a historik z britského institutu Chatham House. V 80. letech také Rafsandžání usiloval o to, aby Teherán přestal užívat svůj oblíbený slogan „Smrt Americe“.
Důkazem Rafsandžáního pragmatismu je i jeho předvolební projev - bývalý prezident v něm nabádal k opatrnosti vůči hrozbě ze Spojených států. „Neměli bychom se nechat vyprovokovat a dát záminku nepříteli,“ řekl hlasitý Ahmadínežádův kritik.
Od současného prezidenta se kromě zahraničněpolitické orientace liší i svými názory na ekonomiku: zatímco Ahmadínežád je zastáncem státních intervencí, Rafsandžání dává přednost tržní ekonomice. Díky obchodům s realitami přitom patří k nejbohatším lidem v celém Íránu - jeho majetek je odhadován na několik miliard dolarů.
Post hlavy státu zastával 73letý Rafsandžání v letech 1989 až 1997. V 80. letech hrál klíčovou roli ve válce s Irákem, ajatolláh Chomejní ho dokonce jmenoval vrchním velitelem íránské armády. Krátce poté uzavřel Rafsandžání, kterému v Íránu přezdívají žralok, se Saddámem Husajnem příměří. V roce 1989 vyzýval Palestince k teroristickým útokům na cizince, později to však popřel.
