Ukrajina není zdaleka jedinou zemí na hranicích Ruské federace, která se cítí „nepohodlně“. Již několik let totiž probíhá závod ve zbrojení v oblasti Kaspického moře . Region, kde se dříve jednoduše dotýkaly hranice Íránu a Sovětského svazu, je od roku 1991 rozdrolený na menší národní státy - Kazachstán, Turkmenistán a Ázerbájdžán.
ČTĚTE TAKÉ: |
V oblasti, kterou může například ohrozit případný přeliv násilí ze sousedního Afghánistánu, odkud se stahují jednotky mezinárodní mise ISAF, se zároveň nachází velké množství nerostných zdrojů. Už vůbec místním státům nepřispívá na klidu současná krize na Ukrajině - a to i přes vznik Euroasijské unie, která má postsovětské státy ekonomicky provázat a sblížit.
Obrana ropných polí
Do širšího povědomí se mírné napětí v regionu dostalo v roce 2011, kdy Rusko společně s Kazachstánem cvičilo obranu kazašských ropných polí (nutno podotknout - vlastněných americkými společnostmi) před protivníkem - pravděpodobně Íránem.
Zatímco Írán i Rusko, které převzalo největší část bývalé sovětské flotily, své loďstvo pouze modernizují a rozšiřují (jen letos má být ruská kaspická flotila rozšířena o pět válečných plavidel), zbylé tři kaspické země svoje vojenské námořnictvo staví prakticky z ničeho. Oproti Ázerbájdžáncům, jimž pomáhají s budováním loďstva Spojené státy, Turkmenistán spoléhá na vazby s Tureckem. Kazachstánu při budování námořnictva také pomáhali zahraniční partneři, ale už v roce 2012 spustil na moře raketový člun vlastní výroby.
PSALI JSME: |
Mnohé se však změnilo - do čela Íránu se dostal umírněný prezident Hasan Rúhání a bývalé sovětské republiky se kvůli ukrajinské krizi mají důvod obávat spíše Ruska. Ázerbájdžán se při hlasování Valného shromáždění OSN postavil proti Ruské anexi Krymu. Kazachstán, přestože na konci května podepsal společně s Ruskem a Běloruskem smlouvu o vzniku Euroasijské hospodářské unie, v dubnu narychlo rozšířil své možnosti kontroly nad médii v případech výjimečného stavu, což může být projevem obav z případné ruské propagandy.
Jak v článku pro server Aljazeera. com uvádí istanbulský freelancer Joshua Kucera, klid, který v Kazachstánu mezi tamními národnostními skupinami panuje, je údajně zejména zásluhou kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Tomu je však už 74 let a hrozí, že by se po jeho odchodu z politiky už nepodařilo najít podobně umírněného kandidáta, a že k moci by se tak mohl dostat více nacionalisticky naladěný prezident, což by ani Moskva, ani Rusové v Kazachstánu rozhodně neuvítali.
ČTĚTE TAKÉ: |
Nejasné hranice
Zdrojem možné konfrontace v regionu by také mohly být i nejasně definované námořní hranice států, obzvlášť v souvislosti s nerostným bohatstvím, velkými zásobami ropy a zemního plynu. Přestože mezi Ázerbájdžánem, Kazachstánem a Ruskem existují dohody o kaspických hranicích, neexistuje žádná multilaterální dohoda mezi všemi pěti zeměmi.
Pro případnou konfrontaci v regionu by také byla důležitá klasifikace Kaspického moře - situaci by totiž lehce mohlo zkomplikovat, pokud by některou ze stran byla vodní plocha chápána jako pouhé jezero, jak se o něm ostatně vyjadřuje stará smlouva mezi Sovětským svazem a Íránem. Staré spory ale má šanci vyřešit podzimní summit v Astrachani.
Aby toho nebylo málo, už tak nepřehledné vztahy ještě komplikuje spolupráce mezi Izraelem a Ázerbájdžánem v oblasti vojenských technologií, což se promítá ve vztazích mezi Baku a Teheránem. V roce 2012, když vrcholilo napětí mezi Západem a Íránem, se dokonce spekulovalo, že v případě izraelského preventivního útoku na íránská jaderná zařízení by jejich letectvo využilo ázerbájdžánských základen.
Na předběžném jednávání ministrů zahraničí kaspických zemí v dubnu se také projevily už delší dobu zhoršené vztahy mezi Ruskem a Západem - ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov údajně přesvědčoval své protějšky o tom, že součástí dohody by měl být i jasný zákaz vojenské přítomnosti či vměšování se nekaspických zemí do záležitostí regionu, přičemž měl jasně na mysli USA.
Zatímco Írán takový postoj pochopitelně uvítal, například Ázerbájdžán, jehož námořnictvo závisí na zahraniční vojenskotechnické pomoci, byl zdrženlivější.
