Režie se ujal Dušan David Pařízek, který navrhl i scénu. Hlavní roli vytvoří Martin Pechlát.
Zahradní slavnost patří s Žebráckou operou a Audiencí k nejčastěji inscenovaným hrám tohoto autora na domácích scénách v uplynulých 23 letech. Dočkala se deseti nastudování.
Vůbec poprvé ji uvedlo v prosinci 1963 pražské Divadlo Na zábradlí v režii Otomara Krejči a Jana Grossmana; o rok později zahájila pouť po světových jevištích. Hra tehdy šestadvacetiletého autora nebyla sice jeho první prací pro divadlo, ale prvním dílem celovečerním. Navázaly na ni jeho další dramatické texty Vyrozumění (1965) a o tři roky mladší Ztížená možnost soustředění, s nimiž je Zahradní slavnost spojována do volného triptychu Havlovy dramatiky 60. let.
Brilantní slovní eskapády hlavního hrdiny, šachisty Huga Pludka, ve změti byrokratických klišé a frází se do Divadla Na zábradlí vrátily po revoluci, roku 1996 v nastudování Divadla Na tahu. Národní divadlo uvedlo Zahradní slavnost v květnu 1990 v režii Vladimíra Strniska.
Prožvanit se na vrchol
"Václav Havel jako jeden z prvních rozsekal divadelní jazyk, klasický dialog a experimentoval na naprosto abstraktní úrovni s mezilidskou komunikací, která se podle něj už v 60. letech z politiky vytrácela. Hra dodnes zůstala aktuální, až nebezpečně živá. Příběh přizpůsobivého snaživce, který se prožvaní do lepší společnosti likvidátorů a zahajovačů a požadované mimikry dokáže přijmout tak dokonale, že ho ani vlastní rodiče nepoznávají, je velmi současný," uvedl na dnešním setkání s novináři režisér Pařízek, který se na text podíval dnešníma očima.
Havlovu hru prý vždy četl jako psychogram české národní identity, jako rozbor malomyslné české povahy v období krize. "Pakliže se nám povede posílit ve vyznění Zahradní slavnosti její nadčasovou kvalitu, nevytvoříme pietní relikt, který by autora a občana Václava Havla nejspíš zoufale nudil, ale zrcadlo společnosti, ve které a pro kterou Havlovu hru inscenujeme," dodal.
V dalších rolích se objeví Alois Švehlík, Eva Salzmannová, hostující Roman Zach a Vladimír Javorský, Johanna Tesařová, Jan Bidlas a Jaromíra Mílová.
Zahradní slavnostHra pojednává o člověku, jehož jedinou výbavou a zkušeností, se kterou vstupuje do života, jsou pravidla šachu a doma vštěpovaná filozofie středních vrstev, hlavní jeho dispozicí paměť a kombinační schopnost. Spolu s jeho přizpůsobivostí mu to umožní získat kariéru v institucionalizovaném ideologickém systému, kde slovo, jakkoli zbytnělé do obludných frází, má moc stvořit skutečnost. |
