O nějakém distancování nemůže být podle Seiberta v žádném případě řeč. „Německý Spolkový sněm má právo a možnost vyjádřit se ke každému tématu,“ uvedl Seibert. „Vládě nepřísluší plést se do záležitostí jiného ústavou daného orgánu,“ míní.
Mluvčí vlády ale zároveň na tiskové konferenci učinil přesně takový krok, který Spiegel předpověděl, a sice, že zdůraznil právní nezávaznost parlamentní rezoluce. Jako nezávaznou ji hodnotí i sám Spolkový sněm, podotkl. Pro tureckou stranu bylo podle Seiberta důležité, aby se vyjasnilo, jak je rezoluce právně v Německu vnímána. Zda turecká strana v poslední době při bilaterálních jednáních přímo vznesla požadavek na určitou formu distance, nechtěl potvrdit.
Německá vláda se původně podle informací magazínu Spiegel chtěla distancovat od rezoluce parlamentu uznávající arménskou genocidu. Ankara měla německým poslancům na oplátku umožnit návštěvy německých vojáků na základně v tureckém Inçirliku. Zpráva okamžitě v Německu rozpoutala politickou debatu.
Turecko nepustí německé poslance na svou základnu. Musí odvolat genocidu Arménů |
Ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier (SPD) v pátek nejdříve distancující se krok nevyloučil. „Německý Spolkový sněm má veškeré právo a svobodu vyjadřovat se k politickým otázkám,“ uvedl po setkání se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem. Zároveň však také poznamenal, že ne každá rezoluce je právně závazná. K dalšímu postupu vlády v této věci se přesně nevyjádřil.
Zvažovaný krok už jasně odmítla Steinmeierova vládní i stranická kolegyně Manuela Schwesigová, která je ministryní pro rodinu. Za rezolucí jako členka vlády stojí. Nikdo z kabinetu by se neměl chtít vykroutit, řekla televizi N24. Za rezoluci se podle agentury DPA jasně postavili i poslanci Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Merkelové nebo šéf svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner.
Dohodě s Tureckem, které návštěvy německých vojáků odmítá, přestože jde o spojeneckou zemi Severoatlantické aliance, předcházely podle magazínu debaty o tom, kdo se za německou stranu od rezoluce distancuje. Ministr zahraničí Steinmeier na sebe takovou roli vzít nechtěl a u Merkelové to nepřipadalo v úvahu, protože by takové vystoupení bylo vnímáno jako ponížení se před tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Vzhledem k tomu, že dosud členové vlády vůči Turecku argumentovali tím, že jde o svobodné vyjádření vůle německého parlamentu, stala se už teď Merkelová a s ní i vláda terčem kritiky za ústupky vůči Ankaře. Místopředseda Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland v tiskovém prohlášení zaslaném ČTK uvedl, že není možné, aby se vláda distancovala od parlamentu, kterému je zodpovědná. Merkelová podle něj znovu pokleká před Erdoganem, což Německo poškozuje.
Německá kancléřka se sama hlasování o rezoluci v parlamentu stejně jako Steinmeier neúčastnila. Při cvičném hlasování na klubu své strany ale zvedla ruku pro.
Na tom, že masakry Arménů během první světové války a zejména v roce 1915 byly genocidou, panuje široká shoda historiků. Zemřelo během nich kolem 1,5 milionu lidí.
