Je to naše šestá řadová deska, pátá byly vánoční písničky, v níž jsem tentokrát neuplatnil žádné srandičky, které jsem dělal na deskách dřívějších, říká Zdeněk Vřešťál s odkazem například na výběr Vřešťáloviny, podle něj "pakárny", které si v jednoduchém papírovém obalu sám vydal a poté rozdával kamarádům. Po případě jen z čiré radosti přidával ke vstupenkám na koncerty Neřež.
Nálada současného CD je nostalgická. "Už je mi přece jen pětapadesát, vidím kolem sebe i stinné stránky života, pozoruji, jak kamarády muzikanty přepadají různé nemoci, člověka to nutí trochu se zamyslet."
Kromě autorské dvojice Zdeňka Vřešťála a Víta Sázavského a také Filipa Benešovského, s nímž oba spolupracují už deset let (mimo jiné v doprovodné kapele Marie Rottrové) se na současném albu podílejí i muzikanti mladší generace Vít Beneš a Robert Fischmann, ať už aranžemi nebo nápady, které základní sestava skupiny Neřež akceptuje.
Popularizačním momentem desky je jedna instrumentální skladba (Čertovská) a píseň Jednou tu nebudeme, které Zdeněk Vřešťál napsal pro film Román pro muže. Na desce ji zpívá Miroslav Donutil. "Překvapilo mě, jak dobrý je Mirek Donutil zpěvák a jaký je to profesionál. Natáčeli jsme tu nahrávku ve vedru kolem pětačtyřiceti stupňů. Přišel k nám nahoru do studia v pátém patře, svlékl se skoro do naha, vystřihl sedm verzí, a ještě se ptal, že by osmou a devátou nahrál trochu rockovější. Dělalo se s ním velmi dobře, výsledkem je, že se možná domluvíme na jeho desce a že sestavíme pro něj kapelu, s níž by mohl vystupovat."
Pro Vřešťála byla práce na snímku Román pro muže první filmovou hudbou. "Jsem v tomto směru prvnička, ale i když jsem poté, co odstoupil Richard Müller, nastoupil už do rozjetého vlaku a nemohl přemlouvat režiséra, že by bylo možné a dobré uplatnit ve filmu víc písniček zrovna třeba z tohoto našeho alba, protože by se svou rekapitulační náladou do něj přesně hodily, ta práce mě bavila. Pochopil jsem, že filmová hudba má sloužit příběhu, jen může diváka vést a nerušit ho."
Písně se na CD Kolektivní vina dělí na "hity", písně jednodušší a "hratelné v rádiích" a závažnější (Dřív, Jaké je být, Podivín, Na cestě, Pouta, Kyvadlo. Fuga o chlapci v moll aj.), v nichž se autor zastavuje v různých zákoutích života.
Dobrou značku skupiny Nerez založili před lety Vřešťál se Sázavským a Zuzanou Navarovou a už třináctý rok ji potvrzují ve skupině Neřež. I nyní se na jejich nahrávkách uplatňuje zajímavý ženský hlas – písničkářky a herečky Divadla Ypsilon Jany Šteflíčkové. "Je příjemné sledovat, jak současní mladí muzikanti, jako třeba zrovna Jana nebo Klára Vytisková či Tomáš Klus, jsou na kariéru připravení," připomíná Zdeněk Vřešťál. "Jsou vzdělaní, jazykově vybavení, vědí, co chtějí, a vybírají si nejlepší kolegy své generace. Je to takový protipól té kolektivní viny, se kterou se naše generace perou."
Novou desku budou Neřež hrát živě a pokřtí ji dvakrát – poprvé 27. května v Sázavě, na přehlídce, kterou už poněkolikáté organizuje Vít Sázavský (jeho dávný praprapředek byl prvním opatem Sázavského kláštera – jmenoval se také Vít Sázavský) letos se Spirituál kvintetem a Ondřejem Havelkou a Melody Makers.
