Obamu si přišlo ke Sloupu vítězství v centru německého hlavního města poslechnout asi 200.000 jásajících Berlíňanů, kteří ho vítali a přerušovali heslem jeho vlastní kampaně Yes we can (Ano, můžeme). "Amerika nemá lepšího spojence, než je Evropa," uvedl Obama.
"Nikdo nemá rád válku. Uznávám ohromné problémy v Afghánistánu," prohlásil. "Ale moje země a vaše země mají zájem na tom, aby první mise NATO mimo Evropu byla úspěchem. A pro naši společnou bezpečnost je potřeba toho dosáhnout. Amerika to nemůže udělat sama. Příliš mnoho je v sázce, než abychom se otočili zády."
Stejně tak Evropa a Spojené státy podle amerického prezidentského kandidáta musí společně vyslat "přímý signál" Íránu, že musí opustit své jaderné ambice.
Obama rovněž vyzval obě strany, aby překonaly rozpory kolem války v Iráku. "V tomto okamžiku by svět měl podporovat miliony Iráčanů, kteří se chtějí vrátit k normálnímu životu - i v době, kdy předáváme odpovědnost irácké vládě a konečně vedeme tuto válku k závěru," prohlásil Obama za ohromného potlesku.
Irácká válka je v západní Evropě - a zvláště v Německu - mimořádně nepopulární a Obama byl od počátku proti ní.
Obama: Musíme se spojit a zachránit planetu
"Musíme se spojit, abychom zachránili planetu," řekl senátor o hrozbě globálního oteplování. Svět, včetně Spojených států, by měl podle něj bojovat s emisemi skleníkových plynů stejně seriózně, jako to činí Německo.
USA podle Obamy potřebují silnou Evropskou unii. "Stejně tak musíme odmítnout pohled studené války a spolupracovat s Ruskem," prohlásil. Vyslovil se také pro snahu dosáhnout světa zcela bez jaderných zbraní. Partnerství a spolupráce ve vzájemně úzce propojeném světě byly opakujícím se tématem projevu. "Nová generace - naše generace - musí zanechat svůj otisk v historii," prohlásil.
"Tváří v tvář terorismu, globálnímu oteplování a nebezpečí jaderných zbraní si nemůžeme dovolit být rozdělení," řekl Obama. Vyzval k porážce terorismu a "k vysušení studně extremismu, která jej podporuje."
Berlín si k významným projevům vybrali v minulosti američtí prezidenti John Kennedy (1963) či Ronald Reagan, který v roce 1987 vyzval tehdejšího šéfa sovětských komunistů Michaila Gorbačova, aby strhl zeď oddělující západní a východní Berlín. Obama dnes prohlásil, že on je občan a nikoli prezident, ale i on připomněl stržení berlínské zdi.
"Nemohou stát zdi mezi zeměmi, které mají nejvíc, a těmi, které mají nejméně. Nemohou stát zdi mezi rasami a kmeny, domorodci a přistěhovalci, mezi křesťany a muslimy a židy. Tyto zdi nyní musíme strhnout," řekl Obama.
Obama lituje evropského antiamerikanismu
V souvislosti s řadou rozporů mezi Spojenými státy a Evropou za vlády nynějšího amerického prezidenta George Bushe zdůraznil, že "nemohou stát zdi mezi starými spojenci na obou stranách Atlantiku". Vyjádřil také politování nad tím, že v Evropě je příliš rozšířený názor, že "Amerika je součástí toho, co se v našem světě pokazilo, než že by byla silou nápravy".
Naopak v Americe "jsou hlasy, které snižují a popírají význam Evropy, pokud jde o naši bezpečnost a naši budoucnost". Návštěva Německa a projev v Berlíně jsou součástí zahraniční cesty, která má americkým voličům ukázat, že Obama přes svou relativní nezkušenost v zahraniční politice může vést Spojené státy i v tomto směru. Po zastávkách v Afghánistánu, Iráku, na Blízkém východě a Německu navštíví ještě Francii a Británii.
"Nikdo nemá rád válku. Uznávám ohromné problémy v Afghánistánu," prohlásil. "Ale moje země a vaše země mají zájem na tom, aby první mise NATO mimo Evropu byla úspěchem. A pro naši společnou bezpečnost je potřeba toho dosáhnout. Amerika to nemůže udělat sama. Příliš mnoho je v sázce, než abychom se otočili zády."
|
Nikdo nemá rád válku. Uznávám ohromné problémy v Afghánistánu.
Obama rovněž vyzval obě strany, aby překonaly rozpory kolem války v Iráku. "V tomto okamžiku by svět měl podporovat miliony Iráčanů, kteří se chtějí vrátit k normálnímu životu - i v době, kdy předáváme odpovědnost irácké vládě a konečně vedeme tuto válku k závěru," prohlásil Obama za ohromného potlesku.
Irácká válka je v západní Evropě - a zvláště v Německu - mimořádně nepopulární a Obama byl od počátku proti ní.
Obama: Musíme se spojit a zachránit planetu
"Musíme se spojit, abychom zachránili planetu," řekl senátor o hrozbě globálního oteplování. Svět, včetně Spojených států, by měl podle něj bojovat s emisemi skleníkových plynů stejně seriózně, jako to činí Německo.
USA podle Obamy potřebují silnou Evropskou unii. "Stejně tak musíme odmítnout pohled studené války a spolupracovat s Ruskem," prohlásil. Vyslovil se také pro snahu dosáhnout světa zcela bez jaderných zbraní. Partnerství a spolupráce ve vzájemně úzce propojeném světě byly opakujícím se tématem projevu. "Nová generace - naše generace - musí zanechat svůj otisk v historii," prohlásil.
"Tváří v tvář terorismu, globálnímu oteplování a nebezpečí jaderných zbraní si nemůžeme dovolit být rozdělení," řekl Obama. Vyzval k porážce terorismu a "k vysušení studně extremismu, která jej podporuje."
|
"Nemohou stát zdi mezi zeměmi, které mají nejvíc, a těmi, které mají nejméně. Nemohou stát zdi mezi rasami a kmeny, domorodci a přistěhovalci, mezi křesťany a muslimy a židy. Tyto zdi nyní musíme strhnout," řekl Obama.
Obama lituje evropského antiamerikanismu
V souvislosti s řadou rozporů mezi Spojenými státy a Evropou za vlády nynějšího amerického prezidenta George Bushe zdůraznil, že "nemohou stát zdi mezi starými spojenci na obou stranách Atlantiku". Vyjádřil také politování nad tím, že v Evropě je příliš rozšířený názor, že "Amerika je součástí toho, co se v našem světě pokazilo, než že by byla silou nápravy".
Naopak v Americe "jsou hlasy, které snižují a popírají význam Evropy, pokud jde o naši bezpečnost a naši budoucnost". Návštěva Německa a projev v Berlíně jsou součástí zahraniční cesty, která má americkým voličům ukázat, že Obama přes svou relativní nezkušenost v zahraniční politice může vést Spojené státy i v tomto směru. Po zastávkách v Afghánistánu, Iráku, na Blízkém východě a Německu navštíví ještě Francii a Británii.
