3. srpna 2014 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Odškodnění za sterilizace. O finanční omluvu se může přihlásit až tisíc lidí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Romské ženy protestovaly v létě 2006 před ostravskou nemocnicí Fifejdy proti nedobrovolným sterilizacím s transparentem Sterilizujte okurky a ne ženy! | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Romské ženy protestovaly v létě 2006 před ostravskou nemocnicí Fifejdy proti nedobrovolným sterilizacím s transparentem Sterilizujte okurky a ne ženy! | foto: ČTK
PRAHA Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier chystá finanční „omluvu“ pro oběti nucených sterilizací před rokem 1991. Přihlásit by se mohlo okolo tisícovky lidí. „Cílem je odškodnění za zásadní zásah státu do tělesné integrity obětí, který proběhl bez jejich svobodného souhlasu,“ popsala mluvčí Dienstbierova úřadu Jarmila Balážová

„V roce 1990 mi bylo jednadvacet let a čekala jsem své druhé dítě. Do nemocnice jsem se dostala s krvácením. Den mě tam nechali, potom jsem šla na sál. Měl to být císařský řez,“ popisuje Elena Gorolová.

Nepřehlédněte

„Nastaly ale komplikace. Doktoři proto za mnou přišli a nechali mě podepsat několik papírů, prý kvůli souhlasu s formou porodu,“ vypráví. Že si tím podepisuje ortel k nucené sterilizaci podobně jako tisíc dalších obětí, tehdy Gorolová netušila. Stejně jako to, že jejím žádostem o odškodnění stát dlouhé roky nevyhoví.

Deset tisíc za „ukončení“ plodnosti

Nyní jí ale svítá nová naděje. Úřad ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera spolu s Českým helsinským výborem totiž v současnosti připravují návrh zákona, na jehož základě by oběti nucených sterilizací došly finanční „omluvy“.

„Cílem je odškodnění za zásadní zásah státu do tělesné integrity obětí, který proběhl bez jejich svobodného souhlasu,“ popsala mluvčí Dienstbierova úřadu Jarmila Balážová s tím, že konkrétní podoba návrhu teprve vzniká, a to ve spolupráci s ostatními ministerstvy.

PSALI JSME:

Základní principy zákona ale už známy jsou. Měl by se týkat všech obětí, které byly nedobrovolně sterilizovány už od dob minulého režimu. A zejména v období let 1972 až 1991, kdy platila vyhláška umožňující lidem vyplatit deset tisíc korun za „ukončení plodnosti“. Oběti by měly získat nárok na finanční odškodnění, nejspíše mezi sto a sto padesáti tisíci korun.

Mnozí již zemřeli

Přesné počty sterilizovaných, z nichž naprostou většinu tvoří ženy, zatím nejsou známy. Podle odhadů by jich mohlo být až několik desítek tisíc. Nejčastěji to byly romské ženy, oběťmi se ovšem stávali i muži. Mnohdy také pacienti a pacientky psychiatrických zařízení. O odškodnění se ale prý přihlásí jen zlomek poškozených.

„Mnozí již zemřeli. Z těch, kteří stále žijí, zase hodně lidí ztrácí i poslední zbytky důvěry v úřady. Je tedy pravděpodobné, že by se o odškodnění nepřihlásili,“ říká ředitelka Českého helsinského výboru Lucie Rybová. Nadále proto oběti vybízí k tomu, aby se o svá práva zasadily, například tím, že by se na výbor obrátily.

Přijetí zákona se zdá být spíše formalitou. Vedle koaličních předkladatelů ho totiž podporuje i opozice. „Je spíše ostuda, že jsme zákon o odškodnění obětí sterilizací ještě nepřijali, řekla šéfka sněmovního podvýboru pro lidská práva Markéta Adamová (TOP 09).

O informovaný souhlas nešlo

Proč Gorolová o šanci mít další děti přišla, se nikdy nedozvěděla. Úřady jí pouze řekly, že to bylo ze zdravotních důvodů. Jednadvacetiletá matka totiž podruhé rodila císařským řezem. „O informovaný souhlas ale v žádném případě nešlo,“ podotýká.

  • 150 milionů. Až tolik korun by podle odhadů mohla ČR vynaložit na odškodnění sterilizovaných lidí.První kritika nelidské praktiky přitom přišla již před skoro čtyřiceti lety, od signatářů Charty 77
  • Odhady počtu tuzemských obětí sterilizací mluví až o desítkách tisíc lidí
  • 1000 lidí se podle odhadů přihlásí o odškodnění. Přitom podle odhadů Českého helsinského výboru mohlo být v tuzemsku ročně až 2500 případů sterilizace. Mnozí poškození ale už zemřeli. Jiní o možnosti finančního vyrovnání netuší nebo nechtějí s úřady komunikovat.
  • 100 až 150 tisíc by mohla být zvažovaná výše odškodnění pro každou oběť sterilizace. Celkově by tak stát mohl vyplatit na 150 milionů korun. * Mezi další státy, které někdy přistoupily k nucené sterilizaci, patří například Kanada, Rusko, Peru nebo Švédsko.
  • * Ve Švédsku bylo nuceně sterilizováno až 63 tisíc lidí. V devadesátých letech byla každá z tamních obětí odškodněna částkou přibližně 435 tisíc českých korun.

Gorolová, nyní ředitelka Spolku žen poškozených sterilizací, se proto již deset let domáhá od státu náhrady. A povzbuzuje k tomu i další ženy s podobným osudem. „Jsme v kontaktu s přibližně sto padesáti ženami,“ tvrdí. Spolu s Lucií Rybovou odhadují, že o státní peníze by mohla zažádat necelá tisícovka poškozených. Na kolik peněz by státní odškodnění vyšlo, zatím není jasné. Návrh helsinského výboru z minulého roku, který ministrovi slouží jako jeden z podkladů pro tvorbu nového zákona, hovoří o dvou stech padesáti tisících korunách pro každou z obětí. Reálnější se ale jeví částka mezi sto a sto padesáti tisíci. „Obávám se, že více vláda neuvolní,“ říká Gorolová. Státní kasu by tak zákon mohl přijít nejvýše na sto padesát milionů korun.

V porovnání s ostatními zeměmi, kde již odškodnění za nedobrovolné sterilizace proběhly, je to poměrně nízká částka. Ve Švédsku, kde v poválečných letech o plodnost nuceně přišlo až 63 tisíc obětí, získala každá z nich na konci devadesátých let nárok na v přepočtu 435 tisíc českých korun.

  • Mezi další státy, které někdy přistoupily k nucené sterilizaci, patří například Kanada, Rusko, Peru nebo Švédsko.
  • Ve Švédsku bylo nuceně sterilizováno až 63 tisíc lidí. V devadesátých letech byla každá z tamních obětí odškodněna částkou přibližně 435 tisíc českých korun.

Od příštího roku začne rovněž vyplácení odškodnění v americkém státě Severní Karolína. Každý z přibližně 7600 poškozených může získat na jeden milion korun. Severní Karolínu by mohly následovat i další části USA. Oběťmi lékařských sterilizačních zákroků se totiž ve Spojených státech stalo zhruba 65 tisíc lidí z dalších 32 států.
Na přijetí zákona v tuzemsku čekají oběti již mnoho let. Pořád je to na stejném bodě. A to jsme už uspořádali i demonstraci. Nějaké legislativní návrhy sice byly, ale vždycky padly kvůli tomu, že se měnily vlády,“ dodává Gorolová.

Kritika ombudsmana Motejla První kritika nelidských praktik přitom přišla již před skoro čtyřiceti lety, a to od signatářů Charty 77. V devadesátých letech se sterilizacemi zabýval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Návrh na finanční kompenzaci spatřil světlo světa ale až před devíti lety. Přišel s ním tehdejší ombudsman Otakar Motejl. Ve stanovisku zkritizoval nejen sterilizace v období komunismu, ale i jejich porevoluční praxi.

Michal Kolmaš, Lidové noviny