29. října 2015 7:43 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Ohlédnutí za brutalismem v
architektuře od Karla Filsaka

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Mohutný palác podniku Vodní stavby při Dělnické ulici v Holešovicích připomíná... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mohutný palác podniku Vodní stavby při Dělnické ulici v Holešovicích připomíná... | foto: FRANTIŠEK VLČEK
Před patnácti lety zemřel Karel Filsak, výrazná postava české architektury poválečné éry, spojená u nás především s brutalismem 60. a 70. let. Jeho stavby jsou nepřehlédnutelné. Většinou reprezentují styl, který k nám v 60. letech dorazil ze Spojených států a západní Evropy, a který nese velmi výstižné pojmenování.

Architekti v rámci tohoto slohu pracovali s materiály jako je pohledový beton nebo ocel, přičemž je nemaskovali. Naopak se snažili veřejnost přesvědčit, že jsou stejně hodnotné, jako stavební prvky tradiční. Ostatně i v tom měli předchůdce – stačí připomenout první železné konstrukce a jejich vítězný nástup v devatenáctém století, nebo třeba Hlávkův most Pavla Janáka z let 1910–1911, který je celý z betonu, včetně Kafkovy reliéfní sochařské výzdoby.

U brutalistů je ještě třeba zmínit většinou velké měřítko, které často příliš nerespektuje urbanistickou strukturu okolí. To ovšem patří k optimistické atmosféře 60. let, kdy měli projektanti často pocit, že staré za moc nestojí a je možné jej nahradit novou hmotou bez respektu k předchozí situaci. Tento optimismus byl naštěstí později poněkud utlumen a s nástupem postmoderny v dalších dekádách se k hodnotám městského urbanismu minulých epoch architekti zase vrátili.

Od sorely k moderně

Karel Filsak se narodil v roce 1917 v Jindřichově Hradci. Za války byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen, poté pracoval v ateliéru architekta Josefa Gočára, u nějž chtěl pak studovat na Akademii výtvarných umění. V roce 1945 však slavný architekt zemřel a Filsak tedy nakonec absolvoval pražskou techniku.

Tři výrazné dominanty Prahy od Filsakova týmu z 60. a 70. let: hotel InterContinental na Starém Městě, Barrandovský most a centrální partie nového ruzyňského letiště

Tři výrazné dominanty Prahy od Filsakova týmu z 60. a 70. let: hotel InterContinental na Starém Městě, Barrandovský most a centrální partie nového ruzyňského letiště

V 50. letech tak – jako téměř všichni – projektoval ve stylu tehdy jediného povoleného stylu, tedy takzvaného socialistického realismu, importovaného ze stalinského SSSR. Příkladem sorely jsou třeba jeho obytné domy v Ostravě-Porubě, nebo základní škola v Ostravě-Hrabové se všemi atributy, jako jsou klasicistní nebo neorenesanční prvky. Ústup od neoblíbeného a později i vysmívaného stylu je patrný na věžových domech v Kladně-Rozdělově, na jejichž projektu spolupracoval s Karlem Bubeníčkem a zejména legendou meziválečné avantgardy, takto velkým odpůrcem sorely, Josefem Havlíčkem.

V následující dekádě opustil Karel Filsak Stavoprojekt a zahájil spolupráci s Československými aeroliniemi. Ta po návrzích různých obchodních zastoupení ČSA vyvrcholila návrhem nového terminálu v Praze-Ruzyni, který nahradil přece jen již kapacitně nevyhovující letiště Adolfa Benše. Na projektu pracoval tým Karla Filsaka s architekty z Vojenského projektového ústavu.

Výsledkem byla moderní stavba s proskleným průčelím, zakončená pro Filsaka typickou výraznou římsou. Elegantním prvkem je také vnitřní schodiště a unikátní byla i výtvarná díla Mikuláše Medka, Jaroslava Kočiše a Jana Koblasy, která zdobila vnitřní halu i restauraci (a která se bohužel už buď v prostoru nenacházejí, nebo jsou z části zakryta pozdějšími úpravami). Terminál byl dokončen v roce 1969 a později byl z obou stran doplněn o další partie.

Filsak s týmem spolupracovníků, který kromě Karla Bubeníčka a Jaroslava Švece tvořili i Jiří Louda, Jan Šrámek, Jan Bočan a Zdeněk Rothbauer, později i Karel Filsak ml., byl rovněž plodným autorem budov pro československá velvyslanectví. Navrhl například naše zastupitelské úřady v Pekingu, v Brasílii, Dillí, Káhiře, či budovu naší stálé mise v Ženevě. Zejména areál v moderním hlavním městě Brazílie je skvělý a velmi dobře souzní s tamní tvorbou Oscara Niemeyera.

Most jako dálnice

Asi nejznámějším pražským dílem Filsakova týmu je hotel InterContinental, první stavba pro zahraničního investora v Československu, realizovaná v letech 1968–1974 v citlivé lokalitě na konci Pařížské ulice, tedy v oblasti někdejší asanace. Robustní budovu však autoři vyvážili prázdným prostranstvím mezi Bílkovou ulicí a hotelem, také prostor směrem k nábřeží s romanticky pojatou zahradou, jež je ponořena pod okolní terén, působí dobře. Dům sice kontrastuje s okolní zástavbou ve stylu malebného historismu a secese, ale má dobré proporce a kombinace pohledového betonu, keramiky a skla je zvládnuta s bravurou.

Tři výrazné dominanty Prahy od Filsakova týmu z 60. a 70. let: hotel InterContinental na Starém Městě, Barrandovský most a centrální partie nového ruzyňského letiště

Tři výrazné dominanty Prahy od Filsakova týmu z 60. a 70. let: hotel InterContinental na Starém Městě, Barrandovský most a centrální partie nového ruzyňského letiště

To se bohužel už nedá říci o hotelu Budovatel (dnes President; spolupráce Luděk Pivoňka), který stojí přímo na nábřeží, kde nahradil cennou budovu Spolku inženýrů a architektů (a později v něm sídlila Světová odborová federace). Dům postrádá kvality svého staršího souseda, podobně jako předimenzovaný objekt pro podnik Vodní stavby, jež Filsak zasunul do drobné zástavby Holešovic při Dělnické ulici. Pravda, měl to být příklad nového, velkoryse pojatého urbanismu této svérázné čtvrti, naštěstí však zůstal osamocen.

Jisté rozpaky vyvolává i další Filsakovo nepřehlédnutelné dílo – Barrandovský most, součást pražského dopravního systému. Autor tady porušil kánon, podle nějž mosty přes Vltavu mají být umístěny kolmo na osu řeky, takže stavba působí jako dálnice přes vodní tok. Ani zajímavě tvarované pylony nebo výtvarná díla (autorem je stálý spolupracovník Karla Filsaka sochař Josef Klimeš), příliš nevyváží neštěstí, které vzniklo na obou březích – totiž složitý systém nájezdů a pod ním divoké území nikoho. To ovšem těžko lze přičíst na vrub projektanta, vyplývá to spíš z funkce stavby.

Na závěrem se sluší ještě zmínit adaptaci drobného hnědofialového domku na okraji Petřínských sadů se vstupem z ulice Úvoz, v němž architekt bydlel až do své smrti v roce 2000. Domovní znamení od Josefa Klimeše připomíná, že zde snad kdysi pobýval pražský kat. Filsakovy stavby nesou od 60. let jednotný rukopis a mnohé z nich patří k významným příkladům architektury této dnes už mytické dekády.

Zdeněk Lukeš
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na Lidovky.cz