Po okupaci se zapojil do domácího odboje a na přelomu let 1939 a 1940 se mu podařilo dostat do Francie, kde se přihlásil do řad čs. zahraniční armády. Po jejím pádu se se svojí jednotkou evakuoval do Velké Británie.
Nedlouho po příjezdu na ostrovy byl jmenován členem Státní rady v Londýně, poradního orgánu prezidenta Beneše, plnícího v exilovém prostředí část funkcí parlamentu. V létě 1944 se stal členem vládní delegace vyslané na osvobozené území. Po porážce Slovenského národního povstání odmítl možnost letecké repatriace za sovětské linie a zimu 1944/1945 strávil s partyzány ve slovenských horách.