LN: Loni v prosinci Kuba a USA oznámily, že nastal čas ukončit nepřátelství. Začal proces zlepšování vztahů. Vidíte na Kubě změny?
Změny vidět jsou, hlavně na sociální úrovni. Lidé mají přístup k internetu, k wi-fi. Proměňuje se sociální mapa dosud izolované země. Také se výrazněji rozvíjí drobné podnikání. Mám na mysli taxikáře, majitele restaurací, pronajímatele ubytování. Ekonomická aktivita se zvolna probouzí, což má dopad na společnost.
LN: Už je tedy možné začít podnikat bez vazeb na režim?
Ano, byť mnohým chybí peníze do začátků. Další důležitá změna je, že lidé mohou prodat dům nebo auto. Nejde jen o možnost nakládat s nemovitostmi, podporuje to také rozvoj investic. Vytváří se trh s realitami, což je významné pro ekonomiku.
LN: Všechny tyto změny asi nezačaly loni v prosinci..
Ne, to nastalo už dříve. V letech 2007–2008 s prvními reformami Raúla Castra, když se s konečnou platností ujal moci. Nicméně to jsou jen drobnosti, pořád je tady mnoho restrikcí.
Raúl Castro a Barack Obama
LN: Proč komunistický režim přistoupil na vyjednávání s USA?
Myslím, že režim nakonec uznal, že kubánsko–americké vztahy jsou svázány přirozeným poutem. A že to pouto nemůže zlomit žádný politický model nebo ideologie.
LN: A na to přišli až nyní, po více než půlstoletí?
Uznali to po naprostém vyčerpání předchozího modelu. To, co se nyní děje, není výsledek úspěšného modelu, který na Kubě vymysleli a uplatňovali, naopak je to rezultát jeho fiaska.
Svou roli sehrál i ekonomický propad. Ten s vyčpěním vládnoucího modelu nemusí souviset. Po „přežití se“ určitého modelu nemusí nutně nastat krize. Na Kubě se tak ale stalo a to přimělo vládu jednat. A v neposlední řadě je třeba zmínit ještě jedno: vytratila se silná vůdčí osobnost. Bratři Castrové jsou staří muži, s jedním už nelze vůbec počítat a druhému je 84 let.
OTÁZKY A ODPOVĚDI. Zločinec, nebo reformátor? Je Raúl Castro nový Gorbačov? |
Dohoda s bývalým nepřítelem představovala jedinou možnost, jak současná garnitura může zajistit své přežití a udržet se ve svých postech. Zkrátka snahu provést změnu stabilně, bez překotných zvratů, aby ti samí, co vztahy zničili, je nyní dali dohromady.
LN: Zaznívají názory, že Kuba se vydá čínskou cestou, tedy otevře se ekonomicky, nikoli však politicky. Je to možné?
To je jistě cíl a strategický plán vlády. Domnívám se však, že v případě Kuby to nebude možné. Nejen kvůli rozdílu mezi malou Kubou a obrovskou Čínou. Či výrazným kulturním odlišnostem.
Nacházíme se totiž v jiné době. Kubánská vláda se o stejný experiment pokouší příliš pozdě. Čínský způsob se stabilizoval, začlenil do globálního světa. A ten je mnohem rychlejší než v roce 1979, kdy se Čína začala otevírat. Kuba navíc nemá potřebné finanční prostředky. Havana tak zřejmě bude muset přikročit i k politické modernizaci. Kubánské hospodářství zcela závisí na zahraničí, na ostrov se skoro všechno dováží. Ke stabilizaci ekonomiky se bude muset hodně otevřít a to bude mít bezesporu dopad na politiku.
LN: Víme, co při vyjednávání s USA žádá Kuba – mimo jiné zrušení hospodářského embarga a vrácení vojenské základny Guantánamo. Co chtějí USA?
Zabránit krachu Kuby, k němuž ostrov nemá daleko. USA tak podporují klidnou politickou změnu u svého souseda, stabilní a bez velkých otřesů.
Prezident Barack Obama také chce vylepšit vztahy Spojených států s Latinskou Amerikou. Washington totiž region ztrácí. Tedy v politickém smyslu, ekonomicky USA pořád zůstávají nejsilnějším partnerem Latinské Ameriky.
LN: Až dosud Havana z veškerých potíží vinila americké „gringos“. Co teď bude dělat?
Jo, jo. Režim už nebude mít koho vinit. Je pravda, že podle vlády USA „mohou“ za veškerá příkoří naší země. Režim to nyní bude mít těžší. Je stále zřetelnější, že situace se zlepšuje. Kubánci si mohou zařídit přes USA mikroúčet, takže si mohou bez problémů posílat peníze s příbuznými za hranicemi, uvolnilo se cestování, přístup k technologiím, k serveru Google. USA jasně ukazují, že překážkou v otevření společnosti nejsou ony, ale režim.
'Kuba je rozkládající se vězení, kde funguje jediné - tajná policie' |
LN: Radí se kubánská vláda o vyjednávání s USA i s opozicí?
Ani trochu. Režim se pořád brání usednout ke společnému stolu a mluvit o problémech. Umlčuje nás, napadá. Démonizuje naši pozici, kreslí černé scénáře.
LN: Je pravda, že od zahájení procesu oteplení vztahů se na Kubě zvýšil počet krátkodobě zadržených?
Ano. Zkušenosti s tvrdým policejním postihem, někdy dokonce tvrdším než dříve, mají hlavně účastníci pravidelných pochodů Dam v bílém (nedělní pochod odpůrců režimu, který před lety zahájily manželky a dcery politických vězňů, pozn. red.).
Členky opoziční skupiny Dámy v bílém provolávají antikomunistická hesla,
LN: Washington jedná s opozicí?
Není úplně jasné, zda USA chtějí jednat přímo s kubánskou opozicí. Jsou ale v kontaktu s občanskou společností, ke zlepšení vztahů je třeba opozici respektovat. Nyní je to tak, že netvoříme součást procesu normalizace diplomatických vztahů. Budeme však součástí procesu zlepšování politických vztahů.
LN: Česko si loni připomnělo čtvrtstoletí od pádu komunismu. Jak vidíte Kubu za 25 let?
Jako zemi hluboce ukotvenou v demokracii. Hluboce solidární. V naší kultuře je solidarita velmi důležitá. Vidím ji moderní, v popředí Latinské Ameriky. Zásadní bude naše zahraničí politika – vzhledem ke zkušenosti – postavená na hodnotách. Nikoli na pragmatismu a politickém realismu. Budoucí Kuba má morální povinnost být politicky solidární s ostatními. Známe takový příklad země – Českou republiku.
LN: Řekla bych, že Česko tenhle směr právě po 25 letech opouští. Morální hodnoty utichají vedle zájmů zcela jiných.
Nevím, my tak Českou republiku pořád vnímáme.
