V roce 2004 ve Spojených státech mírná nadváha zachránila život stovce tisíc lidí. Tvrdí to studie otištěná v posledním čísle časopisu Journal of the American Medical Association. Údaj je založen na přehodnocení rizik, které přináší ne zcela ideální váha. Výsledek v žádném případě neznamená obhajobu přejídání a nezdravého životního stylu. Opravdu tlusté lidi totiž ani výsledek tohoto výzkumu nepotěší.
Obezita je zlo, nadváha možná ne
Pracovníci amerického centra pro kontrolu a prevenci chorob v Atlantě analyzovali konkrétní příčiny úmrtí dvou milionů a tří set tisíc dospělých Američanů.
Ukázalo se, že obezita zvyšuje pravděpodobnost úmrtí na kardiovaskulární choroby, cukrovku, nemoci jater a některé druhy rakoviny. U obézních končí často smrtí onemocnění rakovinou tlustého střeva, slinivky či prsu.
Tato zjištění nikoho nepřekvapí. Tloušťka se za rizikový faktor pokládá dlouho. Překvapení ale přinesl pohled na další skupinu, která také nebývá považována za následováníhodný vzor: na lidi s mírnou nadváhou.
U nich statistika ve srovnání s osobami s ideální hmotností neukázala žádný růst pravděpodobnosti, že jejich smrt zaviní nádory či srdeční choroby. Zhoršení nebylo zaznamenáno ani u cukrovky.
Teď přijde opravdový šok. Studie prokázala, že Američané s několika kily navíc méně umírají na Alzheimerovu či Parkinsonovu nemoc a na rozedmu plic. Méně často jejich život končí i v důsledku úrazů nebo infekce.
Za hranici mezi nadváhou a obezitou výzkumníci považovali BMI rovné třiceti (hodnotu BMI, tedy Body Mass Indexu, zjistíte, když vydělíte váhu v kilogramech druhou mocninou výšky uvedené v metrech). Lidé s BMI mezi 18,5 a 25 mají podle dosud uznávaných standardů ideální hmotnost, hodnota 25-30 signalizuje nadváhu a pokud výsledek vystoupí nad třicítku, znamená to vážný důvod zamyšlení, neboť už jde o obezitu. Tato skupina se ještě dělí, do BMI 35 jde o mírnou obezitu, následuje těžká a hodnota nad 40 značí obezitu morbidní.
Kritérium BMI není ideální, neboť lidi s malým množstvím svalstva může řadit do skupiny s normální vahou, a přitom může jít o osoby obézní. Pro rychlou orientaci ale plně vyhovuje.
Přelom, nebo nesmysl?
Zatím se s jistotou neví, jaké pozitivní efekty mohou nadbytečné tukové zásoby organismu přinášet. Nabízí se jednoduché vysvětlení: „nadbytečný“ tuk slouží i lidem žijícím v nadbytku jako železná rezerva a pomáhá organismu při boji s nemocemi a při zotavení z úrazů.
Vyhodnocení různých příčin smrti podle jednotlivých váhových kategorií se v tak širokém měřítku provádělo poprvé a výsledky mnoho odborníků zaskočily. Závěry také zčásti protiřečí radám, které minulý týden publikoval Světový fond pro výzkum rakoviny. Jedním z doporučení plynoucích ze čtyřsetstránkové zprávy totiž bylo, že lidé by se měli snažit držet váhu, která odpovídá BMI 21 až 23.
Důležitým protiargumentem také je, že výsledky nevyhodnocují zdravotní stav Američanů, ale pouze příčiny smrti. O rozdílu kvality života lidí štíhlých a těch při těle se ve studii nic nedočteme.
