To by byla stejná bláhovost, jako kdyby chtěli Indové bojovat s monzuny. Chce-li už někdo bojovat, tak raději se zdroji prachu.
Kdo si vzpomene, co přinášely inverze ještě před dvaceti lety, může si teď připadat jako v ráji. I po revoluci Praha vyhlašovala zákazy vjezdu aut do centra. V době, kdy katalyzátory nebyly samozřejmostí a běžně se topilo hnědým uhlím, byl smog doslova viditelný. Jenže když vláda před čtyřmi roky vypracovala příslušnou inventuru, ministr Bursík ji uvedl takto: Začátkem 90. let se životní prostředí výrazně zlepšilo, ale teď jeho kvalita stagnuje. To platí stále.
Dnes máme odsířené elektrárny, sofistikované motory i topeniště. Jenže smog, byť už neviditelný, trápí lidi dál. Krmí ho prach vířený auty i podniky typu ArcelorMittal. V pátek 11. listopadu chtějí Tepličtí demonstrovat proti spalování kalů v cementárně Čížkovice.
PŘEČTĚTE SI: |
Proč právě v pátek? Protože 11. listopadu to bude 22 let, kdy demonstrace v Teplicích za lepší vzduch předznamenaly „sametovku“. Kdyby Jakeš odstoupil, hned by se dýchalo líp, říkali tehdy. A i když žijeme v nesrovnatelné době, ukazuje se, že i nyní je smog politikum. Aby bylo jasno, v Teplicích nejde o nějaké radikální aktivisty, proti spalování kalů protestují i zastupitelstva Litvínova a Litoměřic.
Inverzní ráz počasí patří ke střední Evropě asi jako povodně. Jsou to prostě fenomény, s jejichž výskytem nehneme. Ale můžeme hnout s tím, co zvyšuje rizikový charakter těch sezonních jevů - s poškozováním zemědělské půdy a se zdroji prachu.