30. října 2014 6:46 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Počátky turistického ruchu na Jadranu
jsou spjaty s českými architekty

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Mořské a klimatické lázně Baška na ostrově Krk nechal postavit pražský... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mořské a klimatické lázně Baška na ostrově Krk nechal postavit pražský... | foto: Archiv Zdeňka Lukeše
Touha Čechů, Moravanů a Slezanů po vlastním moři byla alespoň zčásti naplněna na počátku minulého století. V lázních Baška na dalmatském ostrově Krk byly postaveny hotely a lázeňské pavilony podle českých projektů, v místě působili naši lékaři i personál. Vše fungovalo pod výstižným sloganem „České mořské lázně Baška na Krku - z pokoje rovnou do moře!“.

Klíčovou osobností tohoto projektu byl pražský podnikatel a ředitel tiskárny Národní politiky Emil Geistlich (1871-1922), který se do Bašky vypravil v roce 1909 a našel krásnou pláž přístupnou jen lodí z moře a pár drobných objektů.

Místo ho nadchlo - i když byl poněkud zděšen chudobou místního obyvatelstva -, a tak sem nechal z Prahy poslat rozebraný výstavní pavilon z ukončené Jubilejní výstavy Obchodní a živnostenské komory. Po sestavení sloužil v Bašce jako česká restaurace. Současně s chorvatskými partnery založil společnost Mořské a klimatické lázně Baška a v roce 1911 postavil pozoruhodný secesní objekt na půdorysu písmene „U“ s třiatřiceti pokoji.

Nezvyklý tvar budovy byl zřejmě odvozen z Kotěrova, Gočárova a Janákova pavilonu Obchodní a živnostenské komory, který byl součástí výše zmíněné výstavy a stál v roce 1908 na pražském výstavišti v Bubenči. Projektantem lázeňské budovy v Bašce byl pražský architekt Emil Králíček, stavitelem firma Matěje Blechy. Nízká dřevěná stavba stojí na svém místě dodnes, jen se v ní už nebydlí; jsou v ní prodejny suvenýrů.

„Veselá garda“ na Adrii

Postupně přibyly další stavby s názvy připomínajícími domovinu: hotel Praha či hotel Dalibor, jejichž vlastníky byli Chorvaté i Češi. Lázně byly čím dál populárnější a sloužily svému účelu až do první světové války, kdy tu byli ubytováni italští vojáci. Zpustošené objekty byly po válce brzo obnoveny do původní krásy. V propagačním prospektu z roku 1922 najdeme řadu půvabných obrázků a textů opěvujících krajinu, moře i lázeňská zařízení.

Rozebraný a v Bašce znovu složený Český pavilon z Jubilejní výstavy Obchodní a živnostenské komory sloužil jako restaurace.

Rozebraný a v Bašce znovu složený Český pavilon z Jubilejní výstavy Obchodní a...

Nechybí ani četná dobrozdání spokojených návštěvníků: „Přihlašuji se opětně k letošní saisoně pro pobyt ve Vašem milém a útulném hotelu Baška a prosím o reservování pokoje se třemi lůžky od 15. července do 15. srpna 1922. Jsme ve stálé korespondenci s loňskými pány hosty Vašeho hotelu a doufáme, že naše,veselá garda‘ se opět sejde! Cítili jsme se u Vás jako doma a vzpomínáme často na krásnou, slunnou Adrii. Účinek mořských lázní byl, hlavně na pošramocené nervy, přímo báječný!“ píše například PhMr. Jan Votava, lékárník z Ledče nad Sázavou.

V roce 1922 však Emil Geistlich náhle umírá na zápal plic. Kromě něj byla další známou osobností lázní jedna z prvních českých lékařek Zdeňka Čermáková (1884-1968), která v místě působila téměř celý svůj život a byla mezi návštěvníky i místními obyvateli neobyčejně populární. Platily ji lázně, takže nevybírala od místních obyvatel žádné poplatky. Její půvab obdivovali místní muži, kteří ji prý dokonce doprovázeli na jejích cestách za pacienty a zpívali jí milostné písně.

Po druhé světové válce bylo ovšem šťastné období pryč, komunističtí funkcionáři doktorce Čermákové nedovolili vykonávat její povolání a dlouho jí nechtěli přiznat ani penzi, takže žila z podpory místních lidí. Zemřela chudá v domově důchodců a spolu s Geistlichem je pohřbena na malém hřbitově u Bašky.

Měl tu stavět Kotěra i Loos

Na dalmatském pobřeží, ale nejen tam, působila v té době řada cizích architektů: Jugoslávské království bylo chudou zemí a nedisponovalo špičkovými architektonickými učilišti. A Čechů a Němců pocházejících z našeho území tam působilo daleko víc než jen Emil Králíček. Patřil k nim např. Josip (Josef) Dryák, absolvent pražské techniky a projektant hotelu u Plitvických jezer, Wilhelm Jelinek, autor rezidence v Makarské, či Jan Kotěra. Z jeho pera pocházejí dva návrhy hotelů - první se měl jmenovat Peppina a měl stát v Opatiji, druhý měl nést poněkud honosnější název Imperial a měl být postaven v Dubrovníku. Ke stavbě však bohužel ani v jednom případě nedošlo.

Za pozornost však stojí i studie hotelů. Zejména první studie z let 1909-1910 ukazuje impozantní modernistickou stavbu z architektova vrcholného tvůrčího období.
Projektem hotelu pro město Opatija se zabýval i známý brněnský rodák Adolf Loos. Spoluautor Rudolfina a autor Národního muzea v Praze Josef Schulz zase navrhl koupaliště v Omišalji na Krku v pro něj nezvyklých neobarokních formách. Krásnou vilu v Lovrani postavil šumperský rodák a absolvent vídeňské akademie Carl Seidl.

Konečně ředitel pražské Uměleckoprůmyslové školy Jiří Stibral byl autorem hotelového komplexu v Kupari. Recipročně k nám přicházeli uchazeči, kteří studovali zejména na pražské technice. Nejúspěšnějším z nich byl Nikola Dobrović, autor koleje jugoslávských studentů v Praze-Střešovicích a - po návratu do Bělehradu - jeden z nejvýznamnějších architektů srbské metropole v poválečném období.

Pracemi českých architektů se zabývá výstava a katalog Češki arhitekti i početci turizma na hrvatskom Jadranu (Čeští architekti a počátky turismu na chorvatském Jadranu), kterou připravily chorvatské badatelky Jasenka Kranjčevićová a Mirjana Kosová ve spolupráci s Turistickým institutem v Záhřebu, archivem v Rijece a českým velvyslanectvím v Chorvatsku. Téma je to velmi zajímavé a v budoucnu jistě přinese ještě další cenné objevy.

Zdeněk Lukeš
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na Lidovky.cz