11. dubna 2016 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POHNUTÉ OSUDY: Everest skrývá tajemství. Byli Mallory a Irvine na vrcholu první?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Oficiálně se uvádí, že prvními muži, kteří si na vršku Mount Everestu podali... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Oficiálně se uvádí, že prvními muži, kteří si na vršku Mount Everestu podali... | foto: Koláž Šimon/LN
O nejvyšší hoře světa Mount Everestu se ví snad všechno. Tedy přesněji – téměř všechno. Třeba že z jejího vrcholu se dostal nejrychleji do bezpečí Francouz Jean-Marc Boivin za 11 minut na paraglidu. Prvním slepcem na vrcholu se zase stal Američan Erik Weihenmeyer a na lyžích z bohyně matky země, jak se 8848 metrů vysokému kopci také říká, sjel premiérově Slovinec Davo Karmičar. Jenže nejdůležitější otázka – kdo vylezl jako první na vrchol – zůstává dodnes zahalena do nejistoty. Stalo se tak v roce 1953, či už dávno předtím, před 92 lety?

Oficiálně se uvádí, že prvními muži, kteří si na vršku Mount Everestu podali ruce, byli 29. května 1953 Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norkej.

Jenže v myslích mnoha historiků a milovníků horolezectví zůstává stále špetka pochybností, jestli náhodou těmi průkopníky nebyli Angličané George Mallory s Andrewem Irvinem.

Naposledy byli spatřeni živí takřka na den přesně před 92 lety ve výšce kolem 8600 metrů. Pak už jejich dodnes nevysvětlený osud schovala opona mlhy, která cestu na vrchol možná už navěky zahalila do tajemna a mnoha nezodpovězených a nevyjasněných otázek.

První pokus o zlezení Mount Everestu podnikla v roce 1921 britská expedice vedená C. K. Howardem Burym. Konečnou se ale pro ni stalo severní sedlo ve výšce 6990 metrů.

O rok později pokoušeli štěstí opět z tibetské strany znovu Britové. Vedl je C. G. Bruce, ale jejich snažení skončilo ve výšce 8225 metrů. Při sestupu pak výpravu potkalo neštěstí, když lavina pohřbila sedm šerpů.

Také napotřetí k Everestu zamířili Britové. V roce 1924. Tedy po dvouleté pauze, neboť se prý musely důkladně zanalyzovat zkušenosti z předchozích let.

Dvanáctičlenná výprava měla k dispozici 150 tibetských nosičů a společné heslo všech zúčastněných znělo: I kdybychom potřebovali k úspěchu třeba i tucet útoků na vrchol, vítězství musí být konečně naše! Útok na vrchol byl plánován na 17. května, ale kvůli několikadenní vichřici a smrti dvou nosičů se práce ve stěně zbrzdily.

Oficiálně se uvádí, že prvními muži, kteří si na vršku Mount Everestu podali ruce, byli 29. května 1953 Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norkej. Jenže v myslích mnoha historiků a milovníků horolezectví zůstává stále špetka pochybností, jestli náhodou těmi průkopníky nebyli Angličané George Mallory s Andrewem Irvinem.

Do vážných problémů se dostal poprvé na expedici i George Herbert Leigh Mallory, ústřední postava příštího dějství. Zmizel v ledovcové trhlině a v hloubce tří metrů ho před nejhorším zachránil jen cepín, který se uvnitř vzpříčil a lezce udržel.

Po několika neúspěšných pokusech prodrat se k vrcholu, se horolezci probudili do 6. června. Mallory si za parťáka na cestu vzhůru vybral dvaadvacetiletého oxfordského studenta Andrewa Conwyna Irvinea, zvaného Sandy.

Ve výšce 8600 metrů spatřil pohybující se dvě černé tečky

Na zádech nesli po jedenácti kilogramech nákladu a zprvu je provázelo i osm nosičů.

Příštího dne už ale Mallory s Irvinem zůstali sami... Jeden z členů výpravy, M. E. Odell, vylezl později ve výšce 7800 m na třicetimetrový výšvih v severním úbočí hory, aby se pokusil sledovat, jak si jeho kamarádi až kdesi v takřka nebeských výšinách vedou.

Nakrátko se zrovna roztrhly mraky a Odell spatřil asi ve výšce 8600 metrů dvě pohybující se černé tečky. Stačil si všimnout, jak jeden bod vystoupil na skálu, ale vzápětí hustá mlha obraz zahalila.

To bylo naposledy, co Malloryho s Irvinem někdo viděl. Odell ještě v příštích dvou dnech vystoupal do výškových táborů číslo 5 a 6. Volal a pískal směrem k vrcholu, ale odpovídala mu jen zlověstná meluzína.

Poté, co zkontroloval zásoby a zbylé věci ve stanech, spočítal, že kyslíkové lahve, které Mallory s Irvinem nesli na zádech, jim jen těžko mohly stačit k cestě až na vrchol. V těch okamžicích už se naděje, že mohli zůstat mezi živými, rovnala nule. V dáli se navíc objevila hradba temných mračen; to se hlásil příchod monzunu, tedy signál, že Himálaj se na dlouhý čas pro horolezce uzavírá.

Mallory s Irvinem byli odhodláni zdolat vrchol jedním smělým útokem. Domněnku, že ho nedosáhli, ale podporuje i skutečnost, že oba horolezci by museli překonat ve výšce téměř 8600 metrů velké potíže cestou po hraně severovýchodního hřebenu, kde na ně číhal extrémně složitý padesátimetrový skalní výšvih, později nazvaný first a second step.

Museli by tedy sestoupit k Nortonovu traverzu v severozápadní stěně, aby mohli pokračovat dál. Na to však byla onoho 8. června, kdy je Odell krátce po poledni naposledy spatřil, už příliš pokročilá denní doba...

Co se vlastně tehdy pod vrcholem Everestu skutečně stalo, není dodnes zcela jasně. Veškeré dohady, zda se Mallory s Irvinem přece jen jakýmsi zázrakem na vrchol doškrábali, či nikoliv, tak už zřejmě zůstanou pouze ve sféře úvah a diskusí.

Možná se oba snažili vrátit do tábora číslo 6 a zřítili se těsně pod hradbou hřebenu ve výšce 8450 metrů. Odborníci se přiklánějí spíše k verzi, podle níž Mallory uklouzl při slaňování a strhl Irvinea, jenž při nekontrolovatelném pádu ztratil cepín. Ten o devět let později našli Wyn Harris s L. R. Wagerem.

Irvine se podle zmíněné hypotézy zřítil, zatímco Mallory se dokázal ve stěně udržet, protože lano, které je spojovalo, se přetrhlo. Jeho část se později v roce 1999, kdy bylo Malloryho tělo objeveno, na ostatcích britského horolezce našla. Mallory, byť nepříjemně zraněný, se pravděpodobně pokoušel sestoupit níž, avšak neúspěšně.

Vrcholu se spíše nedočkali

Historikové tak soudí podle toho, že Malloryho tělo bylo po 75 letech od neštěstí relativně dobře zachovalé. Pokud by padal oněch 300 metrů od míst, kde byl nalezen Irvineův cepín, musel by utrpět mnohem rozsáhlejší zranění.

Názory odborníků se však navzdory téhle, možná nejrealističtější úvaze na téma, co že se před 92 lety na Mount Everestu stalo, přesto dost liší. Navíc každý argument vyvolává spíše více otázek než odpovědí...

Mnozí zkušení horolezci se přiklánějí spíše k teorii, že Mallorymu s Irvinem se vrcholový útok zdařit nemohl. „Můžeme pokládat téměř za jisté, že vrcholu nedosáhli,“ soudil Polák Jan Kazimierz Dorawski. „Tuto tezi potvrzuje i skutečnost dokázaná později, že po cestě, kterou si zvolili, totiž přímo k hřebeni, je vrchol nedostupný.“

Messner: Jejich výbava byla moc těžká

Ke stejnému závěru dochází také třeba Arnošt Černík v knize Trůny bohů. „Otázku, jestli Mallory s Irvinem dosáhli vrcholu, už nejspíš nikdo nezodpoví. S největší pravděpodobností se jim ale nepodařilo zdolat ani druhý výšvih hřebene. Jak asi k tragédii došlo, lze objasnit jen v hrubých obrysech.“

Nejuznávanější český horolezec současnosti Radek Jaroš mluví také spíše skepticky: „Když vezmu v potaz techniku, kterou tehdy měli, odhadl bych, že moc šancí vylézt nahoru neměli.“

Jeho někdejší parťák z vysokých hor Zdeněk Hrubý, jenž před třemi roky tragicky zahynul na Gašerbrumu I, se před časem k příběhu Malloryho a Irvinea rovněž vyjádřil. „Vzhledem k času a místu, kde je naposledy spatřili, je velmi nepravděpodobné, že stanuli na vrcholu,“ povídal.

I nejuznávanější horolezec všech dob Reinhold Messner, muž, který jako první na světě zlezl všech čtrnáct osmitisícovek, byl přesvědčen, že Mallory s Irvinem na vrcholu Mount Everestu nestáli.

„Jejich výbava byla tehdy příliš těžká a neohrabaná na špičkový lezecký výkon, který by v obrovské výšce museli podat,“ myslel si Messner. Později ještě přidal známý výrok: „Mount Everest se nám stal metaforou nemožného a Mallory zosobněním snahy o nemožné.“

Takže nejspíš už navěky budou za první dobyvatele Mount Everestu považováni Edmund Hillary a Tenzing Norkej. I když...Snad jediná věc by mohla zmíněný fakt ještě někdy z učebnic vymazat.

Konečný a zásadní důkaz by mohl přinést asi pouze fotoaparát, který Mallory s Irvinem nesli. Experti jsou dodnes přesvědčeni, že by vzhledem k dlouhodobému zmrazení a tehdy používané technologii měl obsahovat i po devadesáti letech vyvolatelný film.

Václav Cibula
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!