Je to nyní běžná praxe na všech policejních služebnách: pokud jste obviněný z úmyslného trestného činu, počítejte s tím, že musíte odevzdat i vzorek slin.
Tzv. bukální stěr přijde až na 1000 KčZ pokynu policejního prezidenta Petra Lessyho z října 2010 vyplývá, že všem obviněným z úmyslně spáchaných trestných činů policisté dělají takzvaný bukální stěr. Tedy odebírají lidem sliny, aby získali jejich DNA. Zatímco v cizině se odběry vztahují jen na násilníky (třeba na podezřelé z vražd a znásilnění), v Česku se stěru nevyhnou ani lidé obvinění ze zpronevěry či podvodu. Kvůli tomu nyní policie čelí prvním žalobám. Databáze DNA profilů, kterou spravuje Kriminalistický ústav, už čítá stovky tisíc záznamů. Jen materiál k odebrání jednoho vzorku přijde na 1000 korun. Kriminalisté se brání, že až 50 procent pachatelů trestných činů jsou recidivisté a že policistům databáze pomáhá potírat zločin. |
Ten následně putuje do policejní databáze, která už čítá statisíce DNA profilů. Je přitom jedno, jestli jste vraždili, znásilnili, porvali se či třeba někoho jen pomluvili. Pokyn policejního prezidenta Petra Lessyho z loňského října zní jasně: takzvaný bukální stěr, tedy odběr slin, se provádí všem pachatelům bez ohledu na závažnost a typ úmyslného trestného činu.
Proti tomu se nyní postavil pražský advokát Václav Vlk, který zastupuje klienta viněného z majetkového trestného činu. „Postup policie mě překvapil. Stěžoval jsem si žalobkyni, podle ní je to však legální,“ popisuje Vlk. Rozhodl se proto policii zažalovat. „Usiluji především o to, aby vzorek klienta byl vymazán z registru,“ dodává Vlk.
A ve svém snažení má zřejmě poměrně velkou šanci na úspěch. Na jeho stranu se totiž staví i ústavní soudce Jan Musil. Byl to právě on, kdo v roce 2010 v průlomovém stanovisku soudu připustil, že policie má právo provést nucený odběr slin. „To se však vztahovalo na konkrétní případ. Jinak se musí ctít obecné zásady. Tedy že do lidských práv se má zasahovat co nejméně. A že odběr semá týkat jen takových činů, kde to má smysl. To majetkové trestné činy nejsou,“ kroutí hlavou Musil. Dá se proto očekávat, že se proti postupu policie vzedme lavina stížností.
Vedení policie si však zatím stojí na svém. Argumentuje tím, že kriminalistické studie prý prokazují, že kdo se jednou dopustí majetkových deliktů, velmi často neváhá užít i násilí. „Za pokynem policejního prezidenta si stojíme. S jeho zmírněním, tedy že by se vztahoval jen na některé činy, nepočítáme,“ vzkázal LN náměstek policejního prezidenta Martin Červíček.
Nesouhlasí ani genetici
Policie odmítá i námitku, že není možné kontrolovat, co se se vzorkem DNA děje. „Každý má právo jednou ročně požádat o výpis z policejních databází, kde figuruje,“ říká mluvčí Policejního prezidia Pavla Kopecká s tím, že profily DNA v databázi slouží „výhradně k identifikaci jednotlivce“. Tedy že z nich nelze vyčíst o člověku nic dalšího.
Genetici s tím však nesouhlasí. „Policie už nikde neinzeruje, že dělá familiar searching. Tedy že dokáže dostat z vašeho vzorku i DNA vašich příbuzných. Velký bratr se tím rozjíždí oproti civilizovaným zemím neskutečně,“ tvrdí genetik Daniel Vaněk. Vadí mu i to, že počínání policie na tomto poli nehlídá žádný speciální zákon a že se takto zbytečně vyházejí stamiliony korun.
Za shromažďování DNA profilů napadl policie už dříve Úřad pro ochranu osobních údajů. Ministerstvo vnitra se však s uloženou pokutou nesmířilo a věc bude muset rozseknout až soud.
