Ministr dopravy Aleš Řebíček přitom hodlá poslancům předložit návrh, ve kterém se počítá, že stošedesátkou se bude legálně jezdit na téměř pěti stech kilometrech tuzemských dálnic. „Zvýšenou rychlostí by se dalo jezdit pouze na dálničních úsecích, které se budou nově stavět a na těch, jejichž technické parametry takovému opatření budou vyhovovat,“ řekl LN ministrův mluvčí Karel Hanzelka.
A o jaká kritéria půjde? Podle podkladů z ministerstva dopravy je důležitá především šířka dálničního úseku, která by měla být nejméně 25,5 metru. Dálnice navíc musí být nová, moderní, musí mít správné konstrukční parametry a nesmí být nadměrně zatížená. Podle mapy, kterou experti připravili, se jedná například o téměř celou dálnici D2 na Slovensko, uvažuje se o úseku z Chrlic až na hranice.
Dále se pak počítá s ústeckou D8 z Prahy až na 48. kilometr do Lovosic-západ. „Další rychlejší dálnicí by měl být úsek hradecké D11 z Bříství do Sedlic nebo plzeňské D5 z Berouna až na hranice,“ uvádí materiály ministerstva. Mezi další vhodné úseky pro zvýšenou rychlost ministerstvo označilo i plánované komunikace R35 a R49, kde by měly být instalovány i měřicí systémy.
Navrhované úseky změnu prý snesou
Při špatné viditelnosti nebo při dešti by se po všech dálnicích mělo jezdit opět pouze rychlostí 130 km/h. Tato rychlost by kvůli vytížení zůstala nadále platit především na nejfrekventovanější D1. „Zákon do parlamentu zatím předložen nebyl. Doufáme, že se z něj tyto pasáže týkající se zvýšené rychlosti nakonec ztratí,“ podotkl včera odpoledne mluvčí Policejního prezidia David Kubalák.
Se zvýšením rychlosti původně nesouhlasil ani dopravní expert Stanislav Huml. Po zveřejnění konkrétních úseků ale poznamenal, že navrhované úseky by podobnou úpravu snesly. „Opět ale za předpokladu, že vozovka bude suchá a nebude nijak snížena viditelnost,“ upozornil Huml.
Do vlády a později do sněmovny by měla tato úprava směřovat v novele, jejíž součástí je celá řada dalších opatření, třeba úprava současného bodového systému. Pokud by novela v této úpravě prošla všemi procedurami, lze předpokládat, že by vyšší rychlost na dálnicích mohla začít platit od začátku roku 2009.
A o jaká kritéria půjde? Podle podkladů z ministerstva dopravy je důležitá především šířka dálničního úseku, která by měla být nejméně 25,5 metru. Dálnice navíc musí být nová, moderní, musí mít správné konstrukční parametry a nesmí být nadměrně zatížená. Podle mapy, kterou experti připravili, se jedná například o téměř celou dálnici D2 na Slovensko, uvažuje se o úseku z Chrlic až na hranice.
Dále se pak počítá s ústeckou D8 z Prahy až na 48. kilometr do Lovosic-západ. „Další rychlejší dálnicí by měl být úsek hradecké D11 z Bříství do Sedlic nebo plzeňské D5 z Berouna až na hranice,“ uvádí materiály ministerstva. Mezi další vhodné úseky pro zvýšenou rychlost ministerstvo označilo i plánované komunikace R35 a R49, kde by měly být instalovány i měřicí systémy.
Navrhované úseky změnu prý snesou
Při špatné viditelnosti nebo při dešti by se po všech dálnicích mělo jezdit opět pouze rychlostí 130 km/h. Tato rychlost by kvůli vytížení zůstala nadále platit především na nejfrekventovanější D1. „Zákon do parlamentu zatím předložen nebyl. Doufáme, že se z něj tyto pasáže týkající se zvýšené rychlosti nakonec ztratí,“ podotkl včera odpoledne mluvčí Policejního prezidia David Kubalák.
Se zvýšením rychlosti původně nesouhlasil ani dopravní expert Stanislav Huml. Po zveřejnění konkrétních úseků ale poznamenal, že navrhované úseky by podobnou úpravu snesly. „Opět ale za předpokladu, že vozovka bude suchá a nebude nijak snížena viditelnost,“ upozornil Huml.
Do vlády a později do sněmovny by měla tato úprava směřovat v novele, jejíž součástí je celá řada dalších opatření, třeba úprava současného bodového systému. Pokud by novela v této úpravě prošla všemi procedurami, lze předpokládat, že by vyšší rychlost na dálnicích mohla začít platit od začátku roku 2009.
