Policisté v roli slídilů: ročně pročítají tisíce českých e-mailů

Ve světe je to hojně diskutované téma. V Česku se debatuje spíš jen tak mimochodem, když přijde řeč na telefonní odposlechy. Elektronickou cestou se přitom odehrává čím dál větší podíl veškeré komunikace mezi lidmi. Zanechání zprávy na Facebooku místo zaslání SMS se stává běžnou praxí. Slídění vybraných státních orgánů v elektronické komunikaci uživatel internetu přesto není zrovna medializované téma.

Server Lidovky.cz oslovil společnosti Seznam.cz a Centrum Holdings - dva z největších poskytovatelů e-mailové služby v Česku, kteří zároveň provozují menší sociální sítě, a zároveň se obrátil na společnosti Google, Facebook a Twitter. Všem položil stejný dotaz: jak často po nich česká policie žádá osobní informace z účtů jejich uživatel?

Žádostí rok od roku přibývá

Největšímu náporu policejních žádostí čelí z pětice oslovených společnost Seznam.cz. "Za rok 2011 jsme obdrželi přes 2600 žádostí tohoto typu," uvedl Martin Havlíček, manažer Helpdesku společnosti Seznam.cz. Dodal, že každý rok počet žádostí mírně vzroste.

Mluvčí Centrum Holdings Jiří Hájek vyčíslil počet dotazů ze strany policie na více než 500 ročně. "Zhruba 180 žádostem ročně vyhovíme na základě soudního rozhodnutí. A dále vyřídíme asi 360 požadavků, které se týkají registračních údajů uživatel nebo lokalizačních údajů (IP adresa)," konkretizoval Hájek. Podle něj se čísla za poslední tři roky příliš nezměnila.

Facebook mimo nastavený směr

Společnost Twitter, stejně jako Google, odkázala na svůj dokument zvaný Transparency Report. "Obsahuje informace o počtu žádostí, které jsme obdrželi, ze všech zemí světa. A zároveň i údaj, jak jsme reagovali," napsala Christina Thiry z tiskového oddělení Twitteru. V daném dokumentu však Česká republika nefiguruje, což znamená, že buď Twitter od českých úřadů žádnou žádost neobdržel, nebo jich přišlo méně jak deset.

Kdy se slídění policie vyplatilo? Nedávno dostala čtyřměsíční podmínku 63letá žena, která na internetu založila několik falešných internetových profilů liberecké političky Dany Lysákové. Policie díky zjištění lokalizačních údajů vypátrala počítač, ze kterého byly účty založeny a spravovány. Tak se dostali až k samotné pachatelce. VÍCE ZDE.

Obdobná situace panuje i v případě Googlu, který poskytuje nejen e-mail na službě Gmail, ale například nabízí i účet v sociální sítí Google+. "Do prosince 2011 se Česká republika v přehledech žádostí o uživatelská data neobjevuje, což znamená, že k nim buď nedošlo, nebo jich bylo méně než 10," uvedla PR manažerka českého Googlu Janka Zichová.

V transparentnosti, co se týče uveřejňování informací o poskytnutí údajů svých uživatel policii, pokulhává sociální síť Facebook. "Neposkytujeme údaje týkající se vymáhání těchto údajů, jelikož se jedná o citlivé informace," reagovala na dotaz mluvčí Facebooku Linda Griffin. Odkázala pouze na pokyny, kterými se úřady při žádosti o údaje musí řídit.

Vážený pane, četli jsme vaše e-maily

Společnosti, které Lidovky.cz oslovily, jsou jen malou částí adresátů, na něž se policie den co den obrací. "Těch společností, kterých se povinnost poskytovat údaje uživatel týká, máme zaevidovaných už skoro tisíc," uvedl Tomáš Almer, ředitel Útvaru zvláštních činností policejního prezidia.

Počet uživatelů, o nichž policie získává informace skrze jejich účty na internetu, se tak ročně odhadem pohybuje v řádech tisíců, možná desetitisíců. Přitom pokud se policii podezření nepotvrdí a získané informace jsou k ničemu, lustrovaný uživatel se ani nedozvěděl, že si například jeho poštu někdo četl. Zákon totiž povinnost informovat o tom uživatele donedávna neobsahoval.

Teprve novela zákona o elektronických komunikacích, která vešla v platnost letos 1. října, a s tím spojená úprava trestního řádu situaci změnila. "Povinnost zpětně informovat 'potrefeného' je v trestním řádu nově zakotvena," uvedl Almer z Útvaru zvláštních činností. První informovaní uživatelé, jimž policie slídila v účtech na internetu, tak začnou přibývat teprve v příštích měsících.