27. ledna 2016 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Politici, pašeráci a teroristé aneb
zkorumpovaná realita dnešního Bulharska

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Při nedělní policejní razii bylo obviněno 22 z celkem 33 zadržených celníků z... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Při nedělní policejní razii bylo obviněno 22 z celkem 33 zadržených celníků z... | foto: Reuters
SOFIE Korupce na nejvyšších místech, vazby politiků na teroristické skupiny na Blízkém východě, nefunkční justice a absence pocitu rovnosti před zákonem. To jsou podle Zuzany Vrabchev-Piptové palčivé bolesti dnešního Bulharska - a místo aby EU zasáhla, spokojí se s káravě pozdviženým prstem, konstatuje pro Lidovky.cz v Sofii žijící balkanistka.

Ve středu 27. ledna se očekává zveřejnění zprávy mechanismu spolupráce a ověřování Evropské komise o Bulharsku, která monitoruje stav země a pokroku ve vybraných problematických oblastech státního systému. Tato zpráva vychází každoročně od roku 2007, kdy Bulharsko po boku s Rumunskem vstoupilo do Evropské unie. Avšak poprvé za téměř 10 let nebudou tyto státy hodnoceny společně, ale v oddělených zprávách. To naznačuje rozdíl v „rychlosti“, jakou se obě země za reformami ubírají.

Boj za reformu

Jednou ze společných problematických oblastí v dosavadních zprávách byla v obou státech justice, přesněji vymahatelnost a dodržování právních zákonů. V Rumunsku reformu soudnictví nejenže nastartovali, ale lze vidět i její reálné výsledky. Příkladem jsou soudní procesy, díky nimž v uplynulých pěti letech odsoudili celkem 13 bývalých ministrů a politiků Rumunska k trestu odnětí svobody za korupci.

V Bulharsku jakékoli snahy o reformu justice selhávaly až do nástupu současné středopravé vládní koalice: GERB (Občané pro evropský rozvoj Bulharska) premiéra Bojka Borisova, Reformní blok a Vlastenecká fronta. Hlavním zastáncem reformy přitom je koaliční strana Reformní blok, sestávající především z mladé generace postkomunistické demokratické pravice.

Po ohromných ústupcích a kompromisech Bloku na vládní úrovní, ale i po vnitrokoaličních problémech v samotném Bloku, došlo po roce a půl konečně na hlasování o soudní reformě v parlamentu. To však začátkem prosince 2015 skončilo fiaskem, neboť navzdory původní dohodě ve vládní koalici reformu podpořili pouze představitelé Reformního bloku.

Lavina ve vládě a premiér na fotbale

To rozpoutalo dlouho se vršící lavinu. Ministr spravedlnosti okamžitě podal demisi. Demokraté za silné Bulharsko pod vedením Radana Kaneva, část Reformního bloku, jejíž prioritou byla reforma justice, přešli do opozice a v současnosti chystají nový politický projekt, který si jako cíl stanovil dovést reformu do úspěšného konce. Třeba dodat, že premiér Bulharska se na polední hlasování o tak zásadní reformě ani nedostavil a, slovy médií, „zpráva o demisi ministra spravedlnosti zastihla premiéra Bojka Borisova na pravidelném fotbalovém zápase“.

Nefungující soudnictví, korupce na nejvyšších místech a chybějící pocit rovnosti před zákonem je jednou z hlavních příčin, proč se mnozí Bulhaři rozhodli pro život mimo Bulharsko. Jejich země, na rozdíl od Rumunska, dosud zažila jen hrstku soudních projednání vůči politikovi nebo společensky vlivné osobě.

A pokud k nim přece jen došlo, zatím žádný politik nebyl pravomocně odsouzený. Jeden verdikt za organizování a vedení zločinecké skupiny sice padl (2012), jenže odsouzení utekli a od té doby jsou pro bulharské instituce nezvěstní. A nejen to: navzdory pravomocnému rozsudku se konfiskace nezákonně nabytého majetku odsouzených stále odkládá.

Bulharský prezident Rosen Plevneliev.
Turecký premiér Ahmet Davutoglu (vpravo) se svým bulharským protějškem Bojkem Borisovem.

Marné čekání na soudní proces

Řada velmi důležitých kauz se ještě ani nedostala před soud, kupříkladu dva roky stará aféra vytunelování Korporátní obchodní banky (KTB), kde se nacházely účty i mnoha státních institucí, Ani další případy, ať už veřejnosti známé, či nikoli, pravděpodobně nebudou v dohledné době otevřené.

To je i případ bulharské tabákové společnosti Bulgartabak, jejíž cigarety se pod značkou Prestige pašují přes Sýrii a Irák do Turecka. Podle amerických, britských a tureckých tajných služeb přibližně 300-400 milionů eur z tohoto nezákonného obchodu míří na účty teroristických skupin na Blízkém východě. Mezinárodního vyšetřování hlavního pašeráka Salama Qadera Faraje, původem ze severního Iráku, odhalilo jeho kontakty s bulharskými politiky a osobami spjatými s Bulgartabakem. S výsledky vyšetřování byl obeznámen i generální prokurátor Bulharska, doposud však nepodnikl žádné kroky.

Společnost Bulgartabak Holding, stejně jako četné další firmy a mediální skupiny (noviny i televize), jsou majetkem jen 36letého Deljana Peevského, poslance Národní rady za stranu Hnutí za práva a svobody (lidově nazývané také „turecká strana“). Právě Deljan Peevski byl příčinou obrovských celostátních protestů v květnu 2013. Důvodem bylo jeho jmenování šéfem Státní agentury pro národní bezpečnost (DANS), jež mu zaručilo přístup k velmi citlivým a tajným informacím.

Do dnešního dne nebyl vůči Peevskému zahájen jediný proces, přestože existuje řada pochybností o původu jeho majetku, způsobu jeho nabytí a v neposlední řadě i přetrvávající podezření na konflikt zájmů.

V druhé polovině roku 2018 stane Bulharsko v čele Radě EU. Ve světle tohoto faktu, stejně jako v kontextu základních principů Evropské unie o svobodě, bezpečnosti a spravedlnosti, schválených v roce 2014, je kvalitní a účinná reforma justice na národní úrovni zárukou dalšího fungování země i regionu.

Zatím to však pro Bulharsko vypadá na kompromisní zavírání očí Bruselu před absencí bulharské politické vůle. Namísto jasných podmínek a termínů jejich plnění tak Sofie každoročně, už spíše ze zvyku, registruje káravě pozdvižený prst v podobě další výroční zprávy mechanismu spolupráce a ověřování Evropské komise.

O AUTORCE

Zuzana Piptová-Vrabchev je balkanistka se specializací na bulharský prostor. Vystudovala Bulharské gymnázium Christa Boteva v Bratislave a Filozofickou fakultu UK v Praze, poté absolvovala na Univerzitě Sv. Klimenta Ohridského v Bulharsku. Posledních šest let působí v Sofii a pracovně i soukromě cestuje do západobalkánských států.

Zuzana Piptová-Vrabchev
  • 1Diskuse


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.