V zadávání veřejných zakázek vše nefunguje tak jak má. To je to jediné, na čem se shodnou dva téměř nesmiřitelné názorové tábory. Jedni tvrdí, že situaci vylepší další novela zákona o veřejných zakázkách, v pořadí již dvacátá. Přitom ta poslední ještě neoslavila ani první výročí, v platnosti je od 1. dubna loňského roku. Podle druhého názorového proudu na vině není zákon, ale hlavně chování úředníků. Ti totiž v mnoha případech volí pro ně tu nejschůdnější cestu.
Mezi zastánce stávající novely se celkem logicky řadí ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (LIDEM), jehož resort je gestorem zákona o zadávání veřejných zakázek. V čele řekněme radikálního proudu volající po změnách v zákoně je ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS).
Může za pokles zakázek přísná novela?
Názor 1: Pokles počtu veřejných zakázek i jejich hodnoty je výsledkem novely zákona o veřejných zakázkách
Ministr Kuba společně s Komorou administrátorů veřejných zakázek založil projekt Fórum Veřejné zakázky kvalitně. Ve společném prohlášení z poloviny února konstatují, že pokles počtu veřejných zakázek i jejich hodnoty je výsledkem novely zákona o veřejných zakázkách. Dle statistik Fóra předpokládaná hodnota vypsaných zakázek v roce 2012 meziročně poklesla o 9,2 procenta. Pokud se bere v úvahu pouze období od dubna do prosince, pak je prý pokles více než 47procentní.
„Hodnota nově vypsaných zakázek od počátku dubna 2012 až do konce uplynulého roku se výrazně propadla. Je třeba tuto situaci a problémy se zadáváním zakázek co nejdříve napravit a změnit platnou úpravu tak, aby podporovala růst. Nelze připustit, aby se dále prohlubovala recese české ekonomiky,“ komentoval statistické údaje Martin Kuba.Názor 2: Objem veřejných zakázek není určován textem zákona, ale množstvím finančních prostředků v rozpočtech zadavatelů
Podívejme se však na data také z jiného úhlu. Vzpomeňme na to, jak mnozí zadavatelé ještě na poslední chvíli překotně vypisovali zakázky před 1. dubnem, kdy jim tehdejší právní úprava umožňovala losovat finalisty tendrů nebo jejich počet omezit hodnotícími kvalifikačními kritérii. Nechvalně proslulými rekordmany se v tomto ohledu staly Středočeský a Ústecký kraj.
A existuje vůbec příčinná souvislost mezi novelou zákona a poklesem veřejných zakázek? Právník Daniel Weinhold, který je předsedou expertní skupiny Platformy pro transparentní veřejné zakázky, o tom pochybuje. Shoduje se spíše s názorem ministerstva pro místní rozvoj, které tvrdí, že objem veřejných zakázek není určován textem zákona, ale množstvím finančních prostředků v rozpočtech zadavatelů. „Pokud je v rozpočtech méně peněz, méně se zadává,“ uvedl pro ČESKOU POZICI náměstek ministra Jan Sixta. Ministr Kamil Jankovský odmítá, že by novela zákona o veřejných zakázkách brzdila hospodářství.
Více škody než užitku?
Jeden významný advokát, který si nepřál být jmenován, je ale přesvědčeno opaku a se staví na stranu „reformátorů“. „Vypisování zakázek je zdlouhavé. Velké tendry schvaluje vláda, a musí tak projít připomínkovým řízením. Připomínky je nutné posléze vypořádat. Celý proces zadání zakázky po její vyhodnocení se může protáhnout až na rok a půl. Malé obce mohly dříve přidělovat zakázky do dvou milionů korun z ruky. Dnes musejí vyhlásit výběrové řízení. Často nejsou vůbec schopny dodržet zákon. Když chtějí mít poradce, zase je na něj nutné vypsat tendr. Zákon je hodně přísný, vše posuzuje, jako by šlo o komoditu,“ shrnuje nejvýraznější negativa právník.
I podle hejtmanů, z nichž většina je z ČSSD, zvýšila novela zákona administrativu a přinesla zatím více negativních než pozitivních dopadů. „To v konečném důsledku komplikuje i čerpání prostředků z evropských fondů. Zdlouhavý proces tak může vést až k tomu, že se prostředky na dotace musejí vrátit,“ říká předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD).
Podle Asociace krajů ČR se prý dvě třetiny krajů bojí, že pokud nevyberou nabídku s nejnižší cenou, budou nařčeny z netransparentního jednání
V souvislosti s kritikou poslední novely zákona o veřejných zakázkách se nejčastěji hovoří o tom, že zadavatelé se při hodnocení nabídek nejčastěji řídí dle nejnižší ceny. To je mnohdy problém, protože nejnižší cena nemusí znamenat, že je zakázka provedena v optimální kvalitě. Asociace krajů ČR tvrdí, že kraje při výběru vítězů nejčastěji využívají kritérium nejnižší nabídkové ceny. Podle asociace se navíc prý dvě třetiny krajů bojí, že pokud nevyberou nabídku s nejnižší cenou, budou nařčeny z netransparentního jednání.
„Není pravdou, že zákon stanovuje povinnost zadavatele vybrat nabídku dle nejnižší ceny,“ oponuje Weinhold. Zákon říká, že by měl zadavatel rozhodovat především podle ceny a dále podle kvalitativních předpokladů, které specifikuje. Musí ale umět vysvětlit a obhájit, proč tak rozhodl. Pro úředníky je nejjednodušší řídit se podle ceny. Zastánci změn tvrdí, že úředníci jsou pod společenským tlakem.
Nanejvýš technické korekce
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) se na nutnost další novely zákona o veřejných zakázách dívá rezervovaně. „MMR opakovaně a dlouhodobě tvrdí, že v oblasti veřejných zakázek se sice chyby regulace investičního procesu projevují, nicméně jejich příčina až na výjimky není způsobena úpravou veřejných zakázek,“ tvrdí náměstek Sixta. Přeloženo: Chyby se dějí, ale naše novela za to nemůže.
Dle informací ČESKÉ POZICE je ministr Jankovský ochoten domluvit se nanejvýš na několika technických změnách. Pokud by šlo o radikálnější zásahy, údajně by v takovém případě zvažoval demisi.
Zásadní změny ovšem nejsou reálné i kvůli nedostatku času. Připomeňme, že příprava a schvalování poslední novely zákona zabraly bezmála dva roky. Pokud má být další novela přijata ještě v tomto volebním období, musí na jejím obsahu být široká shoda a počet měněných bodů musí být omezen. Ministr Kuba tvrdí, že by se měla uzavřít dohoda o pěti či šesti klíčových bodech, jenž by měla změna zákona obsahovat. Na nich musí být shoda nejen uvnitř K9, ale kvůli zamezení obstrukcí ve sněmovně by se k jednání měla přizvat i opozice.
Jakých konkrétních okruhů by se technická novela zákona o veřejných zakázkách týkala, zatím jasné není. Pravděpodobně by se už dále nesnižoval limit pro veřejné zakázky na stavební práce malého rozsahu, který se má podle dnes platné novely snížil od začátku roku 2014 ze tří na jeden milion korun. Hovoří se také o tom, že se odstraní povinnost zrušit zadávací řízení, pokud zadavatel obdrží pouze jednu nabídku.Pro úředníky je nejjednodušší řídit se podle ceny. Zastánci změn tvrdí, že úředníci jsou pod společenským tlakem.
Zůstat transparentní
Náměstek Sixta je přesvědčen, že problémem zadávání veřejných zakázek není text zákona, ale jeho správná a smysluplná aplikace. Lidově řečeno, jak si se zákonem poradí zadavatelé a úředníci. Jenže v tomto jim MMR situaci příliš neulehčilo. Prováděcí předpisy k zákonu dodal resort teprve na podzim loňského roku.
Loni v květnu přitom bylo schváleno 39 opatření vypracovaných expertní skupinou Platformy pro veřejné zakázky. Členy skupiny jmenovaly jednotlivé politické strany. Jedno z opatření doporučuje vypracovat Metodiku nejlepší hodnoty za peníze. Což by měla být jakási příručka, jak tendry vypisovat a jak je vyhodnocovat, včetně nejčastějších chyb, kterých se zadavatelů dopouštějí. Po téměř roce ale není na stole nic.
Poslední novela zákona o veřejných zakázkách se rozhodně nerodila snadno a je výsledkem kompromisu. Vždyť v průběhu připomínkového řízení dostalo MMR bezmála 950 připomínek. Hlavním cílem novely bylo zvýšení transparentnosti. Laicky řečeno, aby bylo úředníkům více vidět do karet, aby se chovali zodpovědněji. I když se politici shodnou na tom, že je nutné rychle přijmout další novelu, co se týká transparentnosti, byť může znamenat větší administrativu, by se nic měnit nemělo. Je totiž pravděpodobné, že mezi těmi, kdo volají po změnách, jsou i tací, kterým se prostě nelíbí, že je na ně více vidět.
