Tak trochu ironicky vyznívá nález Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřoval finanční prostředky vynaložené v letech 2008 až 2011 na vybudování informačního systému Státní pokladny. Náklady na projekt, který má zefektivnit nakládání se státními prostředky, v průběhu let podstatně narostly. Kontroloři též upozorňují, že v souvislosti s projektem ministerstvo financí porušilo zákon o veřejných zakázkách a rozpočtovou kázeň.
Vybudování státní poklady vláda schválila začátkem února 2005. Zadavatelem výběrového řízení na dodávku Integrovaného informačního systému Státní Pokladny (IISSP) bylo ministerstvo financí. Kontrakt s vítězem tendru – firmou IBM – podepsalo ministerstvo financí koncem roku 2008. Pod smlouvou je podpis Miroslava Kalouska, který v té době resort vedl.
Ministerstvo financí říká, že integrovaný informační systém bude základním nástrojem pro řízení a kontrolu veřejných financí. Finance odhadují, že po spuštění úplného provozu by měl systém šetřit půl až jedno procento státního rozpočtu. „Státní pokladna zamezí tomu, aby si stát musel krátkodobě půjčovat a platit úroky, zatímco některé státní organizace disponují prostředky na svých účtech,“ vysvětluje mluvčí MF Ondřej Jakob.
Náklady na projekt, který má zefektivnit nakládání se státními prostředky, v průběhu let narostly z 2,44 na 4,9 miliardy korun
Flexibilní náklady i termíny
Jaká jsou tedy zjištění NKÚ v souvislosti s budováním Státní pokladny? NKÚ v závěrečné zprávě z auditu konstatuje, že do konce roku 2011 uzavřelo ministerstvo financí ke smlouvě z roku 2008 celkem deset dodatků. „Uzavřením deseti dodatků došlo do konce roku 2011 k nárůstu celkové ceny plnění smlouvy o dodávce IISSP o 73 673 tisíc korun bez DPH oproti základní verzi smlouvy ze dne 22. prosince 2008,“ upozorňuje NKÚ.
Auditoři navíc zjistili, že před uzavřením prvního až pátého dodatku nevypsalo ministerstvo financí zadávací řízení, čímž postupovalo v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Dalšího „přešlapu“, konkrétně porušení rozpočtové kázně, se dle NKÚ ministerstvo financí dopustilo tím, že chybně zaúčtovalo zálohy vyplacené firmě IBM.
Dodatky smlouvy neupravovaly jen celkové náklady, ale také harmonogram. Smlouva z roku 2008 předpokládala, že ostrý provoz systému odstartuje začátkem ledna 2010. Desátý dodatek tento termín odsunul až na začátek července letošního roku.
Vraťme se do roku 2005. Tehdy vláda přijala usnesení, v němž jsou maximální výdaje na Státní pokladnu vyčísleny na 2,44 miliardy korun, a plné nasazení systému se předpokládá v roce 2010. Koncem roku 2008 se předpokládané náklady vyšplhaly na necelé tři miliardy korun a spuštění projektu se posunulo na rok 2013. V roce 2011 se již počítalo s náklady téměř 4,9 miliardy korun a plným nasazením systému v roce 2014. „Důvodem nárůstu finančních potřeb v podprogramu bylo zejména zařazení dalších akcí zabezpečujících podporu provozu IISSP a navýšení finančních potřeb u stěžejní akce IISSP,“ konstatuje se v závěrečné zprávě NKÚ.
Ministerstvo financí kritickou zprávu nerozporuje. Nárůst nákladů zdůvodňuje podobně jako kontroloři dodatečným zahrnutím dalších položek. „Jinými slovy, částka z roku 2005, kterou uvádí NKÚ (2,44 miliardy korun – pozn. red.), nezahrnuje řadu služeb, aktualizací a funkcí,“ dodává Jakob.
A co další problémy, na něž NKÚ upozorňuje? „Některá z pochybení zjištěná kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu byla identifikována ministerstvem již v průběhu realizace projektu a byla průběžně řešena,“ tvrdí Jakob. Jak úspěšně, na to si budeme muset počkat na další kontrolu NKÚ.
