Střety mezi egyptskou policií a neznámými ozbrojenci se v severní části Sinajského poloostrova odehrály i dnes. V noci na středu tu egyptská armáda při náletech zabila dvacet ozbrojenců. Akce byla odplatou za masakr islamistů, kteří tu v neděli zabili 16 egyptských pohraničníků.
Čtěte také: |
Neschůdný terén, kamenitá poušť a především sociální poměry činí z části egyptského Sinaje ráj pro lidi nedbající zákonů: pašeráky, převaděče, obchodníky se zbraněmi. Navíc je Sinajský poloostrov od uzavření mírové smlouvy s Izraelem v roce 1979 jakousi demilitarizovanou zónou. Egyptská armáda má pro tuto oblast uložena jistá omezení. Především blízko hranic s Izraelem a s palestinským pásmem Gazy jsou všude policejní a vojenská kontrolní stanoviště. Pašerákům, ale ani provozovatelům stovek tunelů, které vedou do Izraelem zablokovaného pásma Gazy, to ovšem nikdy nevadilo. Policisté i armádní důstojníci jsou totiž úplatní.
Check-point nikdo nehlídal, byl ramadán
K tomu se přidává nekompetentnost egyptské armády. Když islamističtí extremisté v neděli napadli kontrolní stanoviště u Rafáhu, nebyl na strážní věži ani jediný voják, zjistila reportérka listu Al-Masrí al-Jaum. Byla totiž zrovna doba přerušení denního půstu o ramadánu a všichni seděli u večerního jídla. Nakonec bylo 16 z nich mrtvých.
Beduíni, druhořadí EgypťanéTradiční obyvatelé této oblasti, tedy oněch zhruba 600 tisíc beduínů, jsou v Egyptě druhořadými občany. Čtvrtina z nich nemá ani egyptský průkaz totožnosti. Ze vzkvétajícího turistického ruchu na jihu země nemají skoro nic. Mnozí beduíni se proto věnují ilegálním aktivitám |
Odnést mrtvé a ošetřit zraněné museli civilisté ze sousedství. Z dalšího vojenského stanoviště, které o incidentu informovali, pomoc nepřišla. "Řekli nám, že prý nemají žádné rozkazy, a proto nemůžou opustit své stanoviště," citovala reportérka jednoho očitého svědka.
Od svržení dlouholetého prezidenta Husního Mubaraka před půldruhým rokem se poměry na Sinaji ještě více vymkly kontrole. Objevují se náznaky, že se ve vnitrozemí poloostrova uhnízdila nová generace militantních islamistů.
Islamisté v neděli napadli kontrolní stanoviště u Rafáhu (vpravo), dnešní střet odehrál u policejního stanoviště ve městě Aríš na severu Sinaje.
Rekrutují se zčásti z mladších beduínů, kteří ztratili veškeré naděje a vypověděli poslušnost svému kmenovému svazu, zčásti pocházejí z jiných oblastí Egypta nebo z arabské ciziny. Jsou to stoupenci extremistické ideologie Al-Káidy a přebírají její teroristické metody.
Líheň extrémistů
Eskalující konflikt může snadno poškodit křehkou, mladou egyptskou demokracii. Zvolený islamistický prezident Muhammad Mursí se v úterý ani neodvážil zúčastnit státního pohřbu 16 zabitých vojáků v Káhiře. Jeho premiérovi Híšámu Kandilovi zabránil v účasti rozzuřený dav. Mursí je po pěti týdnech v úřadě zesměšněn, protože násilný exces na Sinaji jasně ukázal nereálnost jeho předvolebního slibu, že se během sto dnů postará o "bezpečnost a pořádek".
Nejvyšší rada ozbrojených sil, která v zemi bez parlamentu a bez ústavy stále ještě tahá za většinu nitek, se naproti tomu staví do role "jediného garanta stability". Své selhání na Sinaji se snaží přehlušit hukotem bojových letadel, která vysílá nad úkryty džihádistů. Kritici se obávají, že by si vojenská rada mohla vzít násilí na anarchistickém poloostrově za záminku k ještě pevnějšímu přitažení otěží v zemi.
