7. února 2013 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Praha 1908: Kotěrovy moderní
rohlíky versus historické dorty

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Pavilon Obchodní a živnostenské komory navrhl Jan Kotěra se svými mladými spolupracovníky Josefem Gočárem a Pavlem Janákem. Hlavní vstup zdobila Štursova sousoší. Jako většina staveb spojených s výstavou se nedochoval.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pavilon Obchodní a živnostenské komory navrhl Jan Kotěra se svými mladými spolupracovníky Josefem Gočárem a Pavlem Janákem. Hlavní vstup zdobila Štursova sousoší. Jako většina staveb spojených s výstavou se nedochoval. | foto: Archiv Zdeňka Lukeše
Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory, která se konala před 105 lety, měla připomenout, že české země jsou industriálním srdcem monarchie – nacházel se tu totiž největší cukrovar, lihovar, tiskárna, strojírny, ale i mlýn a uhelný důl celého Rakouska-Uherska.

Před týdnem jsme se věnovali významné akci sklonku 19. století, Výstavě architektury a inženýrství, která mimo jiné propagovala tehdy nový styl – secesi (článek si můžete přečíst ZDE). Dnes si připomeneme následující velkou expozici, která se konala opět v areálu pražského Výstaviště v Bubenči.

Z minulých expozic zůstal na svém místě Průmyslový palác, vstupní Wiehlovy pavilony nebo Plzeňská restaurace, ale většina objektů byla nových – a často dosahovala obrovských rozměrů. Došlo samozřejmě i k souboji stylů: vedle doznívajícího historismu a vrcholící zoomorfní secese se totiž začala prosazovat asketická moderna, kterou propagovali žáci profesora Otto Wagnera z vídeňské umělecké akademie – Bohumil Hübschmann, František Roith nebo Pavel Janák. A zejména Jan Kotěra a jeho studenti z pražské Uměleckoprůmyslové školy.

Vypracováním celkového architektonického konceptu Jubilejní výstavy Obchodní a živnostenské komory (OŽK) byl pověřen známý představitel historismu, profesor pražské techniky Rudolf Kříženecký (mimo jiné bratr průkopníka české kinematografie Jana Kříženeckého). Akce opět přinesla řadu velkorysých atrakcí, které měly přilákat diváky. Kromě obligátních balonových letů tu byla habešská vesnice („celá dědina se 74 habešskými domorodci – muži, ženami i dětmi – věrně znázorněná,“ čteme ve výstavním katalogu), dále mořské akvárium, reklamograf, cesty na Měsíc, Zakletý zámek nebo, opět slovy katalogu, „rozhledny s vytahovadly, toboggan, dětské rejdiště s nářadím tělocvičným, žaponská čajovna bří Hlouchů (hostí též několik pravých gejš)“ a další. Stavby byly večer co večer osvětleny jasem více než 24 tisíc žárovek.

Historismus versus moderna


Největším novým pavilonem výstavy se stala Strojovna. Ta původní, již pro Jubilejní výstavu 1891 navrhl Bedřich Münzberger, už dosloužila. Novou pak navrhl Rudolf Kříženecký. Konstrukce byla sice železná, ale nebylo to pod přezdobenou neobarokní fasádou příliš patrné. Ostatně, přečtěme si dobový komentář teoretika Zdeňka Wirtha ve Stylu – tehdy nově založeném architektonickém časopise spolku Mánes: „To, co vytvořil na průčelí Strojovny arch. Kříženecký, je umělecká sebevražda. Tak málo porozumění pro charakter železné stavby neprojevilo se dosud na našich výstavách, zde kryje prostor závratné výše a vzdušnosti architektura hradní s věžemi v bocích...“


Obdobně řešené pavilony, modernisty posměšně nazývané „dorty“, představili další reprezentanti starší generace Alois Dlabač, Jan Koula, Josef Fanta a Antonín Hrubý. Posledně jmenovaný také v poněkud divokém pseudobarokním stylu zásadně přestavěl původní Wiehlův novorenesanční pavilon z Jubilejní výstavy 1891, který se pak stal místem pro reprezentaci města Prahy.

Wirth a další modernisté naopak samozřejmě chválili pavilony Kotěrovy. Úctu vzbuzoval stánek OŽK ve tvaru obrovského rohlíku, jehož dřevěnou konstrukci potaženou plátnem navrhli s Kotěrou Josef Gočár a Pavel Janák. Portál stavby ozdobil velkými sousošími Jan Štursa. Menší pavilon Uměleckoprůmyslové školy zase navrhli Kotěrovi tehdejší studenti Göttlich, Waigant a Mácha. Impozantní byl i Pavilon poživatin mladého Bohumila Hübschmanna. Menší stánky jednotlivých potravinářských firem v tomto pavilonuměly tvar velkých krystalů.


Monumentální Pavilon poživatin byl dílem Bohumila Hübschmanna

Pavel Janák byl autorem dalšího modernistického objektu, tentokrát skromnějšího měřítka – pavilonku družstva Artěl. Pochvalu kritiky sklidil i provizorní dřevěný koncertní sál Kotěrova přítele a příležitostného spolupracovníka, pražského Němce Josefa Zascheho, ve stylu moderního klasicismu.

Souboj historismus a secese versus moderna skončil nakonec smírem. Většina pavilonů – bez ohledu na progresivnost – byla ovšem později odstraněna, podobně jako Kříženeckého Strojovna, na jejíchž základech dnes stojí Sportovní hala.


Klenka - U Primasů


Jedinými dochovanými pozůstatky Jubilejní výstavy OŽK 1908 jsou tak drobná dřevěná hospoda U Primasů, kterou architekt Richard Klenka, rytíř z Vlastimilu, umístil za západní křídlo Průmyslového paláce, a výše zmíněný Hrubého pavilon, v němž dnes sídlí lapidárium Národního muzea.


Zdeněk Lukeš, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na Lidovky.cz