Vládní činitel Rasim Ljajič, který má na starosti stíhání válečných zločinů, dnes uvedl, že vyšetřovatelé zjistili, že opravdový Dabič žije v městě Ruma u Bělehradu. "Dabičovy doklady se od Karadžičových liší jen fotografiemi," prohlásil.
Odhalení zamíchalo plány tohoto šestašedesátiletého rolníka a zedníka. "Místo abych pracoval v zahradě, jsem obléhaný reportéry a odpovídám na telefonáty," postěžoval si skutečný Dabič.
Nemá prý ani ponětí, jak se kopie jeho dokladů mohly dostat Karadžičovi do rukou. "Je to nespravedlivé. Místo aby pátrali po tom, kdo to provedl, policisté vyslýchají mne," dodal muž, který se svým zevnějškem Karadžičovi nijak nepodobá.
Podle dřívějších vyjádření srbských představitelů Dabič zemřel v roce 1993 v Sarajevu. Podle médií to byl srbských voják, který padl ve válce v letech 1992 až 1995. V Sarajevu se ale hovoří o tom, že Dabič byl civilista, kterého bosenskosrbské jednotky zabily, když za války obklíčily bosenskou metropoli. Nesrovnalosti kolem jména vyplývají z toho, že v Sarajevu žilo v inkriminované době několik Dabičů, údajně až sedm.
Mluvčí srbského státního zastupitelství pro válečné zločiny Bruno Vekarič ovšem všechny spekulace odmítá. Podle jeho slov Karadžič získal falešné dokumenty v době, kdy byl ještě u moci režim bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiče, než ho v říjnu 2000 smetla lidová revolta.
Na stopě dalších válečných zločinců
Falešné osobní doklady na jméno Dragan Dabič byly Karadžičovi vydány v Rumě zřejmě za pomoci místního známého velitele polovojenských oddílů Slobodana Mediče. Ten dnes stojí před soudem v Haagu kvůli vyvraždění asi 8000 bosenských Muslimů, které mají ve Srebrenici na svědomí Karadžičovy jednotky.
Podle Vekariče ti, kdo pomohli Karadžičovi, by mohli vyšetřovatele přivést na stopu dalších válečných zločinců na útěku, hlavně pak velitele armády bosenských Srbů Ratka Mladiče. "Je třeba celou haagskou story uzavřít," zdůraznil Vekarič s odvoláním na mezinárodní tribunál OSN, který jak Karadžiče, tak Mladiče obvinil z genocidy a zločinů proti lidskosti. "Ať už Karadžičovi pomáhal kdokoli, spáchal trestný čin a oni to vědí," řekl Vekarič.
Někdejší předák bosenských Srbů Radovan Karadži† nyní v cele v Bělehradě čeká na převoz do Haagu k tamnímu trestnímu tribunálu. Jeho vydání je otázkou několika dní. V Haagu se Karadžič po vzoru svého někdejšího idolu, bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiče, jenž patřil k politikům bývalé Jugoslávie, kteří novodobé války na Balkáně rozpoutali, hodlá hájit sám.
Několik stovek ultranacionalistů demonstrovalo i dnes v centru Bělehradu na podporu někdejšího prezidenta bosenské Republiky srbské. Demonstranti vychvalovali Karadžiče a proklínali prozápadní vládu, která jejich hrdinu uvěznila. Napadli také kameramana bělehradské televizní stanice B-92.
Velvyslanci se vracejí na svá pracoviště
Dopadení Karadžiče podle agentury AP dokládá mimořádný obrat v zemi, kde před pár měsíci demonstranti rozhořčení odtržením Kosova podpalovali americké velvyslanectví v Bělehradě a ultranacionalisté se chystali převzít v moc.
V květnu však v předčasných volbách zvítězil prozápadní tábor, který slíbil zapojit stát do hlavního proudu evropské politiky. Dnes vláda oznámila, že vyšle zpět do zemí Evropské unie velvyslance, které povolala ke konzultacím na protest proti uznání jednostranně vyhlášené nezávislosti Kosova. Srbsko, podporované Ruskem, se přesto i nadále vehementně odmítá smířit s odtržením této provincie, kterou mnozí Srbové považují za historickou kolébku země.
Odhalení zamíchalo plány tohoto šestašedesátiletého rolníka a zedníka. "Místo abych pracoval v zahradě, jsem obléhaný reportéry a odpovídám na telefonáty," postěžoval si skutečný Dabič.
Nemá prý ani ponětí, jak se kopie jeho dokladů mohly dostat Karadžičovi do rukou. "Je to nespravedlivé. Místo aby pátrali po tom, kdo to provedl, policisté vyslýchají mne," dodal muž, který se svým zevnějškem Karadžičovi nijak nepodobá.
|
Místo abych pracoval v zahradě, jsem obléhaný reportéry a odpovídám na telefonáty.
Mluvčí srbského státního zastupitelství pro válečné zločiny Bruno Vekarič ovšem všechny spekulace odmítá. Podle jeho slov Karadžič získal falešné dokumenty v době, kdy byl ještě u moci režim bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiče, než ho v říjnu 2000 smetla lidová revolta.
Na stopě dalších válečných zločinců
Falešné osobní doklady na jméno Dragan Dabič byly Karadžičovi vydány v Rumě zřejmě za pomoci místního známého velitele polovojenských oddílů Slobodana Mediče. Ten dnes stojí před soudem v Haagu kvůli vyvraždění asi 8000 bosenských Muslimů, které mají ve Srebrenici na svědomí Karadžičovy jednotky.
Podle Vekariče ti, kdo pomohli Karadžičovi, by mohli vyšetřovatele přivést na stopu dalších válečných zločinců na útěku, hlavně pak velitele armády bosenských Srbů Ratka Mladiče. "Je třeba celou haagskou story uzavřít," zdůraznil Vekarič s odvoláním na mezinárodní tribunál OSN, který jak Karadžiče, tak Mladiče obvinil z genocidy a zločinů proti lidskosti. "Ať už Karadžičovi pomáhal kdokoli, spáchal trestný čin a oni to vědí," řekl Vekarič.
Někdejší předák bosenských Srbů Radovan Karadži† nyní v cele v Bělehradě čeká na převoz do Haagu k tamnímu trestnímu tribunálu. Jeho vydání je otázkou několika dní. V Haagu se Karadžič po vzoru svého někdejšího idolu, bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiče, jenž patřil k politikům bývalé Jugoslávie, kteří novodobé války na Balkáně rozpoutali, hodlá hájit sám.
|
Velvyslanci se vracejí na svá pracoviště
Dopadení Karadžiče podle agentury AP dokládá mimořádný obrat v zemi, kde před pár měsíci demonstranti rozhořčení odtržením Kosova podpalovali americké velvyslanectví v Bělehradě a ultranacionalisté se chystali převzít v moc.
V květnu však v předčasných volbách zvítězil prozápadní tábor, který slíbil zapojit stát do hlavního proudu evropské politiky. Dnes vláda oznámila, že vyšle zpět do zemí Evropské unie velvyslance, které povolala ke konzultacím na protest proti uznání jednostranně vyhlášené nezávislosti Kosova. Srbsko, podporované Ruskem, se přesto i nadále vehementně odmítá smířit s odtržením této provincie, kterou mnozí Srbové považují za historickou kolébku země.
