Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Příběh Mašínů není černobílý. Bratři se mýlili, nešlo o válku, míní filozof Sokol

Česko

  6:00
PRAHA - Noc během 28. září 1951. Odbojová skupina kolem bratrů Mašínů přepadá služebnu Sboru národní bezpečnosti. Strážmistra Jaroslava Honzátka její členové odzbrojují, svazují a následně podřezávají dýkou. Pro některé hrdinský čin symbolizující vzdor komunistickému režimu, pro jiné vražda bezbranného člověka. Akce Josefa a Ctirada Mašínů a jejich souputníků dodnes rozděluje veřejnost, známý filozof Jan Sokol na ni má však jasný názor.

Profesor a filosof Jan Sokol. foto:  Michal Sváček, MAFRA

„Lidé, kteří přišli o život, byli bez výjimky ozbrojeni. Chtěli jsme bojovat proti komunistům. Ti vyhlásili občanskou válku většině českého národa. Ve válce jsou oběti na obou stranách. Mnoho lidí odešlo, tisíce byly v lágrech, stovky zavražděny,“ obhajoval v minulosti činy skupiny mladší z bratrské dvojice Josef Mašín, který ve středu oslavil své 85. narozeniny. Starší Ctirad zemřel před téměř šesti lety.

Podle filozofa Jana Sokola, který v úterý vystoupil na konferenci Různorodost hrdinství pořadané Českou mincovnou, kde mluvil o úloze hrdinů v českých dějinách, se však oba bratři mýlili. „Válka fakticky nebyla. Když není válka, platí občanské zákony, které se mají dodržovat, ne kvůli státní moci, ale kvůli soužití mezi lidmi,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Proč činy odbojové skupiny kolem bratrů Ctirada a Josefa Mašína tolik rozdělují společnost?
Je to celkem pochopitelné. Jde o dramatický příběh, v němž je v sázce strašně moc. Na jedné straně je několik lidských životů a na druhé straně velká odvaha.

Lidovky.cz: Je tedy každý oprávněn vnímat ten příběh po svém?
Myslím, že ne. Na prvním místě je potřeba si rozlišit, jestli je člověk nějak oprávněn k tomu souzení, nebo takové pověření nemá a pak se může zdržet úsudku. Když začne soudit, hledá pravdu za těmi fakty. A ta v tomto případě bohužel není černobílá.

Ctirad Mašín zemřel po delší nemoci ve Spojených státech.

Lidovky.cz: Byli pro vás osobně bratři Mašínové hrdiny, nebo se přikláníte spíše k tomu označení vrazi?
Je velmi těžké najít stručné vyjádření, o co jde, protože ta věc je opravdu složitá. Já si ale myslím, že se bratři Mašínové zmýlili.

Lidovky.cz: V čem?
Když se domnívali, že je válka. Jak se ale ukázalo, válka fakticky nebyla. Tak jejich příběh hodnotím jako pamětník a zároveň jako člověk, který ho hodnotit nemusí, protože nemá žádné pověření.

Ctirad (vlevo) a Josef Mašínové na archivním snímku
Jan Sokol, filozof a bývalý politik

Lidovky.cz: Jak jinak se pak bránit proti té zvůli státu, která tehdy v té době panovala?
To je jiné, když je válka, kde jsou fronty, a jiné, když není. Když není válka, platí občanské zákony, které se mají dodržovat, ne kvůli státní moci, ale kvůli soužití mezi lidmi. Já tu dobu zažil, maminka měla bratra ve vězení, a přece mi přijde, že se mýlili.

Lidovky.cz: Ovlivnila bratry Mašíny v tomto směru i smrt otce, důstojníka prvorepublikové Československé armády a člena protinacistické odbojové organizace Tři králové, kterého popravilo gestapo?
Určitě ano. Vyrůstali v nějakém prostředí, s nějakými představami o odboji.

Josef Mašín.

Lidovky.cz: Dá se tak jejich počínání vzhledem k té době a negativním zkušenostem pochopit?
Samozřejmě, to vůbec není těžké. V jejich rodinné tradici je celkem přirozené, že se na to dívali jako vojáci. Umím si představit, že se domnívali, že je válka, a nebyli v tom sami, jenže ona byla jen „studená“.

Lidovky.cz: Kritici argumentují tím, že jejich činy byly zbytečné a komunistický režim nijak nepoškodily. Měly podle vás smysl?
Nevím, jestli komunismus nějak narušily, spíš ano. Každopádně nás všechny postavili před otázku, jestli je válka, a po těch desetiletích to lidem stále vrtá hlavou. Je to jedna z možností, jak se tehdy dal chápat režim 50. let.

Útěk bratří Mašínů

Bratři Mašínové pocházeli z rodiny československého důstojníka Josefa Mašína staršího, známého člena protinacistické odbojové organizace Tři králové, kterého němečtí okupanti popravili v roce 1942. Nejspíš i z toho důvodu se Ctirad a Josef mladší nesmířili s nástupem komunismu v roce 1948 a rozhodli se proti režimu bojovat.

Počátkem 50. let 20. století proto založili odbojovou skupinu, kterou tehdy tvořilo dohromady pět lidí. Kromě Mašínů do ní patřili taktéž Václav Švéda, Zbyněk Janata a později se přidal ještě Milan Paumer. Začali rozbíjením oken příslušníkům komunistické strany, záhy ale přešli k mnohem závažnějším činům.

13. září 1951 přepadli bratři Mašínové spolu s Milanem Paumerem služebnu Sboru národní bezpečnosti v Chlumci nad Cidlinou. Chtěli získat zbraně a výbušniny. Akce ovšem nevyšla podle jejich představ. Příslušníka SNB Oldřicha Kašíka se pokusili zlikvidovat ocelovou tyčí, když však první rány nezabraly, zastřelil ho Josef Mašín pistolí. Jelikož se obávali prozrazení, uprchli, aniž by jakékoli zbraně získali.

Neúspěšný pokus je neodradil. O pár dní později, v noci z 28. na 29. září 1951, se stejným cílem přepadli služebnu SNB v Čelákovicích. Jaroslava Honzátka, který v tu dobu na stanici sloužil, vylákali pod záminkou dopravní nehody ven, kde jej následně odzbrojili, svázali a uspali chloroformem. Spoutaného a omámeného jej pak Ctirad Mašín skautskou dýkou podřízl.

O měsíc později byli oba bratři zatčeni Státní bezpečností kvůli plánovanému útěku za hranice. S přepadením stanic je v té době ještě nikdo nespojoval. Mladší Josef byl záhy propuštěn, Ctirada odsoudili na dva a půl roku do vězení. Trest mu ovšem v květnu roku 1953 zkrátila amnestie prezidenta Antonína Zápotockého.

Vedle tří obětí z Československa mají členové skupiny na svědomí také smrt několika německých policistů, kteří se v roce 1953 pokoušeli zabránit jejich útěku do západního Berlína. Janata a Švéda byli při cestě za svobodou vážně zraněni, zatčeni a po letech popraveni.

Zbylým třem se únik podařil. Paumer se do vlasti vrátil v roce 1989, Mašínové návrat odmítli a odešli do USA, kde se přihlásili do armády. Po pěti letech, kdy si mohli zažádat o americké občanství, z ní ale odešli a začali podnikat.

Odbojovou činnost bratrů Mašínů a Milana Paumera ocenil v roce 2008 český premiér Mirek Topolánek, který trojici udělil Plaketu předsedy vlády. V roce 2011 na pohřbu Ctirada Mašína pak obdrželi oba bratři od tehdejšího ministra obrany České republiky Alexandra Vondry nejvyšší vojenské vyznamenání Zlatá lípa.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...