Čtyřdenní návštěva má symbolicky potvrdit mírový proces v Severním Irsku a usmíření mezi Londýnem a bývalou kolonií. Naposledy byl v Irsku v roce 1911 dědeček nynější královny, Jiří V.; tehdy byl zelený ostrov ještě britskou kolonií. Irsko získalo nezávislost v roce 1921 po krvavém protibritském povstání, kdy byla v prosinci v Londýně podepsána smlouva o samostatnosti Irska, která vstoupila v platnost o měsíc později v lednu 1922.
Severní část Irska s protestantskou většinou nicméně zůstala součástí Británie. Dlouhotrvající konflikt v Severním Irsku také bránil dřívější cestě královny do Irska, kterou umožnila až mírová dohoda na Velký pátek v roce 1998 a pokrok v dalších letech.
Královna vystoupila z letadla na vojenské základně ve městě Baldonnel v zelených šatech, jejichž barvu zvolila podle irských i britských médií záměrně - jde o barvu typickou pro Irsko.
Alžbětu II., kterou provází její manžel princ Philip, posléze uvítali v Dublinu prezidentka Mary McAleeseová a premiér Enda Kenny. Na její počest bylo vypáleno 21 čestných salv a nad prezidentským palácem přeletěly irské stíhačky. McAleeseová i Kenny pozdravili královnu bez úklon, jen podáním ruky.
Prezidentka také uspořádá pro královský pár oběd. Královna pak odpoledne navštíví dublinský památník nazvaný Zahrada vzpomínek, který připomíná všechny oběti padlé v boji za irskou nezávislost. Je to velmi silný symbol usmíření, zdůraznilo irské ministerstvo zahraničí.
Podle průzkumů královninu návštěvu vítají čtyři pětiny Irů, nicméně malá menšina je proti. Největší obavy z bezpečnostního hlediska ale vzbuzují skupinky radikálních republikánů v Severním Irsku, kteří oznámili, že královna "není vítána".
Irská policie krátce před královniným příjezdem našla v autobusu směřujícím do Dublinu podomácku vyrobenou funkční nálož a zneškodnila ji. V rámci největší bezpečnostní operace v Irsku královninu bezpečnost zajišťuje na 8500 policistů a 2000 vojáků. Také britská policie dostala v pondělí varování před bombovým útokem v centru Londýna. Hrozba pochází zřejmě od odštěpené severoirské radikální organizace Pravá IRA.
Pro Irsko byly vztahy s Británií dlouho traumatizující. Irským králem se vyhlásil už v 16. století Jindřich VIII. a britská koruna byla až do získání nezávislosti symbolem krvavých represí. Poté vztahy zatěžovaly nepokoje v Severním Irsku, kde zahynulo za 30 let na 3500 lidí. Irská republikánská armáda (IRA) podnikala pumové útoky také na britské půdě a v roce 1979 usmrtila královnina bratrance, lorda Mountbattena. Na druhou stranu miliony Irů žijí nebo žily v Británii a obě země jsou v mnoha směrech kulturně a ekonomicky provázané.
|
Předměstí Maynooth v Dublinu, kde našli bombu |
