Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Příliš starý na službu státu. Italský prezident Napolitano rezignoval

Svět

  11:33aktualizováno  14:09
ŘÍM - Italský prezident Giorgio Napolitano ve středu po téměř devíti letech v čele státu rezignoval na svůj úřad. Hlavním důvodem abdikace je jeho vysoký věk, v červnu oslaví politik devadesáté narozeniny. Napolitanova zástupce bude volit parlament koncem tohoto měsíce a hlasování je považováno za test pro vládu premiéra Mattea Renziho.

Georgio Napolitano (vpravo). foto: Reuters

Prezidentem podepsaný abdikační dopis byl zaslán premiérovi a předsedům obou komor parlamentu. Až jej obdrží, budou prezidentské pravomoci dočasně předány předsedovi Senátu Pietru Grassovi, jak to stanoví italská ústava.

Klíčová role

Devětaosmdesátiletý Napolitano, bývalý komunista, byl prezidentem zvolen poprvé v roce 2006. O druhý mandát se v roce 2013 ucházet nechtěl, ale kvůli svízelné politické situaci, kdy se v parlamentu nedařilo najít potřebnou většinu pro zvolení jeho nástupce, nakonec ke kandidatuře svolil. Sehrál pak klíčovou roli při sestavování vlády po předčasných parlamentních volbách, které skončily patem.

Napolitano se nikdy netajil tím, že svůj druhý sedmiletý mandát v čele země nehodlá dokončit. O své chystané rezignaci otevřeně promluvil před dvěma týdny v novoročním projevu, a jeho odchod se tedy očekával.

VÍCE ZDE:

Itálii nyní čeká náročná volba nové hlavy státu, jejíž úspěšnost bude záviset na tom, s jakým jménem přijde vládnoucí koalice premiéra Renziho. Pokud se jí pro vybraného kandidáta nepodaří získat dostatečnou podporu, může se situace vyhrotit až k vyvolání předčasných parlamentních voleb.

Kdo stane v čele Itálie?

O možných favoritech pro prezidentskou volbu italská média spekulují už několik týdnů. Opoziční strana Vzhůru Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho chce navrhnout bývalého předsedu vlády Giuliana Amata. Renziho Demokratická strana zase podle všeho uvažuje o dalším z bývalých premiérů - Romanu Prodim. Renzi se s Prodim sešel před Vánoci, což novináři svorně interpretovali jako náznak, že se o prezidentské kandidatuře jednalo.

Zmiňují se ale i další možní kandidáti, například současný ministr hospodářství Pier Carlo Padoan, guvernér italské centrální banky Ignazio Visco či známý prokurátor Raffaele Cantone. Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi naopak kandidaturu odmítl s tím, že jej politika nezajímá.

Volba prezidenta je v Itálii tajná. Hlasuje při ní zhruba tisícovka poslanců, senátorů a zástupců regionů. V prvních třech kolech je ke zvolení potřeba dvoutřetinová většina všech hlasů, v dalších kolech pak už jen prostá většina. Datum volby ještě známo není, bude to ale pravděpodobně někdy v posledních lednových nebo prvních únorových dnech.

Nejdéle sloužící prezident

Vizitka italského prezidenta Giorgia Napolitana (89), který setrval ve svém úřadu nejdéle v historii italské republiky:

  • Jedenáctým prezidentem Itálie se Napolitano stal v květnu 2006 ve čtvrtém kole volby. Prezidentský mandát mu měl vypršet v roce 2013 a obhajobu nechystal. Ke kandidatuře jej přiměli až politici po pěti neúspěšných pokusech zvolit jeho nástupce. V šestém kole byl tedy zvolen na další sedmileté období.
  • Napolitano se narodil 29. června 1925 v Neapoli a již v 18 letech vystupoval za druhé světové války jako aktivní antifašista. Do Italské komunistické strany (PCI) vstoupil hned po osvobození země. Po získání titulu doktora práv se v roce 1953 dostal poprvé do parlamentu, kde se zasazoval za zájmy hospodářsky málo rozvinutého jihu země.
  • V 60. letech 20. století prošel Napolitano všemi články strany a v roce 1969 kandidoval na funkci jejího místopředsedy. Zvolen místo něj byl však pozdější šéf italských komunistů Enrico Berlinguer, považovaný za "levicovějšího" než Napolitano.
  • Napolitano, velmi obratný řečník a mistr intelektuálně precizních formulací, vedl v 80. letech ve sněmovně komunistickou skupinu a ve straně šéfoval mezinárodnímu oddělení. Koncem této dekády též publikoval práci o budoucnosti levice v Evropě.
  • Jako komunista prošel časem radikální proměnou. Z mladého bolševika, který podle deníku Corriere della Sera považoval sovětskou invazi do Maďarska v roce 1956 za nezbytnou, se zařadil k pružnějším a nedogmatickým představitelům strany.
  • Jako jeden z mála italských komunistických intelektuálů byl, také i díky výborné angličtině, akceptovatelný pro americké akademické kruhy. Po zhroucení bipolárního světa na začátku 90. let a přeměně PCI na Demokratickou stranu levice (PDS), která později zanikla a přeměnila se na Demokratickou stranu (PD), zastával v ní funkci stínového ministra zahraničí a i zde patřil spíš k reformistům. V letech 1989 až 1992 byl také zvolen poprvé poslancem Evropského parlamentu.
  • Předsedou Poslanecké sněmovny byl - již jako člen PDS - od května 1992 do dubna 1994. V první vládě Romana Prodiho (1996 až 1998) zastával funkci ministra vnitra. V letech 1999 až 2004 byl opět poslancem a předsedou ústavního výboru Evropského parlamentu.
  • Prezident Carlo Ciampi ho v říjnu 2005 jmenoval doživotním senátorem. Oficiálním prezidentským kandidátem Prodiho koalice Jednota se stal Napolitano v květnu 2005.
  • V roce 2009 odmítl podepsat mimořádný dekret proti eutanazii, který jednomyslně schválila vláda tehdejšího premiéra Silvia Berlusconiho.
  • Vloni v únoru přijal Napolitano demisi premiéra Enrica Letty a pověřil šéfa Demokratické strany Mattea Renziho sestavením nové vlády, která složila přísahu 22. února.
  • Je ženatý a má dva syny.
Autoři: ,

Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?

Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...