3. června 2016 14:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

PRIMAVERA POPRVÉ: Zahájení bylo v
režii Washingtonova jazzfunkového klanu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Hlavní část festivalu Primavera Sound zahájila funková show saxofonisty... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hlavní část festivalu Primavera Sound zahájila funková show saxofonisty... | foto: Primavera Sound Barcelona 2016
BARCELONA (OD ZPRAVODAJE LN NA HUDEBNÍM FESTIVALU) Kdybychom vyhlásili soutěž, kdo zvítězil v prvním dni hlavní části šestnáctého ročníku barcelonského festivalu Primavera Sound, jednoznačně by bodovali představitelé stylů, u nás obecně považovaných za okrajové. Samozřejmě, pohled na kvalitu je věc čistě osobní a závisí na vkusu i posluchačské zkušenosti. Od toho se odvíjí také každodenní itinerář, podle kterého se každý návštěvník na Primaveře pohybuje mezi dvanácti pódii různých velikostí a významů. Dá se ale říct, že některé věci platí absolutně.

Skupina Algiers, která zahajovala ve čtvrtek dění na jedné z hlavních scén festivalu, odvedla naprosto precizní „divnou hudbu“. Mimořádně členitou podobu alternativního rocku, ve kterém kytary občas působily jako zdroje industriálního hluku, živé bicí se pokoušely imitovat automat a zpěvák svým výdejem emocí připomínal kazatele při baptistických shromážděních Afroameričanů, sledovalo zkraje večera odhadem sice „jen“ dva tisíce návštěvníků, pozorovatel z Česka se ale nezbavil myšlenky, kolik by na takovou nejednoduchou a v lecčems až hraniční hudbu přišlo lidí doma.

Precizní "divnou hudbu" předvedla kapela Algiers.

Precizní "divnou hudbu" předvedla kapela Algiers.

Struktura klanu

Podobná úvaha se vkrádala do mé mysli při nadšeném prožívání nejlepšího koncertu čtvrtečního večera, jazzfunkové show pětatřicetiletého amerického saxofonisty Kamasiho Washingtona. Jeho vystoupení je v tomto žánru zcela evidentně jedním z největších zážitků, jaké může člověk se vztahem k takové hudbě zažít. Jednotlivými výkony sólistů počínaje přes dynamiku provedení celého okteta až po energetickou nálož, kterou vystoupení bylo.

Z vystoupení kapely Kamasiho Washingtona.

Z vystoupení kapely Kamasiho Washingtona.

Zpěvačka, která jako by vypadla ze starých soulových desek.

Zpěvačka, která jako by vypadla ze starých soulových desek.

Washingtonova kapela působí jako jakýsi klan s vnitřními zákony a jasnou strukturou, ve které každý na nejvyšší úrovni zastává jasně daný úkol, o němž nediskutuje. V tom připomíná vlastně všechny starší kapely, ze kterých si Kamasi Washington zjevně bere umělecký přklad: elektrické bandy Milese Davise, funková společenství George Clintona, „vesmírnou“ partu Sun Ra Arkestra. Washingtonova hudba je přitom velice sdělná, už tím, že není výhradně instrumentální - členkou souboru je zpěvačka, která vizáží i hlasem jako by vypadla ze starých soulových desek.

Když už je řeč o soulu: jeho víru, v klasické podobě, přijel do Barcelony šířit britský zpěvák a kytarista James Hunter se svojí kapelou Six. Vesměs starší a velmi kvalitní muzikanti dali Hunterovým písničkám všechno, co potřebovaly, i zpěvákův hlas, vycepovaný mimochodem sboristickými léty za zády Vana Morrisona, „odpovídal zadání“. A je třeba poctivě přiznat, že jeho set roztančil velké množství přihlížejících včetně těch nejmladších. Nicméně pocit neslanosti-nemastnosti repertoáru nešlo ve vlastní hlavě prostě překonat.

Zpět do šedesátek

Jedním z headlinerů večera byli Australané Tame Impala, skupina, jejíž hvězda vylétla relativně velice rychle vzhůru a dá se říct, že je jednou z těch, jimž „patří“ letošní rok. Na vlatní oči je ostatně spatří i návštěvníci Colours of Ostrava. Co uvidí a uslyší? Show jak vystřiženou ze šedesátých let. Tame Impala jsou v podstatě revival psychedelického popu, s charakteristickým zvukem i melodiemi. A konec konců i abstraktními projekcemi na zadní prospekt pódia.

Jedním z headlinerů večera byli Australané Tame Impala.

Jedním z headlinerů večera byli Australané Tame Impala.

S nadsázkou lze říci, že jediné, co je na Tame Impala současné, je fistulka frontmana a mozku kapely Kevina Parkera, dlužno ale dodat, že móda těchto „unisex“ hlasů k nám přišla ze stejné doby, z níž je i zbytek hudby téhle kapely. Tame Impala rozhodně nelze upřít zajímavý styl, v němž se propojují netuctové rytmy s příjemnými melodickými linkami a nenásilným, možná někdy až příliš hladivým soundem. Výraznější autorský rukopis neboli osobitost tu ale přece jen trochu chybí.

Kandidátem na nejbizarnější blok večera bylo vystoupení osmašedesátiletého amerického filmového režiséra Johna Carpentera s jeho kapelou, jejímiž členy jsou mimo jiné i režisérův syn Cody Carpenter a kytarista Daniel Davies, syn kytaristy The Kinks Davea Daviese. S nimi také v posledních dvou letech John Carpenter natočil svá vůbec první nefilmová alba Lost Themes a Lost Themes II. Z nich sestávala i část repertoáru, kterou logicky doplnily úryvky ze scénické hudby k režisérovým filmům převážně hororového zaměření.

Režisér a hudebník John Carpenter.

Režisér a hudebník John Carpenter.

John Carpenter vypadal trochu jako Milan Knížák (kdyby shodil tak dvacet kilo), sebevědomě se tyčil uprostřed pódia, každou skladbu pečlivě uvedl, často i okomentoval. Na samotné hudební provedení „měl lidi“ - sám stál u malého syntezátoru a zdá se, že většinou jen dobarvoval zvuky. Přesto byl jasným šéfem pódia téhle v podstatě artrockové, výrazově tak trochu pokleslé, ale přitom fascinující show.

Už hluboko po půlnoci zakončil večer na jedné z hlavních scén obnovený LCD Soundsystem, projekt amerického producenta Jamese Murphyho, který prožil největší období slávy zhruba před deseti lety a šest let nevydal album. Dramaturgie Primavery většinou na závěry večerů staví taneční muziku, což má samozřejmě jistou logiku, jež se ovšem zrovna dvakrát nesnáší se zákazem požívání drog v areálu. Nicméně kapela, sestavená kupodivu spíše ze starších muzikantů, utáhla s přehledem svými singlovými hity dav i daleko od pódia.

Čtvrteční festivalový večer zakončil obnovený LCD Soundsystem.

Čtvrteční festivalový večer zakončil obnovený LCD Soundsystem.

V pátek hlavní část Primavera Sound pokračuje druhým dnem. Jeho jednoznačnými headlinery jsou britští Radiohead, kteří mají k dispozici mimořádně prodloužený dvouhodinový hrací čas. Konkurovat jim budou například Savages, The Last Shadow Puppets, Dinosaur Jr. nebo Animal Collective.

Hlavní část festivalu Primavera Sound zahájila funková show saxofonisty Kamasiho Washingtona.
Z vystoupení kapely Kamasiho Washingtona.
  • 0Diskuse
Ondřej Bezr

Autor

Ondřej Bezrondrej.bezr@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz