Americký prezident v projevu v OSN šetřil kritikou vůči íránskému režimu, soustředil se na barmskou vojenskou juntu
NEW YORK Pondělní diskuse o globálním oteplováním se bez přítomnosti amerického prezidenta George W. Bushe obešla.
S trochou nadsázky by se dalo říct, že přenechal jeviště íránskému prezidentovi Mahmúdu Ahmadínežádovi, jehož vystoupení na Kolumbijské univerzitě vyvolalo skandál.
Včera už však byl Bush hlavní hvězdou schůzky světových lídrů v manhattanské centrále OSN, když většinu svého projevu věnoval šíření svobody ve světě. „Každý člen Spojených národů se musí připojit k tomuto tažení za svobodu,“ vyhlásil včera Bush.
Americký prezident ve svém vystoupení trochu překvapivě téměř ignoroval v současné době asi amerického nepřítele číslo jedna - Írán. Zmínil se o něm všeho všudy jednou,r a to ještě jen ve výčtu „brutálních režimů, které svým obyvatelům odpírají základní lidská práva“. Bush patrně nechtěl Mahmúdu Ahmadínežádovi přidávat na publicitě, které se už tak v USA nyní těší. „O Íránu mluvíme neustále,“ uvedla k tomu mluvčí Bílého domu Dana Perino.
Hlavním terčem Bushovy kritiky se tak stal represivní vojenský režim v Barmě, který podle Bushe „zavedl 19letou hrůzovládu... a vězní přes tisíc politických vězňů“. Mezinárodní společenství by podle Bushe mělo prostřednictvím OSN vyvinout na barmskou juntu „diplomatický a ekonomický tlak, aby pomohlo barmskému lidu znovu získat svobodu“.
„Nejlepší cestou, jak porazit extremisty, je porazit jejich temnou ideologii nadějnější vizí, vizí svobody,“ vyhlásil včera Bush a odvolával se při tom na Deklaraci lidských práv, kterou Valné shromáždění OSN přijalo v roce 1948. „Národy (zastoupené) v tomto sále mají určité neshody, ale existují oblasti, kde se všichni shodneme,“ prohlásil Bush. „Když jsou nevinní lidé uvězněni v životě plném vražd a strachu, musí být deklarace uplatněna.“ Bush se plně soustředil na téma svobody a demokracie ve světě a tématu klimatických změn, které jinak letošnímu zahájení všeobecné rozpravy Valného shromáždění dominovaly, se dotkl jen letmo.
Pouze prohlásil, že diskusi iniciovanou generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem „oceňuje“ a že už se těší, až toto téma na konci týdne rozvine na „své“ konferenci ve Washingtonu.
Klaus byl potěšen
Tento poměr ve vyjádření pro české novináře oceňoval zejména český prezident Václav Klaus. „Mně se projev prezidenta Bushe velmi, opravdu velmi líbil... Bush mi mluví z duše, protože jak jsem tak počítal, řekl bych, že v jeho projevu stokrát zazněly variace na slovo svoboda... a jen jednou slovo klima. Ten poměr sto ku jedné se mně velmi líbí a odpovídá mému názoru,“ prohlásil Klaus, jenž se domnívá, že snahy řešit globální oteplování ohrožují svobodu jednotlivce.
Během včerejší rozpravy vystoupili i francouzský prezident Nicolas Sarkozy nebo afghánský prezident Hamíd Karzáí. S největším napětím byl nicméně očekáván projev Mahmúda Ahmadínežáda. Íránský prezident se v něm ohradil proti kritice, která se na jeho režim ze zahraničí často snáší. Kritiku postavení žen v íránské společnosti například zcela obrátil s tím, že pokud někde ženy trpí, pak na Západě. Stát Izrael Ahmadínežád označil za „brutální... a nelegální sionistický režim“, který utlačuje Palestince. Rovněž hájil íránské právo na atomový program, ale prohlásil, že je mírový a že Írán je ochoten ho podřídit mezinárodní kontrole.
O autorovi| Tomáš Jeník, zvláštní zpravodaj LN na zasedání OSN
