Teherán má jasno: Sýrie nesmí padnout. Co se v sousední zemi děje, to vlastně pro Írán není tak důležité. Je to další země jako Egypt nebo Libye, v níž lidé protestují proti totalitnímu politickému systému a žádají více svobody. Pro Írán je ale Sýrie víc než jen arabský soused na Blízkém východě - je to jeho nejbližší spojenec.
"Sýrie je jedinou zemí, která sdílí politickou ideologii Íránu, jež je zaměřena proti Izraeli a Západu," říká jistý teheránský politolog. S odchodem syrského prezidenta Bašára Asada, po němž by mohlo následovat mocenské vakuum, by proto bylo pro Írán těžší šířit svou ideologii a zahraničněpolitickou doktrínu v regionu.
ČTĚTE TAKÉ: |
Návštěva mezinárodního zmocněnce pro Sýrii Kofiho Annana v Teheránu jasně vynesla na povrch tuto směs postojů. Na jedné straně projevuje Írán ochotu pomoci, vyjadřuje svou podporu Annanovu mírovému plánu. Zároveň ale nechce otřást Asadovým režimem. "Podporujeme snahy pana Annana, problém v Sýrii by se ale měl řešit interně a politický status země by se neměl měnit," říká ministr zahraničí Alí Akbar Sálehí. Nejpozději od nástupu Mahmúda Ahmadínežáda do prezidentského úřadu v roce 2005 chce Írán převzít roli politického předjezdce na Blízkém východě.
Svými protiizraelskými výroky a neustálým popíráním holokaustu se Ahmadínežád snaží prezentovat Írán jako jedinou zemi v regionu, která nemá strach z Izraele a Západu. "Sýrie a Asad hrají za této konstelace životně důležitou úlohu, bez nich by tu pak Írán stál se svou politikou docela sám," říká arabský diplomat z Teheránu.
Mahmúd Ahmadínežád
"Írán bude vždycky stát po boku Sýrie kvůli její podpoře antisionistické (protiizraelské) fronty," zdůrazňuje nejvyšší íránský duchovní a politický vůdce, ajatolláh Alí Chameneí. Proto se prý také Írán nepostaví za žádný plán Západu, "už vůbec pak ne z USA". To by podle Chameneího posloužilo jen zájmům Izraele.
Také z Ahmadínežádova pohledu sleduje Západ svou protiasadovskou politikou primárně cíl pomoci Izraeli. "Západ chce jen zachránit Izrael před kolapsem a to je to, co arabští vůdci nechápou," říká prezident. Jeho podpora Asadovi prý každopádně "nezná hranic". Bez Asada by prý oslabily i proíránské milice, obzvláště Hizballáh v jižním Libanonu. "Proamerický režim v Sýrii by byl pro Írán a Hizballáh strategickou noční můrou," říká arabský diplomat.
Tato politika se ale může pro Írán stát riskantní hrou. Teherán se tak totiž nestaví jen proti Západu, nýbrž i proti arabskému světu a islámskému sousedu Turecku. Po otevřeném vyhlášení íránské podpory Asadovi následovala promptně diplomatická krize se Saúdskou Arábií a Katarem, které zastávají pozici proti Asadovi.
S Tureckem už Teherán zažil kvůli Sýrii nejedno ostré rozladění. Írán dokonce zpochybnil Istanbul jako místo konání dříve dohodnutých jaderných jednání se Západem. "Když se Teherán naváží do zemí, které jsou i strategicky mimořádně významné, pak je jasné, jak důležité je Asadovo přežití pro Írán," říká politolog.
