Řada lidí hradí poplatky i nadále

Například při návštěvě lékaře Nemocnice České Budějovice uhradily poplatek dopoledne téměř tři čtvrtiny lidí. „To bylo pro nás velkým překvapením,“ řekl ČTK mluvčí nemocnice Jan Dušek. Ve své lékárně ale zaznamenala tato nemocnice opačný trend - zhruba tři čtvrtiny lidí se tu naopak rozhodly poplatek nezaplatit a nechat si jej uhradit od kraje.

Podobně to bylo i v havlíčkobrodské nemocnici. „Většina lidí neplatí za recepty, ale řada lidí ráda uhradí poplatek za ošetření v ambulanci i za pobyt v nemocnici,“ řekla tamní mluvčí Petra Černo. Mnozí prý o možnosti neplatit poplatek ani nevěděli. Některé lidi ale může od přijetí daru kraje odrazovat i administrativa, která s tím je spojená.

Topolánek: Je to jako fronty na banány
Ve většině krajů totiž musí pacient podepsat darovací smlouvu nebo jinou podobnou listinu. Jinak jim kraj poplatek neuhradí. Vyplnění darovací smlouvy některým lidem za třicet korun nestojí. V lékárně Litomyšlské nemocnice chodí pacienti nejdříve pro darovací smlouvu a pak teprve do lékárny. Ovšem na obou místech se tvoří fronty. „Lidé musí vystát frontu na darovací smlouvu a další u výdejového okénka. Za první tři hodiny 16 lidí dar odmítlo,“ řekl ČTK ředitel nemocnice Libor Vylíčil.

Někteří lidé ale na uhrazení poplatku netrvají z časových důvodů, ale proto, že s jejich dotováním kraji nesouhlasí. Připojili se tak k soukromým zdravotníkům a lékárnám, kteří postup krajů tvrdě kritizují.

Do krajů se kvůli vracení poplatků včera opřel i premiér Mirek Topolánek (ODS). Označil to za bolševické opatření. „Chaos, který ČSSD vyvolala právě v otázce poplatků v jednotlivých krajích, nabourává celý systém. My se vracíme do doby, kdy se stály fronty na toaletní papír a na banány,“ prohlásil Topolánek.

Fronty v lékárnách krajských nemocnic po zkušenostech Středočeského kraje očekávali. Tam totiž po zavedení dotování poplatků museli lidé čekat desítky minut i venku před vchody. Situace v ostatních krajích se po prvním všedním dni dotování poplatků nezdá tak dramatická.

V Jičíně čekalo na vydání léků zhruba pět až deset lidí. Zdejší lékárna totiž zvládla posílit personál. A pokud by nastaly problémy a fronta se prodloužila, budou prý uvažovat o zřízení rychlejšího výdejního místa pro ty, kteří poplatky platit chtějí.

Tak to udělali například v Přerově a Prostějově. Vyhověli lidem, kteří poplatek chtějí zaplatit a od využití krajské lékárny je odrazuje dlouhá fronta „neplatičů“. Kdo poplatek zaplatit chce, může tu jít s receptem k přepážce pro výdej bez receptu, kde je fronta menší. Tuto možnost využila asi třetina lidí.

Krajské lékárny nápor zvládají poměrně dobře i přesto, že se do nich sjíždějí lidé z širokého okolí. Do liberecké nemocnice dorazila i jedna pacientka z 23 kilometrů vzdáleného Frýdlantu. „Vydali jsme léky ženě, která přijela z Frýdlantu a měla deset receptů,“ sdělila ČTK mluvčí liberecké nemocnice Alexandra Kittnerová.

V nemocniční lékárně v Jihlavě zase zjistili, že někteří pacienti s vyzvednutím léků čekali na začátek dotování poplatků. Platnost běžného receptu je čtrnáct dní a tak si lidé často recepty schraňovali a včera si přišli vyzvednout léky na recepty z minulého týdne.

Příklad krajských lékáren následují i mnohé soukromé a poplatky pacientům kompenzují bonusy. Jiné nechají pacienty podepsat žádost kraji o vrácení poplatku. Ta ale nemá velkou šanci. Kraje na to, aby dotovaly poplatky i v soukromých zařízeních, nemají peníze.

KDYŽ POPLATKY PLATÍ KRAJ Někteří lidé odmítají přijmout poplatkový dar od kraje kvůli administrativě, která s tím je spojená. Před stolky, u kterých se vyplňují darovací smlouvy, se v některých nemocnicích tvoří fronty. Řada lidí ovšem o možnosti regulační poplatek neplatit ani nevěděla. V krajských nemocnicích je na to sice upozorňují letáky, ne všichni si jich ale všimli. Mezi těmi, kdo na zaplacení regulačního poplatku trvají, jsou ale i lidé, kteří s postupem krajů nesouhlasí. Poplatky (alespoň některé) podle nich mají smysl.