Mezi odpůrci radaru panuje obrovská iracionalita. To názorně ukázala páteční prezentace vojenských expertů, kteří veřejnost informovali o eventuální škodlivosti radaru pro obyvatelstvo vesnic kolem vojenského prostoru. Nejen starostové „z Brd“, ale i šéf opozice Jiří Paroubek odmítli stanovisko hlavního hygienika armády s tím, že mu nevěří.
V okolí vojenského prostoru totiž buď věří jen tomu, co si přečtou na internetu, nebo prostě „vědí, že radar zdraví vadí“. To opoziční předák se nebojí zpochybňovat poctivost vojenských expertů s tím, že chce někoho „nezávislého“. Radarová stanice není ani na rýsovacích prknech projektantů a už kolem ní vládne atmosféra vykalkulovaného populismu a lidového duchaření.
Dalo by se říci, že v takové chvíli má podpis bývalého prezidenta, jenž má obrovský kredit mezi občany, pro radarové příznivce nedozírnou cenu. Samozřejmě ano, jenže mohl by mít větší, kdyby si exprezident vybral jinou chvíli než na rockovém festivalu. Petice na koncertě je sice stylová, ale zase se snadněji zpochybňuje. Podepsal to mezi pivem a písničkou, řeknou protiradaristé. Je to škoda, Václav Havel přitom ví dobře, jak pracovat nejen s kontextem, ale i s veřejným míněním a médii. Dokazuje to, když nerozdává rozhovory nikdy jindy než ve chvíli, kdy potřebuje upozornit na svou novou knihu.
Václav Havel téhle zemi nic nedluží, právě naopak. Od muže, který podstatnou část svého života bojoval za to, aby se tehdejší Československo vymanilo z područí SSSR, nemůžeme čekat, že bude přihlížet návratu do sféry vlivu Moskvy. Doufejme, že rozhodné slovo Václava Havla ještě zazní v jiném, daleko oficiálnějším kontextu.
V okolí vojenského prostoru totiž buď věří jen tomu, co si přečtou na internetu, nebo prostě „vědí, že radar zdraví vadí“. To opoziční předák se nebojí zpochybňovat poctivost vojenských expertů s tím, že chce někoho „nezávislého“. Radarová stanice není ani na rýsovacích prknech projektantů a už kolem ní vládne atmosféra vykalkulovaného populismu a lidového duchaření.
Dalo by se říci, že v takové chvíli má podpis bývalého prezidenta, jenž má obrovský kredit mezi občany, pro radarové příznivce nedozírnou cenu. Samozřejmě ano, jenže mohl by mít větší, kdyby si exprezident vybral jinou chvíli než na rockovém festivalu. Petice na koncertě je sice stylová, ale zase se snadněji zpochybňuje. Podepsal to mezi pivem a písničkou, řeknou protiradaristé. Je to škoda, Václav Havel přitom ví dobře, jak pracovat nejen s kontextem, ale i s veřejným míněním a médii. Dokazuje to, když nerozdává rozhovory nikdy jindy než ve chvíli, kdy potřebuje upozornit na svou novou knihu.
Václav Havel téhle zemi nic nedluží, právě naopak. Od muže, který podstatnou část svého života bojoval za to, aby se tehdejší Československo vymanilo z područí SSSR, nemůžeme čekat, že bude přihlížet návratu do sféry vlivu Moskvy. Doufejme, že rozhodné slovo Václava Havla ještě zazní v jiném, daleko oficiálnějším kontextu.
