"Každé revoluce se účastní určitý podíl pomatenců. My ale už nedokážeme dál existovat v rámci Ukrajiny," říká Ljagin. "Ukrajina nám de facto řekla sbohem," citovala jej v reportáži z východu Ukrajiny agentura Reuters.
Pokud Kyjev průmyslový východ země už neztratil, pak mu to akutně hrozí v neděli, kdy zdejší lidé, z nichž velkou část tvoří etničtí Rusové nebo rusky mluvící obyvatelstvo, budou hlasovat v referendu o rozdělení země. Události, které se seběhnou poté, určí, zda se pětačtyřicetimilionová Ukrajina propadne do občanské války, anebo půjde vstříc konfliktu, který může na další léta zničit všechny plány na integraci země do západních institucí.
Střet demonstrantů a policie v Doněcku (1. 5. 2014):
Čím bude Doněcká lidová republika?
Doněcká lidová republika se může stát útvarem srovnatelným třeba s gruzínskou Abcházií nebo Jižní Osetií, ázerbájdžánským Náhorním Karabachem či moldavským Podněstřím. Nikým neuznávaným a přehlíženým státem. Kyjev výsledek referenda určitě neuzná, jedinou neznámou tak bude reakce Ruska. Po březnovém referendu na Krymu Moskva reagovala anexí poloostrova, nyní ale pečlivě dbá na to, aby předem neukazovala své karty.
Lidový gubernátor Doněcké lidové republiky Denis Pušilin (uprostřed v modré košili).
Ačkoli poslední průzkumy ukazují, že odtržení východní Ukrajiny podporuje pouze menšina lidí, Ljagin o výsledku nepochybuje. Červenomodročerná vlajka separatistické republiky už ostatně vlaje nad doněckou administrativní budovou.
Západní pozorovatelé se hlasování v referendu nezúčastní, což podněcuje obavy, že referendum budou provázet volební podvody. Sporné je i to, zda se ho zúčastní dostatečný podíl místních voličů a zda některé z nich neodradí otevřená agrese ze strany proruských vzbouřenců. Rozhovory s hrstkou ze tří milionů lidí, kteří jsou podle Ljagina oprávnění hlasovat, ukazují, jak velké rozpory mezi místními panují.
Názory na budoucnost se různí
Názory na budoucí podobu Ukrajiny se různí a zahrnují jak samostatnost východních regionů, tak jejich připojení k Rusku, federalizaci, větší autonomii i zachování statusu quo. Zastánců tvrdší linie však přibylo zejména po páteční tragédii v Oděse, kde uhořelo přes 40 proruských aktivistů, které v odvetě napadli ukrajinští fotbaloví radikálové.
"Je to, co se stalo, normální?," ptá se pětadvacetiletý zaměstnanec místního kasina Alexandr Proskurin. "Připojit se k Rusku je menší zlo, než zůstat s Ukrajinou," dodává, a zrcadlí tak postoj mnoha dalších lidí, pro něž se oděské události staly bodem, z nějž už není návratu.
PSALI JSME: |
Jeden z obránců Oděsy, čtyřiapadesátiletý Nikolaj, ale tvrdí, že by se spokojil s větší autonomií a decentralizací moci. "Moc by měla být tady, ne v Kyjevě. Nikdo neříká, že bychom se měli připojit k Rusku, ale Kyjev nechce vyjednávat. Místo jednání sem poslali armádu."
