Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Ruské veto tribunálu pro MH17 aneb Putinovo nešťastné Lockerbie

Vladimír Putin

  15:00
Ruské veto tribunálu pro vyšetření katastrofy letu MH17 nepřekvapilo: schválení rezoluce by fakticky otevřelo cestu k potrestání Putinova režimu. Precedentem je odplata za teroristický útok nad skotským Lockerbie, jež předznamenala konec Kaddáfího diktatury v Libyi, míní ve svém komentáři pro Lidovky.cz analytik Jan Šír.

Tisková konference Vladimira Putina. foto: Reuters

Mezinárodní trestní tribunál pro vyšetřování případu zřícení letounu Malajsijských aerolinií, letícího na lince MH17 po trase z Amsterodamu do Kuala Lumpuru, ustaven nebude. Rusko využilo práva veta a podle očekávání zablokovalo návrh příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN. S iniciativou zřízení tribunálu vystoupila vláda Malajsie spolu se zástupci Nizozemska, Austrálie, Belgie a Ukrajiny coby zemí, kde byl letoun registrován, odkud pocházel největší počet obětí respektive kde k incidentu došlo.

Zablokováním iniciativy vyvrcholila přes rok trvající intenzivní systematická kampaň Moskvy cílená na zmaření a delegitimizaci nezávislého, nestranného a transparentního mezinárodního vyšetření tohoto dosud nejzávažnějšího z válečných zločinů, jež byly na Ukrajině od počátku ruské agrese zadokumentovány. Na palubě letu MH17 zničeného nad územím Doněcké oblasti zahynulo 17. července 2014 všech 298 civilních pasažérů a členů posádky z celkem deseti zemí, včetně osmi desítek dětí.

Text rezoluce? Z pohledu Kremlu neprůchodný

Mytologie Velké vlastenecké války. Putinův režim šíří ‚pravdu‘ o utrpení

Výsledek hlasování v jeho předvečer avizoval osobně Vladimir Putin. V telefonním rozhovoru s nizozemským premiérem ruský prezident zopakoval oficiální pozici Moskvy: iniciativa za zřízení tribunálu je „předčasná a kontraproduktivní“. Podle stálého zástupce Ruské federace při OSN Vitalije Čurkina, na něhož v rámci dělby práce uvnitř kremelské válečné mašinerie připadla nevděčná úloha lhát - v duchu nejlepších tradic sovětské a lavrovovské diplomacie - světu z půdy této univerzální mezinárodní organizace, bylo zničení malajsijského boeingu výsledkem trestného činu, který nelze označit za hrozbu míru a bezpečnosti, jíž by se Rada bezpečnosti měla zabývat. Samotný šéf ruské diplomacie se již dříve nechal v obdobném duchu slyšet, že sama idea ustavení mezinárodního tribunálu má zajistit vinu těch, koho pokládá za viníky Washington.

  • Cílem mezinárodního tribunálu v souladu s předloženým návrhem rezoluce mělo být čistě jen „pohnat k zodpovědnosti osoby zodpovědné za zločiny spáchané v souvislosti se zničením letounu společnosti Malaysia Airlines v Doněcké oblasti Ukrajiny“.
  • Rezoluce jmenovitě vyzývala všechny státy a dotčené subjekty v oblasti k tomu, aby poskytly „plnou podporu provedení mezinárodního vyšetření tohoto incidentu“. Požadovala, aby „všechny státy v plné míře spolupracovaly s mezinárodním tribunálem a jeho orgány“ a aby činily veškerá nezbytná opatření, včetně závazku „vyhovět žádostem o pomoc nebo nařízením vydaným v souladu se statutem mezinárodního tribunálu“. Působnost tribunálu se měla omezovat výlučně na zločiny spáchané v souvislosti se zničením malajsijského boeingu MH17.
  • Konkrétně mělo do jurisdikce tribunálu spadat stíhání a potrestání válečných zločinů ve smyslu porušení ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války z roku 1949, zločinů proti bezpečnosti civilní letecké dopravy a vybraných zvlášť závažných zločinů ve smyslu trestního zákoníku Ukrajiny, v jejímž vzdušném prostoru k incidentu došlo.
  • Tribunál měl mít podle předloženého statutu v kompetenci stíhat „všechny osoby bez rozdílu na základě oficiálního úřadu“. Jako úřad, který nechrání jeho držitele před trestní zodpovědností a potrestáním za spáchané zločiny, projekt statutu tribunálu výslovně uvádí funkce „hlavy státu nebo vlády, člena vlády nebo parlamentu, voleného představitele nebo státního úředníka“. Zvláštní ustanovení upravovala zodpovědnost vojenských velitelů za zločiny spáchané silami operujícími pod jejich velením a řízením.
  • Individuální trestní zodpovědnost se přitom měla vztahovat nejen na osoby, které takový zločin spáchaly, ať již samostatně, či ve skupině nebo prostřednictvím dalších osob. Trestní zodpovědnosti a potrestání měli podléhat i ti, kdo k takovému zločinu dali příkaz, zadali jej, napomáhali mu, naváděli k němu, podněcovali k němu či se na něm podíleli jinak, včetně dodání prostředků k spáchání takového zločinu.
  • Samotný tribunál měl být zřízen v souladu s Chartou OSN v rámci kapitoly VII. Ta povoluje použití donucovacích prostředků a sankcí proti státu, který by se protivil kolektivním akcím k udržení mezinárodního míru.

Proto veto.

Schválení rezoluce by fakticky otevíralo cestu k vydání mezinárodního zatykače na Vladimira Putina, ruskou generalitu a dost možná i velkou část ruské vlády.

Hnacím motorem lásky k Putinovi je strach, tvrdí ruští experti

Otázka dalšího postupu ve věci mezinárodního vyšetřování incidentu je stále otevřena. Teoreticky je možno podobný mezinárodní tribunál zřídit i bez souhlasu Rady bezpečnosti, a to na základě smlouvy mezi generálním tajemníkem a příslušnou vládou či vládami z podnětu Valného shromáždění, kde se Putinovo Rusko může spolehnout na hlasy pouze hrstky států s podobným vnitřním uspořádáním, jaké vykazuje samo. V praxi bude hodně záležet na politické vůli zejména západních států a jejich ochotě sáhnout k vytvoření podobného precedentu. Snahy o ustavení mezinárodního tribunálu ve věci MH17 tak po středečním hlasování mohou vyznít do ztracena.

Separatisté jsou opět na místě pádu MH17. Prý chrání média.
Separatisté po roce znovu na místě tragédie letu MH17.

Přiznání viny

Strach Putinova režimu ze zjištění všech okolností zločinu na Donbase je pochopitelný. Široké zveřejnění výsledků vyšetřování, k němuž dojde již brzy tak jako tak, v důsledku totiž boří neumělou konstrukci Kremlu o neúčasti Ruska. Neúčasti nejen na jednom politováníhodném omylu se sestřelením civilního letadla - ale i na celé tragédii, která se již rok a půl na východě Ukrajiny odehrává. Nepřiznaná zločinná válka, kterou Putinovo Rusko rozpoutalo a nechává nadále doutnat, si jen mezi civilním obyvatelstvem vyžádala již na sedm tisíc lidských životů, nemenší počet osob si z ní odnesl doživotní zdravotní následky a půldruhého milionu osob nuceně opustilo svoje domovy, o miliardových škodách na zničené infrastruktuře nemluvě.

Boeing zničili separatisté, systém Buk přivezli z Moskvy, tvrdí studie

I kdybychom přistoupili na problematický předpoklad, že ruská armáda a nelegální ozbrojené formace kontrolující východ Ukrajiny, kde byl letoun sestřelen, nejsou jedno a totéž a že tzv. separatisté jednají na Kremlu autonomně a letoun MH17 sestřelili právě oni, stále zůstává otázka, jak se dostali k natolik vyspělým raketovým systémům. Obhájit tezi o tom, že v ruských podmínkách všudypřítomné policejní kontroly se dá jen tak přijít na základnu protivzdušné obrany, vypůjčit si složitý raketový systém, přepravit jej stovky kilometrů přes státní hranici na území cizího státu, do zóny ozbrojeného konfliktu, vyplnit - byť neúspěšně - bojové zadání a odvézt přes stejnou státní hranici nazpátek bez vědomí a souhlasu nejvyššího politického a vojenského vedení státu, bude pro sebelepšího obhájce tvrdý oříšek. Cesta ruského Buku na Donbas a zpět přitom již byla dobře zmapována.

INFOGRAFIKA: Jak funguje systém Buk

Vedlejším výsledkem vyšetření incidentu tak bude trapná pachuť, že ruská diplomacie přes rok mlžila, zapírala, přicházela s nesčetnými „alternativními vysvětleními“ a bezuzdně lhala, čímž urážela inteligenci všech zúčastněných i nezúčastněných pozorovatelů - a dokonce cynicky fabrikovala důkazy, jež měly svalit vinu za politováníhodný incident na oběť agrese.

Memento Lockerbie

V roce 1988 byl nad skotskou obcí Lockerbie za letu vyhozen do vzduchu dopravní letoun společnosti Pan American World Airways. Obětí teroristického útoku bylo celkem 270 osob. Národním vyšetřováním Spojeného království a Spojených států byly ustanoveni pachatelé útoku z řad vysokých představitelů režimu Muammara Kaddáfího. Trvalo jedenáct let, než libyjská vláda vydala podezřelé soudu. Po dalších čtyřech letech přiznala zodpovědnost za incident. Součástí narovnání byla i dohoda o odškodnění rodin obětí ve výši 10 milionů USD za hlavu (v případě MH17 bude částka sotva nižší). Této dohodě předcházely roky mezinárodní izolace a přežívání v podmínkách tuhého sankčního režimu, z něhož nakonec vyšla Libye zásadně oslabena a neschopna čelit rostoucím vnitřním a vnějším tlakům.

‚Bojím se, že pro Libyi je už pozdě. Chybovala ona sama i Západ‘

Následný pád Kaddáfího režimu korunoval nepěkný konec životní dráhy samotného diktátora. Doprovázelo jej faktické zhroucení státu a pokračující chaos, s perspektivou teritoriální dezintegrace.

Hluboká systémová krize, do níž Vladimir Putin Rusko patnácti lety nekompetentního vládnutí uvrhl, ohrožuje již samotné základy ruské státnosti. Neodvratná deokupace sporných území, nelegálně obsazených v důsledku posledních teritoriálních výbojů, jako podmínka pro normalizaci vztahů Moskvy s vnějším světem se stane pro kriticky oslabené post-putinské Rusko katalyzátorem vlastního rozpadu.

JAN ŠÍR

Jan Šír působí na Katedře ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd University Karlovy v Praze. Zabývá se bezpečnostním, politickým a energetickým vývojem nástupnických států bývalého Sovětského svazu.

Autor:

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...