Rozpočet ruské armády v poslední době rostl v důsledku snahy prezidenta Vladimira Putina obnovit vojenskou sílu země. Plánované snížení výdajů v letošním roce nicméně ukazuje, že ani ozbrojené síly nejsou imunní vůči útlumu ruské ekonomiky, píše agentura Reuters.
Rusko posiluje jaderný arzenál na západě země. Vybuduje pět nových pluků |
Pokud Putin pětiprocentní škrty schválí, půjde o největší snížení výdajů na obranu od jeho nástupu do prezidentské funkce v roce 2000. V roce 2011 Putin oznámil, že hodlá do roku 2020 vynaložit na modernizaci ruské armády 23 bilionů rublů (téměř osm bilionů korun). Význam posílení ruské armády pro Kreml podle Reuters navíc později podtrhly vojenské intervence na Ukrajině a v Sýrii.
Snížení rozpočtu na obranu by představovalo vítězství ruského ministerstva financí, podle kterého si nyní země nemůže rozsáhlé výdaje na modernizaci armády dovolit.
Ruská ekonomika se v poslední době potýká s negativními dopady prudkého poklesu cen ropy. Hospodářskou situaci navíc komplikují sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli ruskému postupu v ukrajinské krizi. Hrubý domácí produkt Ruska se loni propadl o 3,7 procenta. Zaznamenal tak nejvýraznější pokles od roku 2009, kdy světovou ekonomiku svírala globální finanční krize.
