Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Podepsala Chartu, teď píše pro KSČM. Zeman ji chce v ÚSTR, v Senátu bude živo

Česko

  6:00
PRAHA - Nadcházející úterý se Senát poprvé dotkne kontroverzní nominace podané prezidentem Milošem Zemanem, který chce do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů poslat spisovatelku Lenku Procházkovou. Spisovatelka sice byla aktivní disidentkou, ale v poslední době proslula spíše zpochybňováním polistopadového vývoje, přispíváním do komunistických Haló novin či podporou prezidenta Zemana.

Lenka Procházková je poslední dobou známá především svým politickým aktivismem. foto: MAFRA

„Organizační výbor v úterý rozhodne, zda-li tento bod bude zařazen na plénum Senátu. Předpokládám, že bude, takže to Senát projedná někdy kolem 20. dubna,“ sdělil serveru Lidovky.cz předseda horní komory parlamentu i šéf výboru Milan Štěch. Pokud Zemanův návrh najde v Senátu většinu, Procházková zaplní v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) volné místo po nedávno zesnulé Naděždě Kavalírové.

Bude politická aktivistka členkou Rady ÚSTR? Odboráři Zemanův návrh kritizují

Volbu bude mezi senátory bezpochyby provázet živá diskuse, protože Procházková zrovna neplatí za vzorového adepta na členství v nejvyšším orgánu instituce analyzující nacistický a komunistický režim na našem území. Procházková sice podepsala Chartu 77, publikovala v samizdatové edici Petlice a pohybovala se mezi disidenty. Právě její aktivitou za minulého režimu vysvětluje mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, proč o ni Zeman ve vedení ÚSTRu stojí. „Prokázala odvahu v době, kdy nebyla levná,“ sdělil serveru Lidovky.cz mluvčí.

Spisovatelka s disentem spojila i část svého bytostně osobního života, jelikož měla vážnou známost s ikonou českých chartistů Ludvíkem Vaculíkem. Z jejich vztahu vzešly dvě děti. Jenže po roce 1989 jako by popřela většinu toho, čím předtím žila. „Život v normalizaci nebyl tak šedivý, stísněný a uniformní, jak se dnes píše v učebnicích,“ napsala třeba v jednom článku pro Haló noviny. V jiném textu pro stejný deník pak zpochybňovala české ukotvení v NATO. „Dnes vidíme, že tato vojenská aliance se proměnila a že je momentálně zneužívána pro globální zájmy USA.“

„Církev je národní nepřítel“

Pozornost na sebe připoutala i dramatickým veřejným odporem proti církevním restitucím, kdy církev označovala mimo jiné za „národního nepřítele.“ Stát pak kvůli restitucím žalovala. Předseda Senátu Milan Štěch kolem jejího jména zatím našlapuje opatrně, k jasnému soudu se nemá. „Co jsem si přečetl v podkladových materiálech, které jsem viděl, a nejsou kompletní, tak jsem neshledával nic, co by mi u ní v první fázi vadilo,“ sdělil serveru Lidovky.cz šéf horní komory parlamentu.

Někteří senátoři naopak jasně dávají najevo, že její blízkost ke KSČM jim vadí. „Nedokážu pochopit, jak někdo s proklamovanou vazbou na KSČM může jít do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů,“ pozastavil se senátor Tomáš Grulich. Podobně uvažuje i jeho kolega Miloš Vystrčil. „Nezdá se mi, že by byla vhodným kandidátem,“ podotkl pro server Lidovky.cz. U Procházkové ho dráždí její podpora putinovského Ruska. „Názorová orientace tímto směrem by mi u člena ÚSTRu nepřidala příhodná.“

V nominaci spisovatelky naopak nespatřuje problém senátor Jan Veleba, její politický aktivismus vnímá jako potřebné zpestření pro sestavu Rady Ústavu. Plus podle něj představuje i Procházkové životní zkušenost. „Je to literátka a věk má takový, že na rozdíl od některých mladších dovede celou tu dobu posoudit. Vůbec si nemyslím, že by měl být ÚSTR jednobarevný,“ sdělil serveru Lidovky.cz

Lenka Procházková je poslední dobou známá především svým politickým aktivismem.
Lenka Procházkový prožila část života s ikonou chartistů Ludvíkem Vaculíkem.

Dopis odborářů pro mě není nevýznamný podklad, říká senátor

Na senátory už se kvůli Procházkové obrátili odboráři ÚSTRu s prosbou, aby svou volbu pečlivě promysleli. Podle nich je u člena nejvyššího orgánu badatelského ústavu ideologický přístup k historii nežádoucí. „Pokud se stane nepsaným pravidlem, že kvalifikací pro člena Rady Ústavu bude krajní stranický a politický aktivismus, potom bude i nadále pokračovat nejen krize Ústavu, ale i dalších podobných institucí a společnost bude stále hlouběji politicky rozdělována,“ uvedli v otevřeném dopise historici Petr Blažek a Miroslav Vodrážka.

ÚSTR

Ústav pro studium totalitních režimů je instituce určená k objasňování období dvou totalitních režimů na českém území - nacistického a totalitního. Zřízen byl v roce 2007, při ústavu byly zpřístupněny a jsou spravovány archivy Státní bezpečnosti například.
Ústav od počátku provází živá diskuse o jeho smyslu, účelnosti a rovněž personální nestabilita v jeho vedení. Sami někteří badatelé mluví o dlouhodobé krizi ústavu, která do značné míry brání ve skutečné analýze dvou nejbolestivějších období naší historie. Nejvyšším orgánem ústavu je Rada, která má sedm míst.

„Aby zvážili svou volbu a kriticky posoudili schopnosti této kandidátky zastávat takovou funkci. Snažili jsme to napsat tak, abychom předkládali fakta. Věřím, že si svou volbu dobře rozmyslí,“ vysvětlil serveru Lidovky.cz svou motivaci k dopisu historik Blažek. Jejich výzva u některých členů komory zarezonovala. „Není to pro mě nevýznamný podklad,“ podotkl třeba senátor Vystrčil.

Šéf Senátu avizuje, že se otevřené debatě o předpokladech Procházkové pro členství v Radě ÚSTRu nebrání. „Pokud se najdou vážné výhrady, musíme je zvážit. Zvážíme to velmi odpovědně,“ poznamenal Štěch. Sám prý ale kádrovat nikoho nehodlá. Prezident Zeman už jednou s podobně kontroverzním návrhem narazil, před časem mu premiér Bohuslav Sobotka neschválil publicistu Karla Srpa podezřelého z kontaktů s StB do etické komise pro vyznamenání odpůrců komunismu.

Autor: