Stížnost pro skupinu 30 senátorů sepsala advokáti Hana Marvanová a Milan Hulík. "Cílem podávaného návrhu není zpochybňovat kompetenci prezidenta vyhlásit amnestii, ani zpochybňovat celý text amnestie, ale pouze část rozhodnutí o amnestii, která vede k zastavení trestních stíhání u nejzávažnějších hospodářských trestných činů s miliardovými škodami a mnoha tisíci oškozenými," vysvětlují důvody, proč se na soud obracejí.
Senátoři navíc ve stížnosti připomínají kauzy hospodářských deliktů, které amnestie zahladila: případ ústeckého soudce Jiřího Berky odsouzeného k mnohaletému trestu za zločinné spolčení, případ Union Banky se škodou 17,5 miliardy nebo kauzu H - Systém, kde Klausův pardon očistil tři manažery. V argumentaci také využívají například závěry z Výroční zprávy Bezpečnostní informační služby za rok 2011.
Zákonodárci rovněž vyvracejí námitku, že rozhodnutí prezidenta o amnestii nepatří mezi právní předpisy. "Právním předpisem je takové rozhodnutí orgánu veřejné moci, které obsahuje právní normy jako předem daná pravidla chování, což rozhodnutí prezidenta o amnestii, které se zveřejňuje ve Sbírce zákonů, splňuje. Ústavní soud také již dříve posoudil rozhodnutí prezidenta republiky jako právní předpis, a to v kauze poslance Melčáka, kdy podle stejného ustanovení zrušil rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb," argumentují senátoři.
Prezidenstká amnestie: klíčové momentyPrvní výtky k podobě amnestie se objevily prakticky záhy po jejím vyhlášení. Ukázalo se totiž, že kvůli prezidenstkému zásahu se trestu vyhnou i tuneláři a manažeři, kteří mají na svém kontě miliardovou škodu. Amnestii kritizovali i čeští byznysmeni v anketě serveru Lidovky.cz. Kromě byznysmenů se na prezidenta snesla kritika i ze strany odborné veřejnosti.
Prezident Václav Klaus po vyhlášení amnestie pět dní mlčel. Obhajoby se za něj chopil ředitel politického odboru Hradu Ladislav Jakl
Vše o amnestii čtěte ZDE. |
Amnestie podle nich znamená zásah do majetkových práv, zásah do práva na spravedlivý proces, zásah do základních principů právního státu a dělby moci dle Ústavy. Podle návrhu porušila práva až 150 tisíc lidí.
Soud návrh projedná v plénu, protože jde o závažnou věc spojenou s hlavou státu a Senátem. Spis byl přidělený soudci-zpravodaji Vladimíru Kůrkovi, zatím se neví, zda soud vyhoví žádosti senátorů na přednostní vyřízení stížnosti.
