Siluety nefungují, ptáci narážejí do skla

Ředitelství tak vyslyšelo námitky ornitologů a začalo s postupným vyměňováním siluet za proužky. „U nás v organizaci již existuje oficiální předpis, podle kterého budeme postupně vyměňovat symbol dravce za reflexující pásky. Na kterých místech to je již vyměněné, ale nevím,“ řekla mluvčí ŘSD Martina Vápeníková.

Švýcarská šrafovací metoda je podle ornitologa Lukáše Viktory velice účinná. „Proužky se velmi osvědčily. Je dobré, že se s tím začíná i v Česku. Pochopitelně to ale nebude levná záležitost,“ míní Viktora. Kolik peněz bude stát výměna siluet dravců za reflexní proužky, Ředitelství silnic a dálnic zatím neví.

„Proužky se budou lepit průběžně, tak jak budou přiděleny finance. Určitě u nových protihlukových stěn budeme postupovat podle nové metody. Kolik bude celková výměna stát, nevím,“ prohlásila Vápeníková.

To, že je šrafování skleněných ploch účinné, potvrzuje i ornitolog Kurt Rusek z moravskoslezské pobočky České společnosti ornitologické. „U Českého Těšína byl postaven obchvat s asi 300 metrů dlouhou protihlukovou stěnou. Na sklech byly nejdříve ochranné papíry. Poté, co byly odstraněny, tam uhynuly desítky ptáků denně včetně chráněných druhů, jako je strnad obecný, ledňáček, krahujec, pěnkava a podobně,“ řekl Rusek.

„Ředitelství silnic a dálnic ale nechalo na novou protihlukovou stěnu nalepit proužky podle švýcarského modelu a mrtvolky ptáků tam už nejsou.“ Odborníci se shodují, že se proužky dají nalepit všemi směry. „Důležité ale je, aby měly rozteč maximálně deset centimetrů, aby pták neměl pocit, že proletí,“ říká Viktora. Rusek upozorňuje na to, že proužky na protihlukových stěnách musejí silničáři nalepit z obou stran.

 „Pták nadletí jednu polepenou stěnu, ale zevnitř dálnice, kde žádné polepení není, zase narazí,“ soudí Rusek.

 Účinná páska je široká dva centimetry a může být jakékoliv barvy. „Postačí i jemné odlišení od jednolité průhledné plochy skla, aniž by se zamezilo průniku světla nebo výhledu z objektu ven,“ řekl Viktora.