Advokát Hohenbergové Jaroslav Brož již připravuje podání k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Majetek Ferdinandových potomků byl zestátněn zároveň s veškerým majetkem habsburského panovnického domu v českých zemích. Hohenbergová však tvrdila, že její předkové oficiálně k panovnickému rodu nepatřili. Ferdinand se totiž po takzvaně nerovném sňatku s českou hraběnkou Žofií Chotkovou musel dopředu zříci nástupnických práv pro své děti Ernsta, Maxmiliána a Žofii.
Účelový exces
Ústavní soud nyní potvrdil názory Okresního soudu v Benešově, Krajského soudu v Praze i Nejvyššího soudu, podle nichž k převzetí majetku došlo na základě platného zákona. "Ústavní soud k tomu dodává, že zákon byl přijat zákonodárným sborem v podmínkách demokraticky fungujícího státního zřízení," stojí v usnesení senátu se zpravodajem Miloslavem Výborným.
Usnesení lze v databázi soudu dohledat pod spisovou značkou IV.ÚS 2879/10.Podle Brože bylo zabavení majetku Ferdinandových potomků účelovým excesem.
"Byli to rakouští státní příslušníci, sirotci," řekl Brož. S někdejším panovnickým domem prý už neměli nic společného. Dosud se v Česku nedočkali žádné kompenzace. "Chtěli bychom, aby se na to podíval soud ve Štrasburku," uvedl Brož.
Žádala vydání Konopiště
Hohenbergová se snažila prostřednictvím určovací žaloby k benešovskému soudu dokázat to, že majitelem movitých věcí v zámku Konopiště byl v době své smrti její dědeček a Ferdinandův syn Maxmilián, po kterém dědické právo přešlo na ni. Ferdinand na Konopiště umístil rozsáhlé sbírky historických předmětů, zbraní a trofejí. Věci dílem zdědil po svých italských předcích, dílem sám získal. Žena v minulosti u českých soudů neúspěšně žádala také vydání nemovitého majetku včetně Konopiště.
Obhajoba Hohenbergové dlouhodobě kritizuje také zákon z roku 1921, na jehož základě Hohenbergové o majetek přišli. Sporná část zákona o převzetí statků, jež podle mírových smluv připadly Československé republice, zní doslova takto: "Statky a majetkem bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské rozumějí se zejména statky a majetek posledního panovníka Karla a jeho manželky Zity a jiných osob bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské, zejména též bývalého následníka trůnu Františka Ferdinanda Este a jeho potomků".
Sňatek Žofie Chotkové a Ferdinanda d'Este, který stojí na počátku nároku Sofie Hohenbergové, byl ve své době považován za morganatický čili "nerovnorodý". Podle zvyklostí si měli Habsburkové vybírat partnery z jiných panovnických rodů. Chotková ale patřila spíše k chudším šlechtičnám a byla pouhou dvorní dámou u rakouské arcivévodkyně Isabelly. Ferdinandův strýc, císař František Josef I., dlouho odmítal sňatek povolit. Nakonec přivolil, avšak Ferdinand musel složit přísahu, že se jeho manželka a děti zříkají všech nároků a výhod.
