Podle něj jediné, o co Miloši Melčákovi může jít, je, že má být skončen jeho poslanecký mandát dříve, než uplyne řádné volební období. "To může mít sice citelný dopad do jeho osobních poměrů, o zásah do ústavně zaručeného práva však nejde," píše Kůrka.
Podle něj možnost být poslancem po celé volební období totiž není podepřena žádným ústavním právem, dokonce ústava o předčasném ukončení mandátu poslance výslovně uvažuje. "Pouhá kritika zvolené metody předčasného ukončení mandátu je v této souvislosti (při neexistenci práva) zjevně bez významu," dodává soudce.
Kůrka ve svém zdůvodnění také uvádí, že práva zakotvená v Listině základních práv a svobod, jichž se Melčák dovolává, reflektují práva občana, respektive voliče, nikoli práva "zvoleného zástupce", s nimiž stěžovatel své nároky identifikuje. Ani porušení "rovnosti" v přístupu k volené funkci nemůže podle něj spočívat v pouhém faktu, že jiní poslanci v jiných volebních obdobích vykonávali svoji funkci déle. "Jinak by tomu mohlo být jen za předpokladu, že by ústava zakotvovala – a to bezpodmínečně – určitou délku doby poslaneckého mandátu, a ten splněn není," uvedl Kůrka.
Soudce připomíná, že v této záležitosti nejde o návrh na zrušení zákona či jeho části, ale o ústavní stížnost, a ta by měla být odmítnuta.
Soudce Musil: Melčák nemá legitimitu k návrhu o zrušení zákona
Kůrka si společně s kolegou Janem Musilem vymínili odlišné stanovisko již při úterním jednání o odložení výkonu rozhodnutí prezidenta o konání voleb. Musil ve svém stanovisku tvrdí, že nebyly splněny ani základní podmínky pro výrok, který zazněl - podle něj Ústavní soud může odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí na návrh stěžovatele, ale Melčák takový návrh nedal. Soudce míní, že není splněna ani další podmínka odkladu vykonatelnosti, a to ta, že by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
"Především však jsem toho názoru, že v nastalé situaci je velmi pochybné, zda poslanec Miloš Melčák je osobou, která by byla legitimována k tomu, aby spolu s ústavní stížností proti rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb ... podala též návrh na zrušení zákona," zdůraznil ve svém vyjádření Musil.
Podle něj ústavní stížnost slouží k tomu, aby chránila subjektivní, ústavním pořádkem garantovaná základní práva nebo svobody samotných stěžovatelů. "Obsahem napadeného rozhodnutí prezidenta republiky není však nic jiného, než určení konkrétního termínu voleb. Nelze nijak dovodit, jak a proč by měla být dotčena subjektivní práva stěžovatele právě tím, že volby se mají konat ve stanoveném termínu 9. a 10. října 2009," poznamenal Musil. Z obsahu ústavní stížnosti je podle něj zřejmé, že jejím smyslem není ve skutečnosti zpochybnění termínu voleb, nýbrž samotného přijatého ústavního zákona o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny.
Musil již v úterý upozornil, že za takto komplikované situace nebylo namístě přistupovat k vydání předběžného opatření, neboť může vyvolat dalekosáhlé sekundární dopady do práv všech účastníků řízení i do veřejnoprávních poměrů.
K verdiktu pléna soudu se nevyjádřili ještě další dva z celkem patnácti soudců - Dagmar Lastovecká a Miloslav Výborný. Ti nebyli na úterním ani středečním jednání přítomni.
