Populaci losů v Česku stihla pohroma, hynou po srážkách s auty

Vlci na Šumavě zaútočili na stádo ovcí, 19 jich zabili. Škoda je sto tisíc

Na čtyři století z české přírody los evropský zcela vymizel. Od roku 1957, kdy zoologové opět zaznamenali jeho výskyt, panovala naděje, že se losí populace obnoví. V posledních letech se však trend otočil a podle odborníků u nás nežije více než pár desítek zvířat na Třeboňsku a Šumavě. Každá ztráta je o to fatálnější.

Od počátku roku už tři šumavské samice skončily pod koly aut. Naposledy v červenci nedaleko Frymburku. „Pokud se jedná o úmrtí kojící samice, je to o dost horší, protože velmi pravděpodobně nepřežijí ani její mláďata,“ říká Jan Mokrý ze Správy Národního parku Šumava v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Jak si vysvětlujete zvýšený počet sražených losů?
Důvodů je více. Naše republika je protkaná sítí komunikací, na kterých jezdí čím dál více automobilů, a tím se šance nehody zvětšuje. Zvyšování populace losa je však spekulativní, jelikož žije skrytým způsobem života a vyhýbá se lidem. Losi také musí migrovat, buď kvůli nedostatku potravy, nebo třeba proto, že losí kráva odhání svá loňská mláďata. Vliv také může mít nárůst turistů, houbařů a podobně. Mohou zvířata vyplašit a vyhnat je na silnice.

Lidovky.cz: Jak takovým nehodám předejít?
Například ve Skandinávii mají značky „pozor los“. Takové by měly být umístěny v oblasti Lipenska. V minulosti ohledně takových značek komunikovala Česká krajina s policií, ale nakonec to nedopadlo. Zvířata se tu ale aktivně pohybují a řidiči by si měli uvědomit, že srážka s losem je dramatičtější než se zajícem. Nemusí být smrtící jen pro losa, ale i pro posádku auta. Na silnicích v okolí by tedy měli jezdit pomalu a opatrně. Losi nejčastěji přechází silnice brzy ráno nebo navečer a pohybují se v zákrytu, mohou tedy řidiče překvapit.

Lidovky.cz: Jak losi reagují na přijíždějící auto?
Zvířata jsou většinou oslněná světly automobilu a chvilku jim trvá, než se rozhodnou něco udělat. Navíc jsou to zvířata, která váží tři až čtyři sta kilogramů, nejsou tak rychlá a jen tak neodskočí. Dalším faktorem je, že to jsou odvážná zvířata. Když je přepadne vlk nebo medvěd, neutíkají, ale snaží se na místě ubránit. Auta se tedy pravděpodobně příliš nebojí. A když už se zvíře rozhodne autu vyhnout, ani není jasné, jestli bude utíkat dál přes silnici, nebo se pokusí vrátit nazpět. Například při poslední nehodě se losice otočila, protože za sebou pravděpodobně měla mládě.

Lidovky.cz: Chodí losi ve stádech, a hrozí tedy, že za jedním losem může vyběhnout další?
Dospělí samci jsou samotáři a vyhledávají samice v době říje během srpna a září. Samice ale pochopitelně chodí s mláďaty a v zimě občas chodí více losích krav pohromadě.

Lidovky.cz: Jaký dopad má smrt kojící losice?
Když losice kojí, má jedno až dvě, výjimečně tři mláďata. U jedné ze sražených losích krav jsme zjistili, že v době nehody kojila. V okolí se tedy mohlo vyskytovat mládě, ale nenalezli jsme ho. Mláďata sice od prvního měsíce mohou přijímat zelenou potravu, do čtyř měsíců jsou ale stále závislá na mateřském mléce, takže bez matky zřejmě zahynou. I kdybychom mládě našli, stejně není jisté, jestli by se ho podařilo odkojit. Je to smutné, ale je to příroda. Kdyby matka zemřela po útoku vlků, malí losi by také nepřežili.