„Nejde tu o právo ani o spravedlnost, a bohužel ani o Vojislava Šešelje. Jde pouze o špatný pokus potrestat srbskou vládu a její politiku,“ hodnotí Vučić pondělní nařízení Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Na jeho základě je srbská vláda povinna zajistit vrácení šéfa srbských radikálů do Haagu, byť i silou.
Šešelj se u ICTY sám přihlásil v únoru 2003. Žalobci mu kladou za vinu především účast na etnických čistkách namířených proti nesrbskému obyvatelstvu v Chorvatsku, Bosně a severosrbské oblasti Vojvodina.
Soud v Haagu volá zpět Šešelje, nemocný srbský radikál se vzpouzí |
Soudci tribunálu v apelačním řízení vyhověli žalobcům ICTY, kteří se odvolali proti původnímu lednovému rozhodnutí nezrušit dočasné propuštění Šešelje do Srbska kvůli jeho vážné nemoci. Své rozhodnutí, zveřejněné v pondělí, zdůvodnili tím, že souzený politik porušil podmínky, když prohlásil, že se k ICTY dobrovolně už nevrátí.
Citlivý problém a skryté intriky
Pro Vučiče jde o velmi citlivý problém, protože Šešelj, který má v Srbsku stále dost nacionalistických stoupenců, v pondělí v reakci na krok ICTY zopakoval, že se do Nizozemska rozhodně nemíní znovu sám vydat. „Uvidíme, jak mě teď Vučić a Nikolić budou zatýkat,“ řekl Šešelj listu Večernje novosti. „Zatknout mě nebude snadný úkol,“ dodal.
Vojislav Šešelj a jeho přívrženci pálili na konci března v Bělehradu vlajku NATO:
Šešelj mora nazad u Hag; lider radikala poručuje da ga odluka Žalbenog veća.- ne interesuje. http://t.co/Xm8cjGuTzC pic.twitter.com/09Fm6tVZQ8
— RadioSlobodnaEvropa (@RSE_Balkan) 30. Březen 2015Vučić patřil v minulosti, stejně jako prezident Tomislav Nikolić, k úzkému kruhu kolem Šešelje a byl i členem jeho Srbské radikální strany (SRS). Poslat na Šešelje policii, aby ho zadržela a předala tribunálu, by mohlo dál snížit popularitu premiéra a jeho Srbské pokrokové strany (SNS). Strana sice loňské předčasné volby vyhrála s výrazným náskokem, ale její obliba od té doby zaznamenala pokles kvůli nezbytným bolestným reformním krokům kabinetu v zájmu vybřednutí země z ekonomické krize.
Vučić proto v rozhodnutí ICTY spatřuje skryté intriky vůči sobě a vládě. V úterý zveřejněném článku tvrdí, že jeho politika je zcela otevřená a že vzhledem k vítězství ve volbách se nemusí za nikým ani za ničím schovávat. „Proto mohu dnes klidně vzkázat druhým, aby se přestali skrývat a předstoupili před občany Srbska a řekli jim, co od nich chtějí,“ napsal.
„Všechna rozhodnutí, která přijmeme - a která nebudou nemorální jako veškerá politická rozhodnutí haagského tribunálu - budou mít jediný cíl: zachování stability v Srbsku, a nic jiného,“ zdůraznil předseda srbské vlády.
Na cestě do EU
Srbsko velmi stojí o vstup do Evropské unie, a vláda se proto snaží o dalekosáhlé reformy. Zintenzivnil se i boj proti kriminalitě a stíhání zločinů spáchaných v devadesátých letech při válečných konfliktech, jež provázely rozpad bývalé Jugoslávie. Nevoli ale v Bruselu vyvolává rozhodné odmítání Bělehradu uznat nezávislost bývalé provincie Kosova. Zejména se však nelíbí přátelské vztahy s Moskvou, které se odrážejí v neochotě Srbů přidat se k západním sankcím vůči Rusku kvůli ukrajinské krizi.
Vojislav Šešelj.
Proces s Šešeljem trval od listopadu 2007 do března 2012, ale rozsudek zatím nepadl. Obžaloba pro něj žádá 28 let vězení, zatímco Šešelj je přesvědčen, že mu nelze žádnou vinu prokázat. Spekuluje se, že soudci ho poslali do Srbska zemřít, aby se obtížné kauzy zbavili. Šešelj trpí rakovinou, která je údajně už nevyléčitelném stadiu.
Podmínečné puštění srbského ultranacionalisty z vězení ICTY vyvolalo vlnu rozhořčení zejména v Chorvatsku a v Bosně.
