Kauzu odstartoval v roce 1992 dopis tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara adresovaný dánské společnosti NovoNordisk, po němž firma přerušila s Diag Human spolupráci. Rozhodčí senát roce 1998 přiznal Diag Human nárok na odškodnění a omluvu za to, že ji stát v rozporu se zákony a dobrými mravy vytlačil z trhu. Od té doby se spor vede už jen o výši škody.
Více než polovinu z částky, kterou má Česko podle rozhodčího nálezu zaplatit, tvoří úroky z prodlení. Po přičtení těchto úroků tak částka představuje nyní zhruba devět miliard korun.
Julínek: Za kauzu nesou odpovědnost předchozí vlády
Obě strany mohou podle dohodnutých pravidel podat do třiceti dnů návrh na přezkum. Kalvoda sdělil, že společnost Diag Human se o případném podání návrhu rozhodne až po prostudování nálezu. "V jejím rozhodování bude mít význam i postoj ČR," uvedl, firma je podle něj připravena zahájit jednání s vládou.
Julínek chce, aby stát nemusel platit nic. Ve hře je podle něj i možnost, že by rozhodnutí znovu přezkoumali jiní arbitři, nebo soud. Zopakoval jako již dříve, že je dědicem kauzy, za niž nesou odpovědnost předchozí vlády. "Stát v téhle kauze udělal sérii pochybení," řekl. O výsledku arbitráže informoval premiéra Mirka Topolánka, který je na cestě na olympiádu v Číně.
Kauza jako noční můra mnoha ministrů zdravotnictví
Kabinet by podle něj měl rozhodnout 10. září. "Chci, aby tuto záležitost co nejdříve projednala vláda a co nejrychleji rozhodla o dalším postupu. Jedná se o akutní stav a my se jím musíme urychleně zabývat," řekl k rozhodnutí arbitrů vicepremiér Jiří Čunek. Podle Kalvody se firma rozhodla podmíněně zastavit úročení dluhu na 30 dnů.
"Pokud se však vláda rozhodne odmítnout jednání a z politických ohledů prodloužit trvání sporu o další měsíce či roky, je společnost Diag Human připravena podat vlastní přezkumný návrh a prokázat další způsobenou škodu, než byla přiznána. Po celou dobu pak budou narůstat i úroky," uvedl.
Kauza je noční můrou řady českých ministrů zdravotnictví a kroky některých z nich byly často kontroverzní. Exministryně Marie Součková (ČSSD) dokonce kvůli způsobu výběru advokáta, který by ČR ve sporu hájil, skončila před soudem, byla ale zatím nepravomocně osvobozena.
V roce 1996 také například někdejší ministr zdravotnictví Jan Stráský (ODS) odmítl návrh na mimosoudní vyrovnání s Diag Human ve výši 196 milionů korun. Místo toho začalo takzvané rozhodčí řízení, které trvalo až do současnosti. Kauzou se zabývala i sněmovní vyšetřovací komise.
Firmě už Česko jednou zaplatilo
Podle severu Novinky.cz se nyní rozhodci k přístupu zástupců sátu v celé kauze vyjádřili kriticky. Česko v arbitráži nejdříve zastupovalo ministerstvo zdravotnictví a poté Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Podle bývalého ministra zdravotnictví za ČSSD Bohumila Fišera udělal klíčové chyby už ministr Bojar zasláním dopisu firmě NovoNordisk. "My všichni po něm už jsme ten problém jen dědili," řekl dnes Fišer. Fišer také považuje za chybu to, že se celý případ řešil v rozhodčím řízení.
Fišera pověřila v roce 1996 vláda, aby dojednal kompromis a věc ukončil, to se nepovedlo a spor pokračoval. Marie Součková nechala dnešní rozhodnutí bez komentáře. "Nebudu se vyjadřovat," řekla. Stát firmě Diag Human již před pěti lety vyplatil zhruba 327 milionů korun. Tato částka byla určena částečným rozhodčím nálezem jako nezpochybnitelná minimální výše ušlého zisku za dobu 1992 až 2000.
