Úterý 7. května 2024, svátek má Stanislav
130 let

Lidovky.cz

Strach z radaru? Ne, jen velká skepse

Afghánistán

  9:48
Koordinátor německého ministerstva zahraničí pro transatlantické vztahy Karsten Voigt hovoří pro LN o světě po nástupu Obamy.

Veterán německé politiky v Česku. Karsten Voigt byl poprvé zvolen do Bundestagu již v roce 1976, v letech 1983-1998 byl zahraničně-politickým mluvčím německé SPD a od roku je 1999 německým koordinátorem zámořských vztahů. foto: Fotoarchiv LN

LN Je pravda, že nová americká vláda může do transatlantických vtahů přinést svěží vítr? Nejedná se pouze o marné naděje?

Samozřejmě že nová americká administrativa, stejně jako každá předchozí, hájí americké zájmy. Avšak její tón vůči mezinárodním partnerům a její koncepční přístup umožňuje posílit transatlantickou spolupráci. To je příležitost, kterou bychom měli využít.

LN Jsou Evropané a Američané partneři se stejnou vahou nebo je starý kontinent stále jen ve vleku USA?

V hospodářství a obchodu se EU a USA přibližně rovnají. Jsou totiž odkázány na vzájemnou spolupráci a musí ve svém vlastním zájmu brát na sebe ohled. V zahraniční a bezpečnostní politice jsou však transatlantické vztahy asymetrické. Evropané jsou na Spojených státech více závislé, než je tomu opačně. Vblízké budoucnosti to tak i zůstane. Pokud Evropané chtějí mít větší vliv na politiku Washingtonu, musí EU být v těchto oblastech akceschopnější.

LN Může jedna osobnost, v tomto případě Barack Obama, zásadně pozměnit podstatu transatlantických vztahů?

Díky ústavě má americký prezident silnou pozici ve vymezování zahraniční politiky. Pro Německo, stejně jako pro ostatní evropské národy, jsou Spojené státy mimo EU nejdůležitějším partnerem. Tak tomu bylo i během předchozí americké vlády a zůstane to tak i v budoucnu. Prezident Obama a jeho tým nastavili velmi pozitivní tón pro ještě lepší transatlantickou spolupráci. Jejich agenda a pořadí priorit se velmi podobá evropským. To je velice dobrý výchozí bod.

LN Je skutečně připravovaná protiraketová obrana nejlepší možností, jak se může Západ bránit proti případným útokům ze zemí, jako je Írán?

Z amerického úhlu pohledu plánovaná protiraketová obrana je namířena proti Íránu, a nikoli Rusku. Proto je logické pokusit se odstranit názorové rozdíly s Ruskem a společně s EU a Moskvou také zesílit tlak na Írán. Tomuto cíli mají také sloužit plánované přímé rozhovory s Íránem.

LN V České republice je velkým a často kontroverzním tématem otázka výstavby amerického radaru. Jak se na to dívají Němci?

V Německu panuje velká skepse, ale žádný strach. Rozhodnutí o umístění radarového systému je záležitostí Česka, a nikoli Německa. Budeme respektovat politickou vůli souseda, se kterým nás pojí přátelství a spojenecké vazby.

LN Myslíte si, že Američané vymění radar a rakety v Polsku za prohloubení spolupráce s Ruskem?

Spojené státy zesílí svůj bezpečnostní a odzbrojovací dialog s Ruskem, což rozhodně vítám. Způsobům vlády USA však neodpovídá, že by uzavřela dohody s Ruskem bez konzultace se svými spojenci. To platí zvláště ve chvíli, kdy se to dotýká přímo jejich zájmů.

LN Viceprezident Joe Biden na konferenci v Mnichově zmínil potřebu ve vztazích s Ruskem pomyslně zmáčknout tlačítko reset. Je to vůbec možné, když mezi oběma státy stále existuje mnoho sporných otázek?

Američané se budou pokoušet s Ruskem spolupracovat v těch oblastech, kde to bude možné. Zároveň však budou Moskvě odporovat ve věcech, kde to budou považovat za nutné. To je racionální politika, která možná ne úplně v každém detailu, v principu se však rozhodně shoduje s německým přístupem.

LN Může při obnovování vztahů USA a Ruska pomoci Německo, které je známé svými minimálně velmi korektními vztahy s Kremlem?

My máme nejenom korektní, ale dobré vztahy s Moskvou. Je tomu tak i přesto, že kritizujeme autoritářské tendence v ruské domácí politice i způsob, jak se Rusko chová v Gruzii. I když je cílem větší spolupráce, je přece stále možné pojmenovat existující rozdíly objektivně a beze sporů.

LN Jako pravděpodobné se zdá, že Rusko a USA naleznou společný přístup v jaderném odzbrojování. Je to však rozumné, když stále existují země, které chtějí svůj jaderný arzenál budovat?

Jaderné arzenály Spojených států a Ruska jsou tak veliké, že díky bilaterálním dohodám můžou být podstatně zmenšené, aniž by se tím ohrozil jejich odstrašovací potenciál vůči třetím státům. Plné nukleární odzbrojení bez zapojení třetích států ale není možné.

LN Vidíte reálnou šanci, že v jednání s Teheránem může být dosaženo průlomu tak, že se nukleárních ambicí vzdá?

Spojené státy opakovaně o uplynulém víkendu ukázaly připravenost vést s Íránem přímé rozhovory. Teď je na něm, aby na to konstruktivně zareagoval. Pozice, kterou Íránci zaujali na konferenci v Mnichově, byla v tomto ohledu zklamáním.

LN Jaké další možnosti kromě sankcí se tedy nabízí ?

Pokud Írán změní svoji politiku, přichází v úvahu rozsáhlá nabídka spolupráce. Pokud tak neučiní, přijdou na řadu jednoznačně ještě ostřejší sankce. Prezident Spojených států však v případě negativního vývoje nikdy nevyloučil ani další opatření.

LN V Mnichově se také hodně diskutovalo o Afghánistánu. Považujete za nejdůležitější to, aby tamní obyvatelé žili v bezpečí? Lze to vykládat tak, že by mělo hlavně ubýt útoků ze strany Talibanu, nebo jsou i další aspekty?

Bezpečnost a rozvoj země jsou stejně důležité aspekty našeho společného úsilí stabilizovat Afghánistán. Jedno bez druhého nemůže být. Samozřejmě mezinárodní společenství musí všemožně pomoci afghánské vládě bránit se proti tomu, aby Taliban a Al Kajda páchaly stále více útoků a další části země dostávaly pod svoji kontrolu. Pro Německo je trénink afghánské armády a policie proto čím dále tím důležitější.

Autoři: