"Vpádu protivníků do města jsme mohli zabránit s velkým úsilím. Na naší straně je mnoho mrtvých, možná více než 20 lidí," oznámili podle ruských webů separatisté. O těžkých bojích hovořil i ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov. Podle ministra armáda čelí asi 800 ozbrojenců, kteří mají k dispozici zbraně velkého kalibru a granátomety.
ČTĚTE TAKÉ: |
Palbou z velkorážného kulometu sestřelili vzbouřenci u Slavjansku vrtulník ukrajinské armády Mi-24. Stroj se podle agentury Unian zřítil do řeky. Posádka pád přežila a je údajně v bezpečí. Ztracený stroj je už čtvrtým, který v posledních dnech povstalci na severu Doněcké oblasti zničili.
Ukrajinské ministerstvo obrany informovalo, že jiný bojový vrtulník raketovým útokem zlikvidoval nedaleko Slavjanska nákladní vlak, který chtěli povstalci přestavět na obrněnec a nasadit v bojích o město.
Povstalci prý přes noc ve vagonech určených pro přepravu uhlí prořezávali střílny a boky zpevňovali železnými traverzami. O případných obětech na životech při náletu na vlakovou soupravu se ministerstvo obrany nezmínilo.
Armáda hlásí ztráty
Ukrajinské ministerstvo vnitra oznámilo, že během pondělních bojů u Slavjanska ztratila armáda další čtyři muže a 30 vojáků bylo zraněno. Vojenské jednotky a příslušníci Národní gardy podle ukrajinské tiskové agentury Unian postupují, během bojů bylo údajně zraněno i několik přihlížejících civilistů.
Na jedné ze slavjanských výpadovek dnes náhodná střela zasáhla benzínovou čerpací stanici, která explodovala. Informace o následcích výbuchu nejsou k dispozici.
Ve městě Horlivka skupina separatistů obsadila administrativní budovu státní těžební společnosti Artemvuhil. Podle listu Ukrajinska pravda je nebezpečí, že útočníci se v objektu zmocní výbušnin. Podle jiných médií je okupace budovy pomstou separatistů za to, že je horníci donbaské uhelné pánve aktivně nepodporují. Většina horníků, kteří tvoří významnou sociální skupinu regionu, je podle ukrajinských novinářů pro zachování jednotné Ukrajiny.
Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov podle agentury Interfax-Ukrajina prohlásil, že vojenské operace na východě země budou pokračovat. Zároveň znovu obvinil Moskvu, že nepokoje organizuje a že se snaží oblast před nadcházejícími prezidentskými volbami "zcela destabilizovat". Novou hlavu země budou Ukrajinci vybírat 25. května.
"Řekněme si to otevřeně. Obyvatelé těchto oblastí podporují separatisty, podporují teroristy, což provádění protiteroristické operace významně ztěžuje," řekl Turčynov. Zároveň ocenil jednotky Národní gardy, které podle něj tvoří páteř vojenské akce na východě. Prohlásil také, že policejní sbory na východě čeká reorganizace a přeskupení.
Rusko: Kyjev porušuje lidská práva
Kremelská rada pro lidská práva v pondělním prohlášení konstatovala, že chce OBSE pomoci s organizováním mírových rozhovorů. V dokumentu rovněž vyzvala ukrajinský parlament, aby zastavil vojenské operace v Doněcku a dalších východoukrajinských regionech, a "ozbrojenou opozici", aby složila zbraně a souhlasila s jednáním. Část zmíněné rady v březnu kritizovala obsazení ukrajinského Krymu a rovněž apelovala na Moskvu, aby se vůči Ukrajině zdržela násilí.
Pan Ki-mun: Budu prostředníkemGenerální tajemník OSN Pan Ki-mun navrhl své služby při zprostředkování ukrajinské krize. "Jsem připraven sehrát roli (při urovnání krize), bude-li to potřebné," řekl novinářům. "Vyzývám znepřátelené strany k mírové dohodě, násilnostmi na Ukrajině jsem hluboce znepokojen," dodal. Generální tajemník vyzval k respektování dokumentu, který v polovině dubna vzešel z ministerské konference v Ženevě. Jeho obsahem je požadavek, aby aktéři ukrajinského konfliktu zastavili násilnosti, složili zbraně a vyklidili okupované budovy. Moskva ale po pátečním zahájení ukrajinské ofenzívy proti vzbouřencům dala na vědomí, že dokument považuje za "mrtvý". |
Mezitím ruské ministerstvo zahraničí vydalo zprávu o stavu na Ukrajině, ve které Kyjevu vyčetlo závažné porušování lidských práv. Podle tohoto dokumentu čelí odpůrci prozápadní vlády "represím, fyzickému násilí a otevřenému banditismu".
Bílá kniha, jak se zpráva nazývá, varuje, že násilí na Ukrajině by mohlo znamenat hrozbu pro celou Evropu, pokud bude bezpráví nadále tolerováno. "Doufáme, že tento fakt bude konečně přijat příslušnými mezinárodními organizacemi, které podle svého mandátu musí přispět k objektivnímu a nezpolitizovanému vyšetřování bezpočtu případů porušování lidských práv a zákonů na Ukrajině," uvádí dokument.
Občanská komora Ruské federace, která je poradním orgánem vládních a parlamentních institucí, se chce obrátit na OSN a Radu Evropy s žádostí o odklad prezidentských voleb na Ukrajině do doby, než se situace na východě uklidní. Západ ale s odkladem nepočítá a volby považuje za krok ke stabilitě. Z tohoto důvodu úřad německé kancléřky Angely Merkelové kritizoval rozhodnutí separatistů v Doněcku, kteří chtějí 11. května uspořádat plebiscit o odtržení od Ukrajiny. Podle Berlína je takové referendum v rozporu s ukrajinskou ústavou a napětí na východě ještě více vystupňuje.
