Ministerstvo financí chce od svazu neprodleně vysvětlení všech kontroverzních informací a naznačuje souvislost mezi ochotou svazu věci vysvětlit a možností dosáhnout na státní peníze.
Ministerstvo financí zaslalo už ve čtvrtek 8. listopadu předsedovi svazu Jaroslavu Vodičkovi dopis, v němž jej vyzvalo, aby se neprodleně vyjádřil k informacím o špatném hospodaření, které se v předchozích týdnech objevily v médiích. V případě, že by vedení svazu situaci důvěryhodným způsobem nevysvětlilo, ministerstvo by jej podrobilo důkladné finanční kontrole. Navíc by mohlo upravit návrh státního rozpočtu na poskytnutí dotace pro rok 2017. V něm se počítá s příspěvkem pro svaz výši 6,3 milionu korun, tedy částkou stejnou jako v předchozích letech.
Ministerstvu se nelíbí, jak svaz nakládá se státními dotacemi. Předseda Vodička byl rovněž kritizovaný za to, že podle médií prodal dvě patra domu v Legerově ulici, kde svaz sídlí, za „pouhých“ 7,2 milionu korun. Za podobnou částku je obtížné koupit v dané lokalitě středně velký byt. Část výnosu z prodeje přitom použil na koupi svého služebního auta.
Ministerstvo financí prověří, jak svaz bojovníků nakládá s penězi |
Varianta, že by svaz o roční příspěvek přišel, se přitom stává stále více reálnou, protože ministerstvo financí dosud žádné vyjádření od Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) neobdrželo. „Lhůtu pro podání vysvětlení jsme mu (předsedovi Jaroslavu Vodičkovi – pozn. red.) nedávali, jelikož předpokládáme, že je v jeho zájmu vyjádřit se obratem. V současné době totiž probíhá legislativní proces návrhu státního rozpočtu a předseda riskuje, že mu bude Poslaneckou sněmovnou dotace na příští rok odejmuta,“ informoval server Lidovky.cz Jakub Vintrlík, tiskový mluvčí resortu.
  |
ČSBS doručení dopisu od ministerstva potvrdilo, i když o jeho podstatě poněkud pochybuje. „Žádné ministerstvo by nemělo reagovat na informace z médií, které jsou mnohdy bulvární, zkratkovité, nedostatečné a možná i lživé,“ řekl serveru Lidovky.cz mluvčí svazu Vladislav Kučik.
Svaz se nicméně podle něj vyhotovením ekonomické zprávy zabývá. Kdy bude dokončena, netuší. „Ekonomiku zpracovává elitní účetní firma, nehrozí tak žádné nakládání s financemi, které jsou mimo zákonné normy. Je tím pověřena osoba, která to zpracuje a následně pak odešle na ministerstvo dopis. Tím to bude vyřešeno,“ je přesvědčený Kučik.
Vodička se sejde se Stropnickým, ale až příští rok
O analýzu situace uvnitř svazu požádal i ministr obrany Martin Stropnický, jehož resort rovněž finančně podporuje projekty a akce ČSBS. Ministerstvo, které loni svazu poskytlo 200 tisíc korun, uvedlo, že se další podpory a péče o uchování tradic nezříká, k fungování svazu má ovšem výhrady.
„Nechceme a nebudeme činit kroky, které by se dotkly řadových členů, veteránů a příslušníků odboje. Některé výroky a činy vedoucích představitelů svazu jsou však alarmující. Velmi znepokojující je i to, že ČSBS opustil jeden z nejvýznamnějších žijících druhoválečných veteránů, nebo že došlo k vyloučení předsedkyně jedné z nejdůležitějších oblastních organizací svazu,“ komentoval věc Stropnický.
ČSBS je v poslední době zmiňován zejména v souvislosti s odchodem či vylučováním členů, kteří kritizovali jeho vedení za nedemokratické praktiky. Jednou z nich byla i bývalá předsedkyně kladenské organizace Gabriela Havlůjová, která následně s dalšími „nechtěnými“ členy založila nový spolek navazující na původní aktivity svazu bojovníků.
Stropnický připustil, že svaz bojovníků za svobodu může přijít o peníze od ministerstva |
Současné spory se podle Stropnického musí co nejrychleji vyřešit. S návrhem, jak situaci uklidnit, ale musí přijít ČSBS a ministerstvo obrany ho k tomu také vyzvalo. Bojovníci se ale zatím k nějakému oficiálnímu osvětlení sporů příliš nemají.
„Svaz oficiální stanovisko pana ministra nedostal. Nejspíš jde o vyjádření pana ministra pro média a ne ČSBS. Nicméně plánujeme setkání předsedy svazu s ministrem Stropnickým, nevím ale, jestli bude ještě letos,“ řekl Kučik.
Odchod pamětníků
Svaz bojovníků opustili v nedávné době také válečný veterán od Tobruku Pavel Vranský, historik Eduard Stehlík, ženy spojené s vyvražděním Ležáků za druhé světové války či dcera dlouholetého předsedy svazu Markéta Čermínová (rozhovor s ní si přečtěte ZDE). Odešel z něj i Antonín Nešpor se svou dcerou Pavlou, pozůstalí po lidické ženě Anně Nešporové. Vystoupit se rozhodla rovněž Eva Lišková, která přežila Osvětim.
Vojenský historik Eduard Stehlík
Už loni opustily lidickou organizaci svazu poslední tři žijící svědkyně lidické tragédie. Důvodem bylo zvolení bývalé novinářky a političky Jany Bobošíkové do čela lidické organizace.
Předseda hnutí Jaroslav Vodička dodnes čelí kritice za svůj květnový projev při Terezínské tryzně. Na akci, která měla připomínat oběti nacistické perzekuce, označil současnou migraci za invazi. Vystoupení odsoudili například zástupci židovské obce, které jeho výroky označily za xenofobní. Šéfa ČSBS kritizoval před několika dny v otevřeném dopise i spisovatel Jiří Padevět (čtěte ZDE).
Naposledy ČSBS svolal tiskovou konferenci, aby se vyjádřil k obvinění, že místopředseda Milan Andres podle informací České televize pracoval před rokem 1989 pro vojenskou kontrarozvědku, která spadala pod Státní bezpečnost. Andres to nepopírá, ale funkce se vzdát nehodlá. „Nejsem přesvědčený, že bych kohokoliv poškodil nebo že bych jakýmkoliv způsobem mohl být nebezpečný pro svaz či pro směr a cíl svazu,“ prohlásil Andres.
