3. října 2013 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Erik Gunnar Asplund. Švédský Plečnik
a jeho neobyčejný hřbitov v lese

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Lesní hřbitov - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lesní hřbitov - ilustrační foto | foto: Zdeněk Lukeš
Budete-li cestovat do Stockholmu, nezapomeňte si zajet na jeho předměstí a navštívit lesní hřbitov od významného švédského architekta Asplunda. Tento areál patří k nejpůsobivějším architektonickým dílům, která jsem kdy viděl.

Jen málokde jsem se setkal s tak impozantním místem, jako je lesní hřbitov ve švédské metropoli Stockholmu. Přiblížit se mu může snad jen areál finského Hvitträsku nebo Plečnikovy zahrady Pražského hradu, které jsou obdobnou směsí přírodní scenerie a drobné architektury, tvořící dokonalý souzvuk.

Skandinávské hřbitovy se od těch našich dost výrazně liší. Působí prostě a krásně splývají s přírodním prostředím. Mezi letitými stromy roste tráva a v té jsou rozmístěny toliko malé, tvarově jednoduché náhrobní desky s nápisy, chybí tedy horizontální kamenná deska nebo obruba a květinové záhonky, pískové plochy nebo oblázky. Květiny se pak dávají do váz přímo k náhrobnímu kameni. Přesto je výsledný dojem velmi podmanivý a svým způsobem vlastně i monumentální, protože staré stromy působí vznosně. Takový je i stockholmský centrální hřbitov. Ten je doplněn o obřadní síň s velkou předsíní na mohutných sloupech či krematorium. Po celém areálu je rozmístěna řada dalších drobných staveb – kaplí, kontemplačních míst, ale i pragmatických objektů hřbitovní správy nebo domků určených zahradníkům.

Erik Gunnar Asplund: Lesní hřbitov

Rovinatému terénu ve vstupní partii hřbitova dominuje nízký pahorek, osázený několika mohutnými listnáči. Mezi ním a obřadní síní je jezírko. Jedinou výraznou dominantou celého areálu je mohutný černý kovový kříž umístěný v trávě nedaleko krematoria. Jeho silueta se promítá do celé krajinné kompozice. Procházíte-li hřbitovem, který je od roku 1994 zapsán v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, objevujete stále nová a nová místa s množstvím pečlivě provedených detailů. Celková rozloha lesního areálu činí 102 hektary a hřbitov je druhý největší ve Švédsku (nachází se tu přes sto tisíc hrobů, ze známých osobností je zde pohřbena například herečka Greta Garbo).

Mnohá zastavení připomenou dílo slovinského architekta Jožeho Plečnika a jeho slavný hřbitovní areál Žale v Lublani, budovaný o něco později. Slovinec však neměl k dispozici takový prostor a hlavně obdobnou přírodní scenerii. Neobyčejný hřbitovní komplex Skogskyrkogarden vznikal po etapách v letech 1914 až 1940 podle projektu nejvýznamnějšího švédského moderního architekta Erika Gunnara Asplunda, nazývaného někdy také švédský Plečnik.

Knihovna ve válci

Asplund se narodil 22. září 1885 ve Stockholmu. Ve dvacátých letech se stal představitelem moderního klasicismu, postupně však přešel k avantgardě. Jeho nejslavnější stavbou se stala budova knihovny Stadsbibliotek ve švédské metropoli ve tvaru velkého válce vystupujícího z mohutného hranolu. Inspirací byl návrh francouzského klasicistního architekta Clauda Ledouxe (Rotonde de la Villette v Paříži), Asplund ovšem redukoval klasické tvarosloví na minimum a nechal působit hladké, nečleněné plochy. Budova z let 1922–1928 byla také první evropskou stavbou tohoto typu, která – po vzoru moderních amerických knihoven – umožňovala čtenářům přímý přístup ke knihám v policích na stěnách rotundy (komplex byl později doplněn o další objekty a v roce 2006 byla vypsána soutěž na jeho přístavbu, dosti radikální projekt skleněné věže německé architektky Heike Hanadové však vyvolal polemiku a zůstal zatímneproveden). Knihovna přinesla svému autorovi světové uznání. 

Erik Gunnar Asplund: Knihovna ve Stockholmu

Asplund velmi silně ovlivnil i tvorbu světoznámého finského architekta Alvara Aalta, u nás byl zase jeho projekty inspirován Kamil Roškot, který vytvářel obdobně velkorysé koncepty. V roce 1930 se ve švédské metropoli konala světová výstava, pro niž Asplund navrhl některé pavilony ve funkcionalistickém stylu v intencích švýcarského architekta a teoretika Le Corbusiera.

Vynikající byl objekt Restaurant Paradise a vstupní pavilon se subtilní skeletovou ocelovou konstrukcí, pásovými okny s bílými parapety a slunečními terasami. V letech 1935–1937 projektoval také dostavbu klasicistní radnice ve druhém největším švédském městě Göteborgu s noblesně řešenou vnitřní halou a řadu dalších staveb. Asplund působil rovněž jako profesor architektury Královského technologického institutu ve švédské metropoli. Zemřel v roce 1940.

Zdeněk Lukeš, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz