4. října 2012 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Světoví architekti v ČR: Nouvel
a příběh centra Zlatý Anděl

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Centrum Zlatý Anděl | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Centrum Zlatý Anděl | foto: Zdeněk Lukeš a jeho archiv
Světoznámý architekt Jean Nouvel pro Prahu připravil hned několik projektů, realizace se však bohužel dočkal jen jediný z nich. Nepravidelný seriál věnovaný stavbám, které u nás po roce 1989 vytvořili významní světoví umělci, dnes představí Zlatý Anděl.


Do Prahy přichází Jean Nouvel už na začátku 90. let. Byl pověřen magistrátem, aby se zabýval urbanismem Smíchova – tehdy zanedbané chátrající periferie, nicméně se specifickou atmosférou. Jeho studie byly přesvědčivé a respektovaly charakter čtvrti. Kdysi jsme se sešli v Klubu architektů a on mi nadšeně vyprávěl, jak mu Smíchov učaroval. Fascinovalo ho, že tu stály vedle sebe honosné činžáky i staré, rozpadající se továrny.

Později jej oslovila nizozemská pojišťovna Nationale-Nederlanden (dnes ING), která už předtím spolupracovala s Frankem Gehrym a Vladem Milunićem na projektu Tančícího domu (více zde). Namístě zbouraných domů, které v 80. letech ustoupily stavbě metra, vznikl administrativní a obchodní komplex Zlatý Anděl. Název si vypůjčil z cenného klasicistního domu U Anděla zlikvidovaného také již v 80. letech. Restaurátoři z něj ale tehdy stihli sundat fresku, která dnes zdobí pasáž vedoucí do patra.

Křišťálová lupa - hlasování 2011

Architekt stavbu správně rozčlenil do více hmot, vedle oblíbeného skla využil i plech na průčelí, inspirován starými továrními halami. Fasády „popsal“ útržky básní slavných pražských umělců. Do nárožní prosklené věže pak Nouvel ukryl zcela současný andělský motiv: z kultovního filmu svého přítele Wima Wenderse Nebe nad Berlínem si vybral známou scénu, v níž anděl v podání Bruna Ganze shlíží na město z vrcholu Braniborské brány. Tady, na Smíchově, jeho silueta bdí nad Prahou.

Zlatý Anděl je kvalitní architektura, bohužel trpí finančními potížemi, v nichž se nizozemský investor v době stavby ocitl. Šetřilo se, kde se dalo, a na výsledku je to trochu znát. Nouvel pro Prahu připravil ještě další dvě studie: administrativní areál na smíchovském nábřeží poblíž železničního mostu a adaptaci holešovického pivovaru. Ty ale bohužel skončily jen na papíře.

Světlo jako materiál


Jean Nouvel se narodil v roce 1945 ve Francii. Studoval na pařížské École des Beaux-Arts a působil také jako teoretik architektury. Typickým znakem jeho staveb je práce se světlem. Nejde jen o sofistikovaná skleněná průčelí, využívá i iluminaci, vrstvení nebo zrcadlení.

Světový věhlas mu přinesla stavba Arabského institutu (Institut du Monde Arabe) na břehu řeky Seiny v Paříži dokončená v roce 1987. Vzpomínám si, jak mě tahle budova kdysi fascinovala podobně jako o něco starší Rogersovo a Pianovo Centre Georges Pompidou na protějším břehu. Skvělý byl především Nouvelův nápad pokrýt část průčelí stavby stěnou tvořenou arabským ornamentem, který byl sestaven z tisíců prvků pracujících na principu clony u objektivu a reagujících na intenzitu světla.

Arabský institut

Dalším typickým znakem jeho staveb se staly tzv. mediální stěny. Transparentní průčelí bylo pokryto různými nápisy, z nichž některé byly světelné nebo se pohybovaly. S těmito motivy se setkáme u dalších známých Nouvelových realizací: kulturního centra ve švýcarském Lucernu nebo budovy Fondation Cartier v Paříži. Tento princip ostatně převzal i český architekt Radim Kousal, který kdysi pracoval v Nouvelově ateliéru: stačí se podívat na fasádu jeho budovy Krajské vědecké knihovny v Liberci.

Kontrast starého a nového


Z dalších známých Nouvelových prací připomínám obchodní dům Lafayette v Berlíně, tvarově inspirovaný Mendelsohnovými dynamickými stavbami 20. let, ale opět celý ze skla, nebo radikální přestavbu opery v Lyonu, jejíž razantní válcové zastřešení kontrastuje s původní klasicistní fasádou. Pozoruhodná je i dostavba Muzea moderního umění Reina Sofía v Madridu, kde se nebál připojit ke starému paláci tvarově a materiálově kontrastní skleněnou komunikační věž (nevím, zda by něco takového schválili naši památkáři, ale kupříkladu Veletržnímu paláci by taková vertikála velmi slušela).


Nouvel se nebojí ani výškových staveb: jednou z nových dominant Tokia je jeho mrakodrap Dentsu. Staví i v okolí newyorského Ground Zero. A zmiňuji-li výškové budovy, nemohu samozřejmě vynechat barcelonskou „okurku“ Torre Agbar, jejíž skleněná fasáda mění za tmy barvy. Naopak nerealizovaný zůstal projekt nejvyšší evropské stavby – válcové věže v pařížské moderní čtvrti La Défense. Za své celoživotní dílo se stal Nouvel jako druhý Francouz v roce 2008 nositelem Pritzkerovy ceny, jakési obdoby Nobelovy ceny pro architekty.



Zdeněk Lukeš, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.