Úřad přitom ještě před měsícem uváděl, že ostrý provoz náramků začne v polovině letošního roku. Podle Čechové ale muselo ministerstvo veřejnou zakázku na elektronický monitoring domácích vězňů "zcela přehodnotit" v přímém důsledku prezidentské amnestie.
"Amnestie totiž na delší dobu výrazně snížila počet odsouzených vhodných pro využití tohoto typu trestu. Podle původního záměru by tedy zakázka mohla být vnímána jako finančně předimenzovaná, protože počítala s průměrnými stavy odsouzených před amnestií," napsala.
Alternativní trest domácího vězení se v českém prostředí ujímá jen pomalu. Řada soudců se jej zdráhá ukládat právě proto, že stát ještě nedořešil otázku monitoringu. Ačkoliv tento trest existuje v českém trestním právu od ledna 2010, vězně zatím nekontroluje nepřetržitě elektronika, ale namátkově pracovníci Probační a mediační služby.
ČTĚTE DÁLE: |
Ke konci loňského roku evidovala probační služba 359 odsouzených domácích vězňů. Novoroční prezidentská amnestie ovšem všechny tyto vězně osvobodila.
Termín zavedení náramků do praxe se už několikrát odsouval. Zakázka, kterou se nyní ministerstvo rozhodlo zrušit, měla mít hodnotu 275 milionů korun.
Tato částka zahrnovala prvotních 500 náramků, jejich pětiletou údržbu a také dodávku technického řešení a monitorovacího centra. Koncem března, tedy tři měsíce po vyhlášení amnestie, řekl náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák novinářům, že samotné zadávací řízení na elektronický monitoring by mělo začít na přelomu března a dubna. Do června měl z tendru vzejít vítěz.
