Díky chytrému telefonu se mohou uprchlíci bezpečněji pohybovat po Evropě a dávat své rodině průběžně vědět, zda jsou v pořádku. Pokud cestují sami, dělají jim virtuálně společnost lidé s podobnými osudy díky sociálním sítím. V Česku se však mohou běženci snadno odmlčet, tuzemské zákony je totiž po chycení odříznou nemilosrdně od světa.
Vzpoury v Bělé? Může za ně prý nelidský přístup českých úředníků |
„Zajištění cizinci umístění v zařízení nesmí mít u sebe mobilní telefony. To samé se týká i žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v přijímacím středisku,“ říká Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva vnitra. Například v sousedním Německu mají přitom azylanti mnohem volnější režim a osobní věci jsou jim ponechány.
Odebírání mobilů? Nesmyslné
Na konci července v zařízení pro zajištění cizinců v Bělé pod Bezdězem vypukly nepokoje. Uprchlíci mimo jiné požadovali zpět své mobilní telefony a osobní věci. Podle Martina Rozumka z Organizace pro pomoc uprchlíkům je to pochopitelné. „To, že jim ty telefony berou, je podle mě nesmyslné. Většinou se snaží spojit s příbuznými v zemi původu nebo těmi, za kterými jdou na západ,“ upozorňuje.
Jedna z mála šancí, jak mohou běženci dát o sobě vědět, jsou telefonní automaty. „Na náklady státu vydáváme zajištěným cizincům telefonní kartu v hodnotě 180 korun, výslovně nám zákon však nic takového neukládá,“ tvrdí Malá. Limit na kartě se pak každé tři měsíce obnovuje .
Zařízeni pro zajištění cizinců v Bělé pod Bezdězem hlídají jednotky policistů,
Podle Rozumka je to však málo a běženci jsou zbytečně odříznutí od světa. „Stačí jim to tak na čtyři minuty volání do zahraničí,“ argumentuje. „To jen příbuzným sdělí, že jsou v pořádku a zavření v Česku,“ dodal. Někdy běžencům půjčují mobily právníci, kteří za nimi jezdí, když se na telefonní kartě objeví nula. „Nesetkal jsem se s tím, že by někdo dostal druhou kartu,“ tvrdí Rozumek.
Přibylo přes 200 běženců. Češi je drží za ostnatým drátem, diví se v Německu |
Ministerstvo vnitra se brání. Někteří uprchlíci prý za celou dobu pobytu nestihnou limit ani spotřebovat. „Z praxe víme, že zajištění cizinci uskuteční první hovor, předají číslo automatu a na toto číslo jim pak může kdokoliv zavolat,“ popisuje Malá.
Bez internetu
Běženci v Bělé nemají například ani přístup k internetu. Podle ministerstva se jeho zavedení v detenčním zařízení plánuje. Kdy? To tiskový odbor nesdělil. Jediný způsob, jak se k připojení dostat, je prostřednictvím sociálních pracovníků. Ti zařízení navštěvují každý všední den od sedmi ráno do půl šesté večer.
PETRÁČEK: Mrtví uprchlíci z kamionu ukazují bariéru mezi východem a západem EU |
Rozumek tvrdí, že takové zacházení s běženci je taktika. „Podle mě chtějí vyslat jasný signál, aby do Česka nikdo z nich nechodil, ale podle mě to nezafunguje a je to ostuda,“ míní.
Po propuštění jsou imigrantům mobilní telefony vráceny. Do té doby je má správa zařízení vypnuté a schované v trezoru. Že by po vrácení zařízení byla na stav telefonu nějaká stížnost, ministerstvo nezaznamenalo.
Pokud běženec neměl peníze, dostane na další cestu 400 korun. V opačném případě jim správa zařízení náklady na pobyt strhne. „Měsíc je vyjde na 7200 korun na osobu. V celé Evropské unii jsou jen čtyři země, které s uprchlíky tak jednají,“ stěžuje si na českou praxi Rozumek.
