Právě tako nezisková organizace výsledky výzkumu poskytla.
Vyplývá z nich, že ve srovnání s obdobným průzkumem před osmi lety významně klesl počet studentů, kterým by nevadilo mít za souseda muslima. Zatímco v roce 2007 by to nevadilo dvěma třetinám z nich, letos tentýž postoj zastávala jen třetina respondentů. Prakticky na dvojnásobek narostl nesouhlas s nošením symbolů víry do školy. Ze 26 procent se podíl naprosto nesouhlasných odpovědí zvýšil na rovnou polovinu.
Autoři průzkumu to přičítají mimo jiné většímu výskytu konfliktních událostí v uplynulém roce, jako byly akce Islámského státu nebo útok na redakci časopisu Charlie Hebdo. Ty ale mají podle nich i jiné než náboženské kořeny, například geopolitickou situaci Středního východu nebo problém uplatnění a sociálního začlenění druhé generace evropských migrantů.
‚Pro imigranty nevaříme,’ napsala pizzerie na Facebook. Majiteli hrozí pokuta |
Oproti dospělým, jejichž postoje agentura Median zkoumala letos v únoru, vnímají středoškoláci soužití s cizinci jako problematičtější. Strachota považuje za zřejmé, že jsou postoje mladých lidí silně ovlivněny médii a sociálními sítěmi. „Není pochyb o tom, že se do nich promítají také hysterické reakce části společnosti v souvislosti s uprchlíky,“ poznamenal. Takzvaná „mlčící většina“ není podle autorů průzkumu ochotna se vyjadřovat k radikálním příspěvkům na sociálních sítích a korigovat je.
Ve srovnání s rokem 2007 se zlepšil vztah studentům k některým národnostním menšinám, jako jsou Vietnamci nebo Východoevropané, a k gayům. Nejvíce negativní vztah mají mladí lidé k bezdomovcům, vězňům, drogově závislým a Romům. Obecně se ukazuje, že názory středoškoláků výrazně proměňuje osobní zkušenost. „Pokud sami znají příslušníka některé menšiny, jsou vůči ní mnohem vstřícnější a otevřenější,“ uvedl Strachota.
V průzkumu odpovídalo 1.103 respondentů z více než čtyř desítek středních škol různého typu - gymnázií, odborných škol i učilišť. Byly vybrány školy v různých regionech i různě velkých sídlech.
